Centrála české zahraniční politiky chystá diplomatickou výměnu, která nemá obdoby za mnoho let. Ze svých postů bylo odvoláno jednadvacet velvyslanců, což je pětina všech šéfů ambasád. Vláda zároveň v obvyklém utajovaném režimu schválila na většinu z nich nové kandidáty. Jejich jmenování musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman. S ním už seznam kandidátů ministerstvo zahraničí podle informací HN předjednalo.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Mezi diplomaty a odborníky na zahraniční politiku se spekuluje, že hlavním důvodem mimořádných přesunů jsou nadcházející parlamentní volby. Kvůli nim si hlavně političtí nominandi chtějí zajistit jistotu jmenování. Dalším důvodem je změna na postu ministra zahraničních věcí.

Obvyklá každoroční výměna zahrnuje během léta okolo sedmi až deseti velvyslanců. Nyní tak půjde o více než dvojnásobný počet. Ne všech 21 diplomatů bude vystřídáno už letos, mnozí noví šéfové misí odjedou do cílových destinací až příští rok.

Seznam ambasadorů je podle zdrojů HN součástí dohod mezi jednotlivými zájmovými skupinami ve vládě a Hradem. Pokud by se jen jedno jméno změnilo, může se rozpadnout celá dohoda. Nové velvyslance schvaluje vláda na návrh ministra zahraničních věcí a podepisuje prezident.

Mezi zaměstnanci na ministerstvu zahraničí vyvolala velkou nevoli nominace na post velvyslance na Ukrajině pro Petra Pirunčíka, kterou už vláda schválila. Pirunčík pracuje od roku 2015 v Kanceláři prezidenta republiky, je zástupcem šéfa jejího zahraničního odboru, vedeného Rudolfem Jindrákem. Pirunčíka velká část českých diplomatů považuje za sice schopného, ale nezkušeného mladého diplomata, který byl pouze jednou na nižší pozici v zahraničí a nyní přeskákal několik seniornějších diplomatů z ministerstva.

Jeho nominace navíc vyvolala negativní odezvu na Ukrajině kvůli proruským postojům Miloše Zemana. List Ukrajinská pravda vyzval vládu v Kyjevě, aby Pirunčíkovi odmítla dát souhlas s vysláním, tzv. agrément.

Související

Je to už několikátá nominace, kde měl klíčové slovo Hrad. Kromě Pirunčíka jde o velvyslance na Slovensku Tomáše Tuhého, bývalého policejního prezidenta v době kontroverzních zásahů proti demonstrantům během návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze v roce 2016. Tuhý tehdy odešel z postu šéfa policie na diplomatický post do Bratislavy a nyní se má bez běžné dvouleté přestávky v centrále zahraniční politiky rovnou přesunout na velvyslanecký post do Slovinska.

V Bratislavě ho měl vystřídat šéf zahraniční kanceláře Hradu a zároveň poradce premiéra Rudolf Jindrák. Podle informací HN Jindrákův odchod zarazil premiér Andrej Babiš (ANO), protože nechce před volbami ztrácet klíčové lidi.

Podobně jako Tuhý se z postu velvyslankyně na české misi při OSN v New Yorku přesune chráněnkyně Hradu Marie Chatardová – tu už vláda před časem schválila jako novou ambasadorku v Londýně. Z Jižní Koreje pak má rovnou do Dánska na post velvyslance přejet bývalý ministr dopravy ve Fischerově vládě Gustav Slamečka.

Podobně státní tajemník na ministerstvu Miloslav Stašek, o kterém se Zeman opakovaně vyjádřil pochvalně, bude novým českým zástupcem v USA. Na post velvyslance ve Washingtonu, kde je nyní také Zemanův spojenec Hynek Kmoníček, by měl Stašek odjet příští rok. Zemanovi lidé naopak kritizovali kvůli jeho otevřenosti směrem k veřejnosti bývalého velvyslance při EU v Bruselu Jakuba Dürra, kterého dal loni odvolat premiér Babiš. Neměl by ale upadnout v zapomnění, je schválen vládou jako nový velvyslanec ve Varšavě.

Hradní hněv pak odnesla velvyslankyně ve Vídni Ivana Červenková. Tu vláda na začátku týdne odvolala, stejně jako zástupce Česka při OSN v Ženevě Petra Gajduška. Zatímco Červenková, bývalá pravá ruka exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, „nepřežila“ Zemanovu kritiku, že prezidentovi dala špatné informace o česko-rakouské škole v době jeho návštěvy ve Vídni, jak napsal Deník N, Gajdušek končí nejspíše kvůli možné odplatě nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD). Kulhánek kdysi skončil na ministerstvu zahraničí kvůli prohře ve výběrovém řízení. Gajdušek coby tehdejší státní tajemník mohl svému kolegovi pomoci, kdyby nevyžadoval kvalifikační předpoklady, jak to ukládá služební předpis.

Nový ministr nechtěl proces jmenování velvyslanců komentovat. „Podle ústavy velvyslance ČR v zahraničí jmenuje i odvolává prezident na návrh vlády. V těchto záležitostech samozřejmě aktivně komunikuji s Hradem a také se svými kolegy ve vládě a na ministerstvu zahraničí. Jak bylo a je zvykem, režimové změny komentovat nemohu a nebudu,“ odpověděl Kulhánek stručně na několik otázek HN.

Proces schvalování velvyslanců probíhá v utajovaném režimu a dotyční se odmítají k nominaci vyjadřovat. Stejně tak se nechce vyjadřovat šéf zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák.

Podle některých bývalých diplomatů je na letošních výměnách vidět to, jak v posledních letech oslabila pozice ministerstva zahraničí jako tvůrce české zahraniční politiky a naopak posílila role Hradu. „Nominace, na které poukazují novináři, svědčí o situaci na ministerstvu zahraničí. To, co mi však skutečně leží na srdci, jsou vztahy se zeměmi, které nejen v deklaracích, ale i ve skutečnosti jsou strategické pro zahraničněpolitické zájmy našeho státu,“ tvrdí bývalý diplomat Martin Svárovský, nyní ředitel Programu bezpečnostních strategií think-tanku Evropské hodnoty. „Do těchto destinací musíme posílat ty nejlepší z nejlepších. To zdaleka ani pan Stašek ve Washingtonu, ani paní Chatardová v Londýně nejsou. To je problém, který zdědí nová vláda a bude ho muset vážně řešit.“ Svárovský je také poradcem poslance KDU-ČSL a šéfa sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+