Akciové indexy jsou přirozeným ukazatelem stavu a chování na kapitálových trzích. Mezi indexy, kterých je celá řada, existují menší i větší rozdíly. Pokud se tedy snažíme finančnímu dění porozumět, jsme nuceni tak jako tak sáhnout po některém souhrnném ukazateli či ukazatelích. Samotné ukazatele však musí být ze své podstaty stravitelné, intuitivně (dez)interpretovatelné a měly by být dynamické, jinak by je lidé neměli chuť sledovat a vyměnili by je za jiné. Jako první po ruce jsou to v případě kapitálových trhů akciové indexy. Ty jsou definované pro každou burzu, kontinent či průmyslové odvětví a jejich množství a pestrost jen odrážejí dříve zmíněnou rostoucí komplexitu finančního světa. Vzorovým příkladem akciového indexu je americký S&P 500, který v sobě zahrnuje pět set amerických společností obchodovaných na burze.Druhý nejznámější americký index, Dow Jones Index, však vykazuje už první nepříjemné „detaily“. Index tvoří 30 vybraných společností, které mají odrážet stav amerického průmyslu, přičemž jednotlivé akcie jsou v indexu váženy podle své absolutní ceny. Svoji síť indexů má i Evropa, kde každá národní burza má svůj hlavní index, který však má často i řadu "menších bratříčků". Nejčastěji sledované jsou panevropský index FTSEurofirst 300 předních evropských akcií, britský index FTSE 100, německý index DAX, francouzský index CAC 40. Analytici také v poslední době často zkoumají vývoj bankovního indexu Stoxx Banks 600, který souhrně zachycuje vývoj akcií evropských bank a pojišťoven. Hlavní index Burzy cenných papírů Praha je PX a v současnosti zahrnuje 14 akciových titulů (např. ČEZ, NWR, Komerční banka, Erste Group, Telefónica O2 atd.)