Naše duše vždy ráda pobývala mimo naše tělo. Kdykoli nebyla zahalena biotickými potřebami a nutnostmi, ulétala do hájemství příběhů, mýtů, představovala si bohy, malovala si neexistující býky na zdi jeskyní, toulala se v modlitbách, prožívala dobrodružství bájných hrdinů a přemýšlela o začátku a konci světa, o nebi, o peklu. Také ve snech utíká naše duše do fantaskních světů, které jsou jasné a logické a skutečné a přesvědčivé – dokud se ale člověk neprobudí.
Je s podivem, kolik věcí ve skutečnosti – v tom reálném a hmotném světě – vlastně neexistuje. Tak třeba jazyk. Všechna slova, veškerá gramatika – nic z toho v hmotném světě není, nemá žádnou váhu a není v periodické tabulce prvků. A stejně je na tom zákon, demokracie, peníze – to vše je něco, co v hmotném světě není, ale přesto jej organizuje, strukturuje, chtělo by se skoro říci spřádá, plete, hněte.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekTak třeba peníze: ty existují a fungují jen proto, že v ně věříme. Přestaňte věřit penězům a ty rázem ztratí veškerou svou moc. Hezky je to vidět, když hrajete hry Monopoly nebo Dostihy a sázky – ty srandovní potištěné papírky se jeví jako velice důležité. V průběhu hry. To se kvůli nim můžeme pohádat, občas se stává, že se u toho děti rozbrečí, když o velikou část těchto peněz přijdou, nebo vyskočí radostí, když jich naopak větší obnos získají. Ovšem po dohrání hry se tyto papírky ukážou již bez svého magického hábitu a stávají se z nich opět jenom neoriginální potištěné papírky.
A podobně se to má s dalšími entitami, které existují jen na duševní úrovni. Tak třeba banka je de facto soubor slov – ať už jsou to smlouvy, reklamy, dohody, výhledy, investiční rady, všechno jsou to jenom slova. Podobně se to má s velikou částí univerzit, s ekonomikou (sedmdesát procent ekonomiky dnes tvoří služby), s poznáním, ale i se samotnými fyzikálními zákony. Ony zákony též nic neváží, přestože hmotu dokonale ovládají. Je na velikou filozofickou debatu, v jakém smyslu existují, ony fyzikální zákony jsou přece všudypřítomné a všude stejné, ale odkud se samy vzaly, z čeho jsou (s)tvořeny, z jaké „hmoty“, která ovládá veškerou hmotu, jsou ukovány, nevíme. Každopádně ale nejsou hmotné – zcela evidentně existují, protože vidíme jejich všudypřítomnou moc a důsledky. A ač nejsou hmotné, ovládají hmotu, která je „poslouchá“ na slovo. Nehmotná realita (gravitace, elektromagnetismus) tak prostupuje naši hmotnou realitu v každém milimetru, řídí ji nehmotně (zákony, slovy, imperativy) a přesně a není před ní úniku. Hmotná realita by bez oněch pravidel přestala existovat.
A podobně je to také s matematikou. Ač úžasná a mnoha zázračných věcí schopná, ve skutečnosti neexistuje, jsou to „jenom“ (přesná) slova. Jistě, můžete ukázat na jedno jablko, ale nikoli na jedničku. Jednička je již abstrakce, výplod naší mysli. A už vůbec nemůžete ukázat na plus, minus nebo rovná se. Náš svět – i ten hmotný – je mnohem duševnější, než si uvědomujeme.
Rádi si čteme knížky a rádi u toho zapomínáme, že jsme čtenáři, kteří čtou onu knížku, a naše duše cestuje spolu s tulákem po hvězdách nebo dovádí v řece s Huckleberrym Finnem a Tomem Sawyerem. Co jiného je kino než řízená meditace (řízená, režírovaná třeba Georgem Lucasem), cestování duše, vytažené z našeho těla, napříč galaxií? Zkrátka to vypadá, že ze svého těla vypadáváme, kdykoli je to možné. A naopak o svém těle – co se děje uvnitř naší kůže – si toho uvědomujeme pramálo. Třeba vůbec nevnímáme trávení, nemusíme myslet na tlukot srdce, na tok krve a i největší hlupák se dokáže dokonale rozmnožit.
Nyní si naše duše staví nové hájemství, ve kterém může – tentokrát dlouhodobě – pobývat. Je to nový, nečekaný, neexistující svět internetu. Na rozdíl od jiných sfér abstrakce je obytný na dlouhou dobu, ba je představitelné, že brzy nastane doba, kdy duše lidí bude trávit více času a pozornosti v oné digitální realitě než v té reálné realitě. Koneckonců vydrží-li vám displej smartphonu dvanáct hodin a většinu dnů jej k večeru vybijete, neznamená to, že již dnes trávíte půlku svého dne v tomto novém digitálním hájemství? Nemylme se, je zde konkurence o naši duši.
