Přesně sto dní zbývá do parlamentních voleb, pravděpodobně nejdůležitějších za poslední tři dekády. 8. a 9. října voliči rozhodnou, zda bude pokračovat éra Andreje Babiše s autokratickým vládnutím a střetem zájmů, či zda se Česko vrátí ke standardní západoevropské politice. Síly jsou vyrovnané. Vláda v koronavirové pandemii selhala, počtem mrtvých vzhledem k počtu obyvatel bylo Česko druhé nejhorší v Evropské unii.
Premiérovo hnutí ANO tak přišlo o půl milionu voličů vzhledem k volbám z roku 2017. Jeho spojenci ČSSD a KSČM se dostali na hranu přežití. Teď se ale propad zastavil a Babišovi roste nový potenciální partner, Přísaha Roberta Šlachty. V kampani se může Babiš znovu nadechnout, na své straně má navíc prezidenta Miloše Zemana.
Pokud by se volby konaly teď, zvítězila by koalice Pirátů a starostů. Výzkum agentury Kantar jí přisuzuje 24 procent hlasů. Jenže vývoj jde proti této formaci. V březnu ji chtělo volit 30 procent Čechů, okouzlení se však vytrácí. „Hlavně kvůli negativní kampani, kterou proti nim rozjel Babiš,“ tvrdí politolog Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekKampaň je lživá, snaží se přesvědčit voliče, že Piráti hodlají Česko zavalit migranty a povinně je přidělovat lidem do bytů. Zjevně ale funguje. Piráti se dostali do defenzivy a nedaří se jim prezentovat vlastní program. „Jejich mikrokampaně na sociálních sítích vyvolávají spíš pobavené reakce. Pod tlakem chybují, jako když coby zástupci liberálního proudu představili krajské kandidátky, v jejichž čele je jen jediná žena,“ říká Lebeda.
Na Piráty a starosty navíc tlačí i koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která usiluje o podobné voliče. Na začátku roku její podpora nedosahovala ani součtu preferencí jednotlivých stran, nyní má podle Kantaru 23,5 procenta a dokáže se vyrovnat Pirátům. V očích liberálů jí pomohl zásadový postoj v diplomatickém konfliktu s Ruskem i chyby Pirátů. Petru Fialovi se také daří oslabovat obavy, že by jeho ODS nakonec mohla vládnout s Babišem.
Celkově by obě koalice nyní ve sněmovně získaly většinu 112 mandátů. Jenže agentura CVVM už vidí situaci jinak. Na první místo se u ní opět dostalo ANO s 24 procenty. Babišovi se podařily tři důležité tahy. Zvyšováním důchodů stabilizoval voličskou skupinu nad 65 let, relativizoval odpovědnost za 30 tisíc mrtvých s covidem a vyvinul souvislý tlak na soupeře. A to ještě nezahájil vlastní kampaň. „Budeme ji zase mít nejlepší,“ tvrdí Babiš. Marketing je tradičně jeho silnou stránkou, není důvod mu nevěřit. Oslovení politologové se shodují, že ANO může vyhrát.
Důležitější než prvenství bude, kdo se do sněmovny dostane a kdo ne. Na hranici pěti procent jsou hned čtyři možní Babišovi partneři: ČSSD, KSČM, Trikolóra a Přísaha. Překvapením je zejména Přísaha, která může sehrát roli „béčka“ hnutí ANO. Šlachta původně tvrdil, že kampaň dělá na koleně v kuchyni, ve skutečnosti mu ale pomáhají bývalí Babišovi píáristé.
„Vzhledem k dynamice růstu preferencí a efektivní kampani by se Přísaha do sněmovny dostat mohla. Její slabinou ale je, že představila jen jednoho člověka,“ domnívá se šéf agentury STEM Martin Buchtík. „I komunisté se do sněmovny spíš dostanou, mají dlouhodobé voliče. ČSSD je těžko predikovat,“ dodává. Pokud ve sněmovně usednou komunisté i sociální demokracie, bude to pro Babiše příznivé. O to víc, že po změně volebního systému budou mít pětiprocentní strany dvojnásobek mandátů oproti volbám v roce 2017.
Proč je chyba, že Fiala s Bartošem nenosí Bohdalce k narozeninám kytky
Dalším faktorem je Miloš Zeman. Prezident zcela opustil roli nadstranické hlavy státu, kterou slíbil vykonávat, a začal otevřeně podporovat hnutí ANO. Nejde o to, že chce Babišovu formaci volit. Při nízké popularitě prezidenta (nyní 29 procent) to nehraje velkou roli. Podstatné je, že prohlásil, že udělá z Babiše premiéra, i když skončí až na třetím místě za Piráty se starosty a Spolu. Argumentuje, že předvolební koalice jsou „podvod“, a proto jmenuje premiérem šéfa nejsilnější strany, tedy Babiše. „Poskytnu mu k sestavování vlády dostatek času,“ prohlásil navíc Zeman.
Babiše tak podrží vzdor tomu, že bude stát proti jasné sněmovní většině. „S tím, že bychom dostali šanci v prvních dvou pokusech o sestavení vlády, vlastně ani nepočítáme,“ říká místopředseda STAN Jan Farský.
Definitivní slovo při řešení volební tajenky tak nakonec může mít až Ústavní soud. „To, že prezident dopředu říká, že se nebude řídit volebními výsledky, jde proti podstatě demokracie. Šlo by v podstatě o autokracii. Bylo by dobré, kdyby se v tom případě Ústavní soud jasně vyjádřil, co je možné a co ne,“ argumentuje politolog Lebeda.
Říjnové volby a dění v následujících týdnech tak budou rozhodovat nejen o řešení otázek souvisejících se stabilizací veřejných financí v postcovidové době, o výši a struktuře daní, nutné modernizaci země, přípravě na budoucnost či pozici Česka v Evropě. Ale v důsledcích i o povaze našeho politického systému. Půjde o dosud nejzásadnější křižovatku od roku 1989.
