Země Latinské Ameriky po vypuknutí pandemie vsadily při očkování na rozmanitost. Kromě západních vakcín od výrobců, jako je Pfizer nebo AstraZeneca, si objednaly také čínské očkování Sinovac a ruský Sputnik V. Právě v případě ruské vakcíny teď ale roste u států nespokojenost.

Státní Ruský fond přímých investic (RFPI), který Sputnik prodává do zahraničí, má totiž problémy s dodávkami hlavně druhé dávky vakcíny. Oficiálně si již stěžovala Argentina a Mexiko, Guatemala nyní dokonce požaduje vrácení již zaplacené zálohy.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Kreml už v červnu přiznal, že není schopen uspokojit zahraniční zájem o ruskou vakcínu, a to i v případě již zaplacených smluv. Guatemalská ministryně zdravotnictví Amelia Floresová pak minulý týden oznámila, že vláda oficiálně požádala Rusko o vrácení peněz za dodávky Sputniku V.

Počátkem dubna Guatemala zaplatila ruskému fondu 80 milionů dolarů za osm milionů dávek vakcíny. Dosud jich ale dostala jen 150 tisíc. Přitom pandemie je v této středoamerické zemi momentálně na vrcholu a úřady se maximálně snaží zpomalit nárůst počtu nemocných.

Floresová prohlásila, že dala ruské straně 20 dní, a pokud do té doby Moskva nesplní smlouvu, bude požadovat vrácení peněz. Představitel RFPI řekl agentuře Reuters, že další dodávka proběhne v nejbližších dnech, odmítl ale upřesnit množství vakcíny.

Problém však nemá jen Guatemala. Největším dovozcem Sputniku V na světě je Argentina, kam na jaře putovala více než polovina vyvezeného očkování. Jenže to byly především první dávky vakcíny, které se od té druhé trochu liší. Do země doputovalo 7,8 milionu prvních dávek vakcíny, ale jen 1,5 milionu druhých dávek.

Teď podle tamního listu La Nación vedou argentinské úřady „intenzivní jednání s Moskvou“, aby dosáhly dodávek druhé dávky dříve, než skončí účinnost první dávky. Současně také zkoumají možnost nahradit druhou dávku Sputniku britskou AstraZenecou nebo čínskou vakcínou Cansino. O možnosti záměny se ostatně ještě počátkem roku zmiňovali i ruští vědci z Gamalejevova centra v Moskvě, kteří vakcínu Sputnik V vyvinuli. Byť to mysleli jako pomoc pro posílení efektu, nikoliv kvůli problémům s dodávkami.

Na chybějící druhou dávku Sputniku V si stěžuje také Mexico. Už v květnu o tom mluvil náměstek ministra zdravotnictví Hugo López-Gatell. Podle něj se ukazuje, že výroba druhé dávky je složitější než té první. Proto zvažoval, že by jako hlavní vakcína mohla sloužit jednorázová verze Sputnik Light, kterou by do půl roku doplnila druhá dávka Sputniku V. Podle náměstka má Sputnik Light účinnost 80 procent, pokud se doplní druhou dávkou, tak 92 procent.

Problém ovšem je, že Sputnik Light není v Mexiku ještě schválený. Rusko ale popírá, že by dodávky nějak zásadně vázly. „Komentáře mexických úřadů ohledně nedostatku druhého komponentu (dávky) nejsou pravdivé. Výroba obou složek Sputniku V byla zvýšena v Rusku i v zahraničí tak, aby byla uspokojena rostoucí poptávka po této vakcíně po celém světě,“ reagoval Ruský fond přímých investic pro agenturu Bloomberg.

V březnu ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ruský fond podepsal smlouvy o dodávkách 700 milionů dávek Sputniku V s více než 50 státy světa. Ovšem podle propočtů agentury Reuters do poloviny května Rusko vyrobilo celkem 33 milionů dávek Sputniku V, z čehož 15 milionů dávek šlo na export. Od té doby se sice výroba v Rusku o něco zvýšila, nikoliv ale nějak dramaticky.

Kromě toho se Kreml nyní snaží maximálně proočkovat vlastní obyvatelstvo, které projevuje vůči očkování výraznou zdrženlivost. Podle údajů z počátku července alespoň jednu dávku vakcíny dostalo jen 16 procent obyvatelstva, přičemž v evropských zemích se tento ukazatel blíží k 50 procentům. Podle sociologických výzkumů se až 60 procent Rusů nechce nechat očkovat, přičemž hlavním důvodem je nedůvěra k rychle vyvinutým vakcínám, včetně Sputniku.

Jenže Rusko zasáhla nyní vlna mutace delta, původem z Indie, a statistiky úmrtnosti, hlavně v Moskvě a Petrohradu, nyní atakují rekordy z loňského podzimu. Kremlu tedy došla trpělivost a začal zavádět povinně dobrovolnou vakcinaci. Což v praxi znamená, že pracovníci ve školství, zdravotnictví nebo ve službách musí mít očkování.

„Možná to je trochu diskriminace, ale pokud s tím nesouhlasí, mohou přece změnit zaměstnání. Pokud by nadále pracovali třeba ve stánku s občerstvením, kde denně projdou stovky lidí, tak budou ohrožovat celou populaci,“ prohlásil nedávno Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Ten se vyjádřil i k dodávkám do Argentiny.

„Dnes je absolutní priorita vnitřní spotřeba, maximální vakcinace obyvatelstva Ruské federace. Na to se nyní koncentruje úsilí všech výrobců a našich úřadů. Takže okamžitě uspokojit zahraniční poptávku není možné, ale po nějaké době všechny naše závazky splníme,“ cituje Peskova agentura RIA Novosti.

Ruský fond přímých investic měl původně v plánu vyrábět Sputnik V pro export v zahraničí, především v Indii a Jižní Koreji, ale to se z řady technologických důvodů nakonec nestalo a naprostá většina vakcíny se vyrábí v ruských závodech. Přesné vysvětlení, proč snahy o výrobu ruské vakcíny v zahraničí padly, fond odmítá sdělit.