Domácí rozpočtový populismus musí být vždy paradoxně i rozpočtově zodpovědný. Vítězem debaty není ten, kdo všem všechno dá a nadělá velké dluhy, ale ten, kdo rozhazuje a zároveň zařídí, že veřejné rozpočty zůstanou pod kontrolou, charakterizoval tuzemský přístup ke státním penězům bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl v knize Pro Čechy je nebe nízko. Publikace je stále poměrně čerstvá, vyšla v roce 2019, ale i tak bude nutné popis aktualizovat. Podle programů politických stran, které mají šanci na vítězství, to totiž vypadá, že zásadní je slíbit, že veřejné rozpočty a státní dluh zůstanou pod kontrolou. Ovšem při popisu kroků, jež k cíli vedou, je přílišná realističnost handicapem.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJako první zveřejnila svůj program koalice Spolu sdružující ODS, lidovce a TOP 09. Věrna svým pravicovým kořenům se hospodaření státu věnuje hned v prvním bodu. „Uzdravíme veřejné rozpočty,“ slibuje a přidává nástroje. Chce do českého systému vnést pravidlo daňové brzdy. Jakmile složená daňová kvóta dosáhne předem stanovené hranice, „zvyšování daní bude automaticky vyloučené“.
Kdo by chtěl platit vysoké daně. Navíc je nesporné, že neúměrná daňová zátěž brzdí ekonomický růst a to je poslední, co Česko potřebuje. Ovšem snížit daně je lehčí než osekat výdaje. Tuto výtku Spolu zkouší odrazit záměrem na zavedení výdajového pravidla, které zajistí, „aby politici nemohli vládní výdaje populisticky zvyšovat bez ohledu na naše rezervy a hospodářskou situaci“. Krásná slova, jak ale budou fungovat v realitě, který výdaj je populistický a který už neodpovídá hospodářské situaci, se nedozvíme.
Slib udělat z fiskálních pravidel ústavní zákon má zřejmě dát „výdajovému pravidlu“ punc definitivnosti. Ale že tak to v demokraciích nikdy nechodí, víme nejpozději od 90. let, kdy Václav Klaus bojoval za povinně vyrovnaný státní rozpočet a masivní dluhy, které nakonec bylo nutné splatit, se přitom hromadily mimo něj.
Vládnoucí strana ANO program ještě nezveřejnila, ale protože je u moci, můžeme se řídit podle toho, jaký rozpočet prosazuje na rok příští a jaké deficity plánuje na další léta. Výmluvy na koaličního partnera ČSSD neobstojí, toho beztrestně válcuje už tři roky a podporu od svých komunistických spojenců také v kritickou chvíli vždy dostane bez toho, že by jim musela dělat zásadní ústupky.
Do rozpočtových vyjednávání letos ministryně financí Alena Schillerová vstoupila s plánem zvýšit v roce 2022 státní dluh o 390 miliard korun. Tento obří deficit přitom může ještě narůst kvůli požadavkům ministrů či zapomenutým multimiliardovým „drobnostem“ typu zvýšení odvodů na státní pojištěnce. Omezení utrácení kromě obligátní a přitom bezzubé snahy zmrazit provozní výdaje bychom hledali marně.
A příjmy? Vicepremiérka, která bude poprvé ve volbách kandidovat, opakuje mantru prezidenta Miloše Zemana o tom, kolik se dá získat zrušením daňových výjimek, ale současně od ní slyšíme, že na ty opravdu důležité, jejichž likvidace by lidi bolela, nesáhne. Závěr je jasný. Dluhy pro ANO nejsou problém.
Koalice Pirátů a STAN poměrně podrobně popisuje, jak chce zvýšit příjmy státu. Sází na lepší výběr daní, chce také osekat výjimky a je v tom i poměrně konkrétní (v hledáčku jsou některé kapitálové příjmy). Nebyli by to Piráti, aby si nové zdroje neslibovali od legalizace konopí. Navazují na minulý program, v němž tvrdili, že zdanění jeho prodeje vynese 3,2 miliardy, a nově částku zaokrouhlili na čtyři miliardy.
Problém je, že je to vlastně jediné číslo týkající se přínosu vyšších daní či jejich lepšího výběru. Zda by to ufinancovalo závazky jako vyšší výdaje státu na školství nebo co by znamenala změna rozpočtového určení daní ve prospěch obcí (jasná priorita STAN, která ale znamená odliv peněz z centrálního rozpočtu), v tom bude volič tápat.
„Velkými veřejnými dluhy si české voliče nelze snadno koupit, spíše je lze odradit,“ tvrdí Hampl a z doby před covidem pro to má i důkazy. Ovšem až letošní volby ukážou, zda to ještě platí.