Dvířka pece se otevřou a rozpálené ocelové kulatiny zazáří ven. Kovář s kleštěmi jednu z nich vytáhne a s pomocí visuté kolejnice a řetězu, které mu manipulaci s půlmetrovým, těžkým válcem ulehčují, odnese žhnoucí kov na čtyři metry vzdálený ponk. Tam se zapojí stroje − nejprve slitinu povrchově očistí, pak ji na speciálním lisu vytvarují, aby z ní šel následně vykovat hák, jímž se k sobě přichycují železniční vagony. Kolem se pohybuje pět kovářů, některé z nich ale časem nahradí robot.

"Plánujeme sem instalovat zařízení, které obstará tu prvotní manipulaci. Bude to mohutné robotické rameno s nosností několika desítek kilogramů, které kulatinu dopraví z pece," křičí ředitel společnosti MSV Metal Studénka Ivo Lazecký a jeho hlas zaniká v hluku ran bucharů. Fabrika, kterou pátým rokem vede, přežila v roce 2012 svoji klinickou smrt, když spadla do insolvence. Nyní už ale zase vydělává a expanduje, loňské tržby překročily poprvé 800 milionů korun, pracuje zde kolem 430 lidí.

Ačkoli majitelé továrny z investičního fondu brněnské skupiny Jet Investment Management s ní mají ambiciózní plány, žádné dramatické navyšování počtu zaměstnanců v dohledu není. "Ekonomika je jasná. Robotické systémy jsou dnes už velmi dostupné, máme spočítané, že návratnost některých z nich je jeden, maximálně dva roky," dodává Lazecký. Na mysli má to, že pořízení výkonného, počítačem ovládaného a k internetu připojeného stroje vyjde na stejné peníze jako roční mzdové náklady pro trojici zkušených dělníků. Nikdy se s ním navíc nebude muset dohadovat o zvýšení platu, o přesčasech či mu dávat dýchnout.

Německý vzor

Základní koncept Průmyslu 4.0 vychází z oficiálního dokumentu, který měl premiéru na hannoverském veletrhu v roce 2013. Ten zmiňuje nástup chytrých továren, zapojení internetu věcí, cloudových úložišť či automatických hlášení chyb v provozech. Česká vláda reaguje právě na tuto iniciativu, jejímiž lídry jsou firmy jako Siemens nebo ABB.

"Bohužel je to trend, který je nevyhnutelný. Do budoucna někteří lidé přijdou o práci. Je to smutné, ale je to tak. I přesto zůstanou některé lidské činnosti nenahraditelné," říká šestačtyřicetiletý manažer, který v minulosti působil mimo jiné ve Vítkovice Engineering nebo v Kordárně Plus. Při procházce provozem podniku, který je pozůstatkem studénské vagonky, ještě připomíná: "Máme hodně klientů z Německa. Ti, když k nám přijedou, oceňují hlavně to, když je tu čisto, když jim ukážeme, že umíme něco víc než konkurence, a pak moderní technologie. Na to sází čím dál víc."

To, co popisuje Lazecký, je symbolické pro velkou část průmyslu. Německo, klíčový odběratel českých firem, je evropským průkopníkem v nástupu takzvaného Průmyslu 4.0. A postupně nutí jak své obchodní partnery, tak své dceřiné firmy v cizině, aby ho následovali. Pro tuzemské podnikatele je to mimořádná příležitost posunout se výrazně dopředu a obstát do budoucna na globálním trhu, kde se budou čím dál víc prosazovat ti, kdo budou umět využívat prvky umělé inteligence, učící se roboty, 3D tisk, samořídící vozy, zpracování velkých dat nebo novou, na vysokorychlostním internetu postavenou komunikaci mezi korporacemi a jejich dodavateli a klienty.

Zároveň to s sebou nese velká rizika. Loni na podzim se proto zformovala skupina několika desítek akademiků, byznysmenů a ministerských úředníků, aby podobně jako v Německu dali dohromady materiál, jenž by posloužil jako základ pro vládní strategii. Studie má bezmála 200 stran a ukazuje, kterým oblastem je třeba věnovat pozornost.

Česko a průmysl

Většina expertů se shoduje, že pro Česko jsou změny, jimiž průmysl díky technologiím prochází, velkou příležitostí. Žádný jiný členský stát Evropské unie nemá takový podíl průmyslu na HDP – v celkových číslech se na výkonnosti domácí ekonomiky podílí zhruba 45 procenty.

 Nejde o málo, robotizace a digitalizace mohou zásadně proměnit pracovní trh a to, jak lidé přistupují k zaměstnání. Obojí bude žádat jiný přístup ke vzdělávání a v případě firem často radikální změnu jejich výrobních programů a jejich zaměření.

"Návrh strategie máme vládě předložit v červenci letošního roku. Materiál, který připravila iniciativa Průmysl 4.0 a z něhož vyjdeme, teď prochází připomínkovým řízením, sešly se nám desítky poznámek, postupně je zpracováváme," říká Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD), jenž má přípravy na starost. Dopředu zároveň mírní představy, že koncepce bude v něčem radikální. "Vláda se musí zaměřit na problémy, které se dějí teď a jimž budeme čelit v příštích letech, ne ve vzdálenější budoucnosti," naráží Muřický na vize některých vědců či podnikatelů, které si na první pohled nezadají se sci-fi.

Z Dejvic do celého světa

Jednou z firem, které určují tempo dnešního byznysu a zároveň dávají lidem možnost nahlédnout, jak bude vypadat jejich život a práce v příští dekádě, je největší světový e-shop Amazon. V jeho distribučních skladech se zaměstnanci musí pohybovat přesně podle pokynů, jež jim vypočítá speciální algoritmus. Firma zkouší doručování zboží prostřednictvím bezpilotních dronů. Pro domácnosti vyvinula virtuálního pomocníka s názvem Alexa, který by měl jednou umět zařídit všechno od přípravy snídaně přes nastartování a parkování auta v garáži až po objednání čističe bazénů.

V Česku sice on-line obchod miliardáře Jeffa Bezose nepůsobí, dává tu ale práci tisícům lidí v zásobovacích halách a stovkám IT expertů. Ti sedí v několika patrech moderní budovy Blox na kraji Vítězného náměstí v pražských Dejvicích. Dvě poschodí nad nimi má kanceláře poradenská a vývojářská společnost CertiCon, která před lety vznikla jako spin-off z ČVUT. Předsedou představenstva je Vladimír Mařík, profesor kybernetiky, matador tuzemské spolupráce vysokých škol s komerční sférou a nejhlasitější obhájce toho, že Česko musí co nejdřív naskočit do rozjíždějícího se vlaku s nálepkou Průmysl 4.0. Jinak se octne nikoli na vedlejší koleji, ale odstavené v depu a nepotřebné. Právě on se postavil do čela skupiny, která dala dohromady podklady pro vládní strategii.

"Debata u nás se zplošťovala jen na digitalizaci, která je ale pouze předpokladem Průmyslu 4.0. Bylo třeba kolem toho udělat humbuk, aby se o kybernetické povaze Průmyslu 4.0 začalo mluvit, jako to udělali Němci. Otevírají se úplně nové otázky, témata a obory, jako třeba bezpečnost složitých systémů. Bude se také muset změnit legislativa," vášnivě gestikuluje rukama. Za jeho zády je z okna vidět na druhou stranu "Kulaťáku", kde vyrůstá jeho dítě − za více než miliardu korun tam finišují práce na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, který by se měl stát klíčovým místem pro vývoj sofistikovaných průmyslových zařízení a systémů pro firmy. Aby Češi nebyli jen ti, kdo nejnovější trendy přebírají, ale také je vymýšlejí a úspěšně prodávají.

CertiCon a Maříkovi kolegové z univerzity celkem názorně ukazují, co to vlastně Průmysl 4.0 může být. A že to je fenomén, který ovlivní podstatně víc oborů, než si řada lidí představuje.

Airbus, jeden ze dvou největších výrobců dopravních letadel na světě, řešil před čtyřmi lety problém u svého nejmodernějšího stroje. Letoun s označením A350 je, jak si žádá trend, celý z uhlíkových kompozitů a aerolinky si jej mohou objednat v mnoha úpravách. Velká míra individuálních verzí ale způsobuje komplikace, celý proces montáže snadno rozhodí jedna chyba v dodávkách. Výzkumné oddělení Airbusu se proto domluvilo s několika vědeckými týmy včetně odborníků z Prahy, aby zkusili vymyslet software, který by dokázal v reálném čase přeskupovat pracovní úkony tak, aby práce byla co nejefektivnější a nezdržovalo ji, pokud zrovna dorazí třeba vadná sada kabelů. "Loni jsme rozvrhovací systém dokončili a už pracujeme na dalším projektu," zdůrazňuje profesor Mařík.

V podstatě jde o to, že počítače či roboti začínají udělovat lidem práci a řídit ji. Je to prosté − dělají podstatně méně chyb, jsou výrazně rychlejší, nerozptylují je emoce. A průběžně se zdokonalují a učí. Například Facebook naprogramoval systém, který soutěžil s lidmi v rozpoznávání, zda je na dvou různých fotografiích jeden člověk. Výsledek? Shodný − 97,25 procenta u robota versus 97,53 procenta u lidského respondenta. Jak říká Martin Ford, americký podnikatel a autor jedné z nejúspěšnějších ekonomických knih loňského roku Vzestup robotů: "Dosud fungovali roboti jako pomocníci lidí, jako naše nástroje. Teď nás ale začínají nahrazovat."

To s sebou nese zásadní otázky a potenciálně i nečekané problémy. Třeba v Japonsku, kde používají některé humanoidní roboty pro pomoc v péči o staré lidi, už se setkali s protesty a stížnostmi klientů seniorských domů, že chtějí být v kontaktu s někým živým. Podobnou zkušenost získal při svých jednáních s průmyslovými firmami i profesor Mařík: "Stalo se nám, že jsme vyvinuli program, který přiděloval a hodnotil práci jednotlivých dělníků. Oni měli v ruce tablet, a jakmile něco dokončili, odklikli si to a počítač jim bleskově zadal jiný úkol. Jenže dělníci si začali stěžovat, že takhle to nejde, že počítač jim nerozumí. Že třeba neví, že zrovna Karel nemá dnes moc chuť chodit do výšky, a klidně ho pošle na žebřík třikrát za sebou." Nakonec zaměstnanci vyhráli, a tak Maříkovi lidé museli aplikaci přeprogramovat, aby se nová zadání scházela u mistra a ten je delegoval dál. 

Nemusí jít ale jen o dělníky, naopak. Vědecké týmy z nejlepších světových vysokých škol, jako je Massachusetts Institute of Technology nebo Stanfordova univerzita, rozjely mezinárodní projekt Living Heart, do něhož se zapojili i čeští výzkumníci. Za pár let si díky němu kardiochirurg předtím, než zahájí pacientovu operaci, detailně vytvoří virtuální 3D model jeho srdce včetně postupu, jak zákrok co nejrychleji a s co nejmenším nebezpečím provést. Lékaři roboti jsou sice ještě hudbou hodně vzdálené budoucnosti, dobře to ovšem dokumentuje, že sfér, jež v příštích letech neprojdou zásadní proměnou, moc nebude.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru