Ve středu 14. července, symbolicky na den dobytí Bastily, představila Evropská komise nejočekávanější legislativní návrh roku. Balíček s názvem „Fit for 55“ zásadním způsobem ovlivní, jak se v následujících letech bude vyvíjet evropská energetika, doprava, zemědělství či průmysl – a tedy jak bude vypadat obnova významné části ekonomik členských států po pandemii.

Loni v prosinci se lídři členských států, včetně premiéra Andreje Babiše, shodli na tom, že pro zabránění nejhorším dopadům změny klimatu je potřeba zrychlit tempo a do roku 2030 snížit emise alespoň o 55 procent v porovnání s hodnotami z roku 1990. A nyní přišel čas rozhodnout o konkrétních řešeních.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Balíček obsahuje návrhy, jak upravit evropský systém obchodování s emisními povolenkami tak, aby cena uhlíku stále motivovala největší znečišťovatele modernizovat provozy a snižovat emise skleníkových plynů. Povolenky nově budou muset platit i provozovatelé námořní dopravy. Dále komise navrhuje zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energií na 40 procent v roce 2030 a zlepšit energetickou účinnost. Změny se dotknou také opatření v sektorech dopravy, budov, odpadového hospodářství a zemědělství. Novinkou pak je tzv. uhlíkové clo, které vyrovná podmínky pro přístup na evropský trh pro emisně náročné výrobky z těch zemí, které mají emise uhlíku zpoplatněny méně než Evropská unie. Pomůže tak zachovat konkurenceschopnost evropského průmyslu (bude se týkat např. oceli, hliníku, cementu či hnojiv) a zároveň motivovat ostatní státy ke zvýšení environmentálních standardů, pokud chtějí s Evropou dále obchodovat.

Už před zveřejněním balíčku se v Česku začaly objevovat nesouhlasné komentáře kritizující celý plán. Odmítavý postoj vůči evropské klimatické politice je u nás totiž stále populární, ačkoli se už i čím dál více podnikatelů přimlouvá za ambicióznější postoj České republiky k udržitelnosti a „zeleným řešením“ a stále více občanů se domnívá, že by změna klimatu měla být pro vládu jednou z hlavních priorit.

Nejčastější argument odpůrců postupného ukončení závislosti na fosilních palivech je srozumitelný, a sice že pro nás bude extrémně nákladné a nic pozitivního vlastně nepřinese. Ano, pro dekarbonizaci naší ekonomiky budou zapotřebí vysoké investice. Ale tyto investice zase vytvoří nová pracovní místa, podpoří regionální rozvoj, nastartují výzkum a vývoj a pomohou udělat českou ekonomiku odolnější vůči výzvám 21. století. Ovšem jen za předpokladu, že se této příležitosti čeští politici aktivně a zodpovědně chopí.

Čistě z pragmatického hlediska si Česká republika nemůže dovolit příležitost pro zelenou transformaci nevyužít. Zatímco státy severní a západní Evropy dokázaly včas vyhodnotit a využít její ekonomický potenciál, střední a východní Evropa zatím kvůli chybějící politické vůli tento potenciál nechává nevyužitý, a přichází tak o ekonomické příležitosti i svoji konkurenceschopnost.

Takže zatímco země na sever a západ od nás se například v žebříčku atraktivity pro zelené investice nacházejí v první desítce, Česká republika je až na 69. místě. Přitom dopady změny klimatu již nyní stojí Českou republiku v přepočtu na HDP téměř nejvíce v celé Evropě. Účet za prokrastinaci by tak v budoucnu mohl i mnohonásobně převýšit cenu potřebných ekologických investic.

Ano, je také pravda, že mezi jednotlivými členskými zeměmi jsou velké rozdíly v tom, jak jsou jejich ekonomiky na zelenou transformaci připravené. Ale právě proto také vzniklo několik speciálních fondů, které mají hlavně státům ze střední a východní Evropy pomoci dohnat jejich západnější sousedy. Pro Českou republiku by tak na příštích deset let měl být vyčleněn až jeden bilion korun na investice do klimatických opatření. A zde nastává otázka, jak smysluplně a transparentně tyto peníze využijeme. Je to na nás.

Uvedení balíčku „Fit for 55“ do praxe u nás může například znamenat to, že více lidí dostane podporu na renovace a zateplení svých domovů, že ušetří více za energie či že budou dýchat čistší vzduch. Bude se ale jednat o jakousi zkoušku dospělosti. Doposud nám poměrně dlouho procházel postoj mladšího sourozence, který se veze s těmi staršími. Nyní máme šanci převzít odpovědnost za svůj příspěvek ke klimatické krizi a zároveň zvýšit kvalitu života mnoha obyvatel. Asi už nikdy pro to nebudou příznivější podmínky.