Málo lidí, drahý materiál. Je čas na vyšší úrokové sazby

Jak je na tom česká ekonomika? Z dat o HDP těžko soudit. Prozatím máme jen údaje za 1. čtvrtletí, které bylo výrazně ovlivněno pandemickými restrikcemi. Dílčí data z průmyslu a obchodu ukazují, že se tyto části ekonomiky již vrátily na úroveň, kde se pohybovaly před pandemií. Stavebnictví a část služeb mají ovšem stále co dohánět. Indikace do dalších měsíců je nadějná. Index nákupních manažerů (ukazatel, který ukazuje podmínky výrobního sektoru i celkové zdraví ekonomiky) vyšplhal v květnu na nejvyšší hodnotu v celé dostupné časové řadě, tj. od června 2001. Objem nových zakázek v průmyslu roste velmi rychlým tempem. Situace na trhu práce se stabilizovala, míra nezaměstnanosti (po sezonním očištění) již nestoupá a v dalších měsících nejspíše začne opět klesat.

Přičemž ani během pandemie nezmizel převis poptávky práce ze strany firem nad nabídkou práce. Ke konci května registrovaly úřady práce 267 tisíc dosažitelných uchazečů o zaměstnání a zároveň uváděly 347 tisíc volných pracovních míst. Je patrně jen otázkou času, kdy se oživí tlak na růst mezd jako v letech 2017–2019. Shrnuto, ekonomika prochází výrazným oživením podporovaným nejen zahraniční poptávkou, ale i solidní domácí poptávkou. Nepřijde-li negativní externí šok, bude růst ekonomiky nabírat obrátky a s tím i tlak na růst mezd a později i cen.

Na ceny ovšem působí další, podstatně rychlejší faktor. Tím jsou rychle stoupající ceny komodit a materiálů. Pokud jste v posledních týdnech mluvili se stavaři, truhláři a dalšími řemeslníky, víte, o čem píšu. Některé změny cen jsou opravdu dramatické, jde o desítky procent, někdy až o násobky. Zdražování materiálů je výsledkem souběhu růstu poptávky v Číně a USA díky výrazné stimulaci ekonomiky fiskálními prostředky i měnovou politikou a problémů ve výrobě a dodavatelských řetězcích. Tyto problémy jsou nejspíše dočasného rázu. Například ceny dřeva v USA se již vrátily do obvyklých kolejí. Nicméně razance vzestupu cen neumožňuje českým firmám vstřebat tento problém na úkor svých marží. Inflace v cenách v průmyslu prozatím vyšplhala na 4,6 procenta, ale zřejmě míří k vyšším metám.

Souběh inflačních tlaků z poptávkové a nabídkové strany může podržet inflaci nad horní hranicí pásma kolem inflačního cíle. Inflační očekávání jsou snad v Česku dobře ukotvená díky předchozí měnové politice ČNB, nicméně má-li to platit i nadále, je potřeba reagovat na změny v ekonomické situaci včas a adekvátně.

K přísnějším měnovým podmínkám již přispěl kurz koruny posílením v posledních měsících. Nicméně situace vyžaduje výraznější akci. Měnová politika sice není automat, ale je obvyklé používat jako asistenci při rozhodování nějakou formu reakční funkce, kde na jedné straně rovnice jsou úrokové sazby a měnový kurz a na druhé inflace, případně stav ekonomiky. Nyní tento „automat“ celkem jasně naznačoval zvýšení sazeb ČNB na prahu léta. A jak dále? Bude-li se ekonomika vyvíjet podle aktuálních prognóz, měla by ČNB zasáhnout letos ještě dvakrát a pokračovat v „normalizaci“ úrokových sazeb i v příštím roce.