Vesnice Věřňovice se od ostatních vsí na Karvinsku příliš neliší. Podél hlavní silnice stojí převážně upravené rodinné domky se zahradami, kolem pole. Něčím je ale přece jen trochu jiná. V blízkosti není žádná továrna, průmyslové Karvinsko tady připomínají jen komíny dětmarovické elektrárny v dáli. Ves s původním německým názvem Wernersdorf a více než šesti sty obyvateli leží u hranice s Polskem, kterou tvoří meandrující řeka Olše. Pár metrů za ní už je evropsky významná přírodní lokalita a v ní ledňáčci, bobři a vzácný brouk páchník.

Jenže podle několikaletého měření českých hydrometeorologů i nedávno vydaného mezinárodního srovnání kvality ovzduší Global Air Quality City Ranking 2018 je ve Věřňovicích kvůli obsahu jemného polétavého prachu nejhorší ovzduší v Česku. A také třetí nejhorší v Evropské unii a jedenácté v celé Evropě.

Primátor Ostravy: S uhlím čistší vzduch nebude

Věřňovice ale nejsou v Česku výjimkou. Velmi podobnou kvalitu vzduchu lze na Karvinsku a vůbec na celé severní Moravě a ve Slezsku naměřit leckde. Třetí největší město v republice, Ostrava, kde žije více než 300 tisíc obyvatel, má v ovzduší jemného polétavého prachu (odborně frakce PM 2,5) jen o trochu méně než Věřňovice. V EU je na osmém místě a na osmnáctém v celé Evropě. Jen o příčku lépe je na tom Český Těšín, hned v závěsu následují Havířov, Karviná a Třinec.

Problém se zdaleka netýká jen severní Moravy a Slezska. Ve stovce nejvíce znečištěných měst v Evropské unii jsou například i Děčín, Beroun, Most, Zlín, Brno, Hradec Králové, Znojmo, Pardubice. Praha je na zdánlivě lichotivém 142. místě. To ale znamená, že má v ročním průměru dvaapůlkrát horší vzduch než například Tallinn, Helsinky či Stockholm.

Ve stovce prachem nejvíce znečištěných měst unie má Česko 26 zástupců, po Polsku, kde jich je 35, je to druhý nejvyšší počet. Následuje Itálie s 16 místy a Slovensko s devíti městy a obcemi. Mimo unii se s velkým znečištěním potýkají města zejména v Bosně a Hercegovině a Makedonii. Balkánská sídla včetně Sarajeva dokonce opanovala osm z prvních deseti míst celoevropského žebříčku. Jeho tvůrci však měli k dispozici velmi omezené nebo žádné údaje z Ruska a dalších postsovětských republik.

5700 lidí

zemřelo podle Zprávy o životním prostředí za rok 2017 v Česku předčasně kvůli prachu v ovzduší.

Prachem nejzamořenější města v EU
(průměrná roční koncentrace jemného polétavého prachu PM 2,5 v mikrogramech na metr krychlový)

1. Jaworzno, Polsko – 38,9
2. Al. Krasinskiego, Polsko – 36,2
3. Věřňovice – Dolní Lutyně, Česko – 35,8
4. Sassuolo, Itálie – 31,2
5. Katowice, Polsko – 30,4
6. Torbole, Casaglia, Itálie – 30,3
7. Otwock, Polsko – 30,2
8. Ostrava, Česko – 30,1
9. Český Těšín, Česko – 29,6
10. Ochota, Polsko – 29,0

Roční imisní limit je nyní 25 mikrogramů na metr krychlový, Světová zdravotnická organizace ale doporučuje 10 mikrogramů. Obsah jemného polétavého prachu PM 2,5 zjišťovali experti výpočtem z množství hrubšího prachu označovaného PM 10 (jemného prachu je v celkovém objemu zhruba 75 procent). Hrubý prach se na rozdíl od jemné frakce v Česku měří téměř na dvou stovkách stanic. Ze stovky nejznečištěnějších sídel na světě je 99 v Asii (Indie, Čína, Blízký východ) a jedno v Evropě (Bosna a Hercegovina). Nejznečištěnější místa v EU jsou ve třetí stovce.
Zdroj: Global Air Quality City Ranking 2018

90 dní ročně mimo normy

Získaná data nejsou jen suchou statistikou. Ukazují porušování norem − překročení nejvyšších povolených limitů znečištění ovzduší. Lidé ve Věřňovicích, Ostravě i na mnoha dalších místech dýchají po značnou část roku vzduch, který odporuje zákonu. Ten je přitom vůči prachu tak tolerantní, že u jeho průměrného 24hodinového obsahu v ovzduší povoluje 35 překročení ročně. Ve Věřňovicích se to však vloni stalo 94krát, na ostravských stanicích je to od šedesáti dnů ročně výše, nejvíce v Radvanicích a Bartovicích, kde byl vzduch nedýchatelný 89krát za rok.

V Česku škodlivý prach obklopuje zhruba čtvrtinu lidí, zejména obyvatele větších měst. Mezi nejčistší patří Plzeň, České Budějovice a Jihlava. I zde je ale v mezinárodním srovnání průměrná hodnota podbarvena oranžovou barvou, což značí mírné znečištění. K zelené, která znamená dobrou kvalitu vzduchu, nebo dokonce modré, tedy ideálnímu stavu stanovenému mezinárodní zdravotnickou organizací, je i tady velmi daleko. Celé jižní a západní Čechy a Vysočina tvoří pás mírnějšího znečištění. Skutečně zdravý, zcela čistý vzduch ale lidé dýchají, pouze když vyjedou do hor, zejména na Šumavu.

Za obsah škodlivin v ovzduší může rovným dílem doprava, lokální topeniště i velké průmyslové podniky a staveniště. Částečně i zemědělské podniky. Na severní Moravě a ve Slezsku má vliv i sousedství s Polskem. Města a obce v Horním Slezsku jsou nejznečištěnější v unii a větry přenášející smog hranice neuznávají.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.