Během července vyklidily francouzské úřady improvizovaný uprchlický tábor, který vznikl přímo v Paříži jen kousek od stanice metra Port de la Chapelle na severu města. Cizinci se ale na místo brzy vrátili. Odhaduje se, že na místě, pod mostem nebo na ulicích nyní žije až 1400 lidí z různých zemí.

"Spím na ulici, jím na ulici. Nemáme žádné léky, nejsou tu záchody," popsal pro rádio RFI jednadvacetiletý Brahime Ousmane ze Súdánu. Stejně jako ostatní čeká, zda se dostane do uprchlického centra, které nedaleko provozuje vláda. To má ale kapacitu jen 400 míst.

Běženci v ulicích Paříže i znovu naplněný uprchlický tábor u severofrancouzského Calais, který se úřady neúspěšně pokoušely vyklidit, jsou hlavními symboly nezvládnuté migrační krize ve Francii. Pod kontrolu se ji teď snaží dostat francouzský prezident Emmanuel Macron, který chce na podzim prosadit nový migrační zákon.

6 měsíců

by podle nového zákona mělo trvat azylové řízení ve Francii.

Teď čekají běženci na rozhodnutí o přiznání azylu v zemi až 14 měsíců.

Výrazně zrychlit hodlá azylové řízení − z původních 14 na šest měsíců. Během této doby se každý běženec musí dozvědět, zda má na azyl právo.

Současně se zrychlí i vracení ekonomických migrantů do země původu.

"Francie vždy zůstane zemí, která je otevřena lidem prchajícím před válkou a pronásledováním," prohlásil ministr vnitra Gérard Collomb. Před migranty, kteří prchají z ekonomických důvodů, se ale země uzavře, dodal.

Ministr uvedl, že podle průzkumů veřejného mínění jsou Francouzi, kteří mají dlouholeté zkušenosti s příchodem běženců, stále méně ochotni přijímat nové lidi. Varoval proto, že "pokud se nebudou dělat rozdíly mezi právem na azyl a jinými důvody k migraci, tak to bude právě právo na azyl, které se bude zpochybňovat".

Rychlejší návratová politika se bude týkat například i migrantů z Albánie. "Celkem 20 procent míst v azylových centrech připadá na lidi, kteří bez víza přicestují z Albánie a požádají o azyl," řekl ministr vnitra podle francouzského deníku Le Figaro. O azyl ve Francii loni požádalo celkem 7432 Albánců, což je více než třeba Syřanů.

Přestože Albánci mají téměř nulovou šanci azyl ve Francii získat, úřady se o ně musí postarat a jejich žádost vyhodnotit. Ministr vnitra už podle svých slov dal podněty prefektům z regionů, aby neúspěšné žadatele z Albánie vraceli rychleji zpět do jejich domoviny.

Francouzská vláda pak plánuje také navýšit kapacitu v centrech pro běžence z aktuálních 80 tisíc. Ta by příští rok měla vzrůst o 3500 míst. "Do konce roku už nechci, aby někdo žil na ulicích nebo někde v lesích," prohlásil po nedávné návštěvě jednoho z uprchlických zařízení Macron. Až 40 procent žadatelů o azyl jsou přitom bezdomovci.

Odhaduje se, že do Francie dorazí letos až 100 tisíc migrantů a uprchlíků, dodává list Financial Times.

Nový migrační zákon má snížit propad v preferencích prezidenta Macrona, který nedávno oslavil prvních sto dnů ve funkci. Jeho popularita ale během této krátké doby výrazně poklesla. Macronovo působení v úřadě kladně hodnotí jen 36 procent Francouzů.

Z Macronových předchůdců jen Jacques Chirac na začátku svého mandátu v roce 1995 utrpěl tak silný propad popularity.

jarvis_59948d3d498e42ee736129c2.jpeg
V improvizovaném uprchlickém táboře přímo v Paříži žije až 1400 lidí z různých zemí.
Související