Razantnější ústup od uhelné energetiky, rychlejší likvidaci starých zátěží, například hořících hald, a vůbec větší podporu státu při snaze o zlepšení ovzduší požaduje v rozhovoru pro HN primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO). 

HN: Ostrava je z velkých měst v zemi nejpostiženější znečištěným vzduchem. Zpráva NKÚ letos konstatovala, že stát nedělá pro zlepšení kvality ovzduší dost. Nemáte pocit, že má vůči městu a celému regionu dluh?

Ostrava a celý region byly v minulosti brutálně "vytěženy" na oltář rozvoje jiných částí republiky a do značné míry i celého tehdejšího východního bloku. To mělo odraz nejenom v devastaci životního prostředí, ale také v negativních změnách sociální i vzdělanostní struktury obyvatel. Přes viditelné zlepšení kvality ovzduší jsou v Ostravě stále významně překračovány platné imisní limity, a to zejména u polétavého prachu a benzo(a)pyrenu. Lidé, kteří zde žijí, přitom nemají o nic menší právo dýchat čistý vzduch než jiní. Přestože samotné město se pro lepší životní prostředí snaží dělat hodně, bez pomoci státu se aspoň v této oblasti neobejdeme. V kompetencích města není možnost regulace průmyslových zdrojů znečištění, významní původci jsou pak i úplně mimo město a region.

Dusí nás prach: Česko má po Polsku nejvíce znečištěných měst v unii. Vládní plán, jak to změnit, je podle ekologů nekonkrétní

HN: Nezdají se vám národní klimaticko-energetická koncepce i plán boje se znečištěným ovzduším v zemi málo ambiciózní? Neuvítalo by město náročnější záměr?

Určitě uvítalo a také to požaduje. Efekt krátkodobých a střednědobých opatření do zlepšení kvality ovzduší, která byla tažena především masivními investicemi do ekologizace průmyslových podniků, se z větší části již vyčerpal. Trend snižování obsahu škodlivin ve vzduchu sice pokračuje, jeho křivka se však již v posledních letech zplošťuje, a pokud bychom ji přenesli do budoucna, dosáhli bychom platných imisních limitů až v řádu desítek let. S tím se nemůžeme smířit.

HN: Co konkrétně by Ostrava chtěla, aby státní orgány zlepšily?

Těžko očekávat zásadní zlepšení, bude-li se většina energie vyrábět spalováním uhlí. Stejně tak, pokud se podniky sice budou chlubit nejlepšími dostupnými technologiemi, ale budou stále rozšiřovat své provozy uprostřed města − ani BAT technologie nejsou zdaleka bezemisní. Je určitě zapotřebí investovat do výměny kotlů, toto úsilí však minimálně v pohraničí kazí kouřová clona z desítek tisíc neekologických topenišť na polské straně. Velkým zdrojem emisí v Ostravě je i sekundární hoření starých hald s hlušinou, pozůstatků po dávno ukončené důlní činnosti. Likvidace těchto, ale i dalších starých ekologických zátěží na území města postupuje velice pomalu a její urychlení vyžaduje miliardy korun. Velký potenciál je i v ekologizaci dopravy. Proč ale při rozdělování omezených dotačních zdrojů na obnovu nízkoemisních vozidel neměly až dosud žádné bodové zvýhodnění regiony se zhoršenou kvalitou ovzduší?

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V článku se dále dočtete:
  • Co může Ostrava sama udělat pro zlepšení kvality vzduchu?
  • Podpoří město lidi, kteří se se státem soudí o odškodnění za těžká onemocnění?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.