Dalším z ekonomických proroků je americký finančník maďarského původu George Soros.

Z Maďarska odešel po válce v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, kde studoval ekonomii na London School of Economics. V roce 1956 odešel do USA, aby - jak říká - vydělal dost peněz na Wall Street a mohl žít jako spisovatel a filosof.

Proslulost mu v ekonomických kruzích vynesl útok na libru v 90. letech, na kterém údajně vydělal přes miliardu dolarů. I on sám se však mohl přesvědčit, že spekulace ne vždy vycházejí. Při asijské ekonomické krizi v 90. letech totiž přišel přibližně o pětinu svého majetku.

Soros si v 60. letech uvědomil, že je natolik dobrým investorem, že může zajišťovat finanční poradenství a poskytovat investiční strategie. Za tímto účelem byl vytvořen Soros Fund Management.

Zdrojem jeho současného majetku je však především investiční fond Quantum, který založil v roce 1970 spolu s Jimem Rogersem. Za prvních deset let se totiž Quantumu, který je v současnosti největším investičním fondem světa, podařilo zhodnotit vklad o 3 256%.

Útok na libru

Značnou popularitu, a z velké části negativní, mu přinesl již zmíněný útok na libru. Prodejem obrovských zásob liber v hodnotě přibližně deset miliard liber donutil Bank of England k devalvaci libry a k vystoupení z evropského směnného mechanismu.

Událost se zapsal do dějin ekonomie jako tzv. „černá středa“ a Soros si získal přezdívku „Muž, který porazil Bank of England“. Sám na celé akci vydělal údajně 1,1 miliardy dolarů.

Nebylo to poprvé, v osmdesátých letech si takto spekulant Soros „pohrál“ i s japonským jenem. Po sérii neúspěchů na konci devadesátých let, která ho stála přibližně tři miliardy, se tak rozhodl v roce 2000 přetvořit Quantum ve více konzervativní fond nevyhledávající rizikové spekulace.

Česká stopa

Navzdory chuti vydělávat se Soros dlouho věnuje filantropii podobně jako Warren Buffett.

Již v době apartheidu v Jižní Africe Soros štědře podporoval černošské studenty, peníze věnoval i opozičním silám za železnou oponou, například polské Solidaritě.

V České republice podporoval Chartu 77. Obrovské prostředky vložil též do nadace Otevřená společnost (Open Society Institute), která operuje především ve střední a východní Evropě.

Celkově dle vlastních slov dává na podporu otevřené společnosti po celém světě ročně okolo půl miliardy dolarů. Sorosova síť nadací a institutů se rozpíná přes Albánii, Arménii, Ázerbájdžán, Bosnu, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Estonsko, Gruzii, Guatemalu, Haiti, Maďarsko, Kazachstán, Kyrgystán, Lotyšsko, Litvu, Makedonii, Moldávii, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Slovinsko, jižní Afriku, Tádžikistán, Ukrajinu, Uzbekistán, Jugoslávii.