Základem úspěšného zvládnutí předsedání Evropské unii a především uplatnění svých priorit je osobní znalost partnerů z ostatních zemí, zmapování jejich politických zájmů i odborně nepřekročitelných hranic. V neposlední řadě se počítá i navázání osobního kontaktu mezi ministry, kteří pak v Radě EU společně dělají politická rozhodnutí a kompromisy, a hodí se, když na sebe „mají číslo na mobil“.

Vím to, protože jsem se v letech 2006 až 2009 účastnil příprav a průběhu historicky prvního předsednictví České republiky v Evropské unii. Jako náměstek na ministerstvu životního prostředí jsem odpovídal za zdárný průběh, a to i poté, co v polovině předsedání EU padla česká vláda a kontinuita řízení EU tak plně dolehla na úřednický tým. Dodnes je toto období pro mě nejsilnější a celkově pozitivní zkušenost.

Do jisté míry bude české předsedání EU 2022 jiné. Platí Lisabonská smlouva a pravomoci předsednické země jsou o něco užší. Kvůli covidové pandemii je doposud většina jednání virtuální. Nicméně jednotliví ministři předsednické země i nadále řídí jednání s ostatními ministry, vyjednávají o kompromisech v legislativě s Evropským parlamentem či vedou delegace EU na mezinárodních jednáních. Předsedající Rady EU musí přicházet s kompromisními návrhy a snažit se dosáhnout dohody na nových předpisech či politikách, podle čehož se pak úspěšnost té které předsednické země – i její dlouhodobá image v EU – hodnotí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

V letech kolem našeho vstupu do EU měla řada ministrů i úředníků jazykový komplex – kvůli neznalosti angličtiny se tak cestám do Bruselu či Lucemburku vyhýbali a posílali za sebe své náměstky či jiné zástupce. Kromě jazykového deficitu – umocněného tím, že české předsednictví vždy následuje po Francii, která, kde to jde, komunikuje ve francouzštině – zde byla i obava z procedurálních neznalostí; evropský legislativní proces je skutečně obtížně pochopitelný i pro ty, kteří o Evropské unii leccos vědí. Na druhou stranu, když už se tehdy ministři k jednání se svými protějšky odhodlali, mohli těžit i ze shovívavosti toho, že Česko bylo v EU nováčkem a čekalo jej jeho první předsednictví.

Tentokrát vše bude jiné. Předsednictví jsme si už zažili a ani jazykové výmluvy zabírat nebudou – koneckonců všechna formální ministerská jednání Rady EU jsou tlumočena do všech unijních jazyků včetně češtiny. Pro individuální politické konzultace a dohodování s Evropským parlamentem by však angličtina opravdu chyběla. Pozice nynější české vlády vůči mainstreamovému směru EU nám také nepomůže a soudržnost (někdy vrtkavá) s ostatními visegrádskými zeměmi je spíše přítěží. Shrnuto, k úspěchu českého předsednictví si budeme muset dojít bez pomoci, vlastním úsilím.

Jestliže ministři české vlády dosud ignorují jednání se svými partnery v EU, jak se ukázalo z čerstvé studie AMO pro projekt České zájmy v EU, je zřejmé, že žádná pozitivní chemie, tak potřebná pro úspěšné předsedání, vzniknout nemůže. Ano, můžeme namítnout, že je zcela dobře možné, že po podzimních volbách zde bude nová sestava ministrů, tak proč se teď o nějaké bližší kontakty snažit. Nicméně zkušenost ukazuje, že ve stejném přechodném období můžeme být ještě zkraje příštího roku – a pak už by se laxnost v budování osobních vazeb s evropskými partnery mohla skutečně vymstít, zvláště v plném proudu francouzského vedení EU.

Pokud tedy dnes máme ministry, kteří se během uplynulého roku zasedání rady ministrů EU nezúčastnili (jako ministryně Benešová či ministr Plaga), jsou v zásadě dva možné výklady. Úspěšnost nadcházejícího předsednictví je jim jedno buď proto, že vztahům v EU nepřikládají velkou váhu, anebo proto, že u toho dost možná stejně nakonec oni osobně nebudou.

Tři měsíce před volbami změnu přístupu našich ministrů nečekejme – doufejme však, že voliči při výběru hlasovacího lístku přihlédnou i k tomu, jak si bude potenciální vládní sestava příští rok v řízení Evropské unie vést a zda se budoucí ministři budou schopni a ochotni začít se svými protějšky více bavit.