Tisíce životních pojistek v USA, pojištění před přírodními katastrofami nebo soudní spor pacientek se společností Johnson & Johnson kvůli vadnému vaginálnímu implantátu. Klienti, kteří investují do fondů pražské společnosti Sirius, se občas podivují nad tím, jak nesourodá je směsice výdělečných příležitostí, do kterých jejich peníze směřují. A to je třeba ještě zmínit i investice do hedgeových fondů, zaměřených třeba na biotechnologie nebo média.

„Naši klienti občas říkají, že to je hrozný guláš. Ale on je to guláš záměrně,“ říká Martin Burda, který dříve působil jako generální ředitel Investiční společnosti České spořitelny. Před necelými šesti lety Burda založil Sirius, největší fondy v Česku zaměřené ryze na alternativní investice.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Dva podfondy Siriusu – nesoucí označení Reserva a Alpha – se dnes starají o majetek za 3,5 miliardy korun a mají kolem 700 investorů. Jsou to takzvané fondy fondů: peníze klientů investují do jiných specializovaných fondů, od USA až po Japonsko. Skládanka desítek různých investic je pečlivě promyšlena tak, aby konečný výnos neovlivňovaly ani propady na akciových trzích, ani momentální ekonomický vývoj. Životní pojistky se totiž vyplácejí i v dobách, kdy se hospodářství nedaří, a i ve zlých časech musí zdravotnická firma Johnson & Johnson po prohraném sporu pacientky odškodnit.

„Snažíme se náš produkt stavět záměrně tak, aby byl doplňkový k tomu, kde už klient většinou peníze investované má – k akciím a k dluhopisům. A aby náš klient dobře spal i v době, kdy burza spadne během jednoho měsíce třeba o 30 procent,“ vysvětluje Burda.

Sirius  mimo jiné spolupracuje s americkými hedgeovými fondy, které vystupují jako aktivističtí investoři nebo jako takzvaní short-selleři. Ti vydělávají desítky procent spekulacemi na pád akcií vytipovaných firem. Třeba takových, které investorům lžou o svém hospodaření.

Sirius tak stabilně generuje investorům výnos kolem čtyř až pěti procent a má konkurenční výhodu i v tom, že investici lze kdykoli během dvou měsíců přeměnit zpátky na hotovost. 

Související

Alternativní fondy, jako je ten Burdův, jsou určené takzvaným kvalifikovaným investorům – tedy lidem, kteří si mohou dovolit investovat alespoň jeden milion korun. V posledních letech se v Česku takových fondů objevilo hned několik, včetně speciálních fondů zaměřených na pohledávky, umělecká díla, drahé víno nebo unikátní automobily. Češi už v nich mají podle odhadu odborníků až 10 miliard korun. Zcela samostatnou a zdaleka největší kategorií alternativ jsou navíc fondy zaměřené na komerční nemovitosti, nákupní centra, kanceláře nebo průmyslové haly.

Loňský rok jako test

Testem odolnosti alternativních fondů se stala pandemie onemocnění covid-19, která paralyzovala světové ekonomiky a akciové trhy zažily největší propady od finanční krize v roce 2008. Přes to všechno se ale alternativním fondům spíše dařilo. Například u podfondu Siriusu s názvem Reserva se cena investičních akcií propadla jen loni v březnu, a to o 1,32 procenta, zatímco ve všech ostatních měsících roku rostla. Tento fond tak zakončil loňský rok s výnosem 2,06 procenta, fond Sirius Alpha dosáhl dokonce 6,30 procenta.

Velmi dobrý rok nakonec zaznamenaly i klasické akciové fondy a podle dat Asociace pro kapitálový trh Češi v běžných podílových fondech dosáhli ročního zhodnocení 5,9 procenta.

Podle Burdy význam konzervativních a alternativních investic poroste v nadcházejícím období, kdy centrální banky přestanou dodávat peníze na trhy a dosavadní růst akcií na rekordní hodnoty – zatím jeden z nejdelších v historii – se vyčerpá.

„V baru tím asi nikoho neohromím, že zhodnocujeme peníze o čtyři pět procent ročně. Ale jsme úspěšní hlavně v období, kdy se akciové trhy plácají odnikud nikam. A to myslím bude následující pětiletka,“ říká Burda. „Vítr, který v posledních letech foukal proti alternativním investicím, se časem otočí a bude nám naopak pomáhat.“

Investování i networking

Pokud chtějí movití Češi zhodnocovat část svých peněz i v dalších alternativách, mohou se obrátit také na fond Pro arte, který se jako jediný u nás zaměřuje na investice do výtvarného umění. Vznikl v roce 2012 z iniciativy trojice podnikatelů, z nichž jeden, Libor Winkler, je spoluvlastníkem skupiny obchodující s finančními deriváty RSJ.

V současnosti má fond asi dvě desítky akcionářů a spravuje majetek za 306 milionů korun. Víc než polovinu fondu tvoří díla meziválečné moderny, období secese a symbolismu. V majetku má díla od Františka Kupky, Josefa Šímy, Jana Zrzavého, Emila Filly a dalších. Asi pětinu majetku tvoří umělci z období surrealismu (například malířka Toyen), ale investice jdou v menší míře i do současného umění. Loňský covidový rok fond ustál se zhodnocením 4,28 procenta.

Také Pro arte se profiluje jako vhodný nástroj pro doplnění investic o alternativu, která se vyvíjí jinak než například akciové trhy. „Investoři mají zainvestováno v různých fondech a aktivech, u nás si pak odkládají maximálně několik procent svého majetku, s výhledem na zhodnocování po dobu 10 let a víc,“ říká finanční ředitelka Alexandra Bízková.

Aukce s uměleckými díly loni přerušila vládní opatření, ale posléze se spustily on-line a zájem kupujících se v druhé půlce roku vrátil v nečekané míře. „Poslední dobou vnímáme zvýšený zájem o investování do našeho fondu z oblastí majitelů nebo akcionářů technologických firem, odkud se rekrutují i někteří z našich (původních) akcionářů,“ říká Bízková. Podle ní převažují soukromí investoři z Česka a asi pětinu tvoří ostatní fondy.

V roce 2020 vložili stávající i noví investoři do fondu 17 milionů korun. „Alternativní investice nyní velmi táhnou, navíc za sebou máme historicky slušné výsledky a průměrnou roční výnosnost od založení fondu ve výši 5,5 procenta. Takže věřím, že letos od investorů vybereme ještě více,“ doplňuje Bízková. 

Pro arte ale má širší záběr aktivit a těmi chce trh s uměním podporovat i nepřímo. Díla půjčuje na výstavy, provozuje jednu galerii v Praze a jednu v Paříži a pomáhá s budováním individuálních sbírek.  Fond má tak i další roli − sdružuje podnikatele se zájmem o umění, kteří spolu mnohdy investují i v jiných oblastech.

Aston Martin z kusu Concordu

K propojování lidí s podobnými zájmy tak trochu slouží i další český alternativní fond – Engine Classic Cars. Ten založil v roce 2015 developer a sběratel unikátních automobilů Radek Pokorný se Zdeňkem Lepkou, ředitelem obchodníka s cennými papíry BH Securities (BHS). Fond má asi čtyři desítky investorů, převážně klientů BHS, které spojuje zájem o automobilové rarity.

Fond je malý – stará se o majetek za asi 80 milionů korun- ale i v evropském kontextu je poměrně unikátní. V majetku má 20 ikonických automobilů a některé další rarity. Za zmínku stojí třeba Lancia Stratos z roku 1974, jeden z nejúspěšnějších rallye vozů v dějinách automobilismu, kterého bylo vyrobeno ani ne 500 kusů. Fond vlastní i automobil Ferrari 512 TR z roku 1992, známý jako Testarossa, který proslavily žebrovité chladicí otvory na bocích (připomínající kráječ na vajíčka) a účinkování v seriálu Miami Vice. Cena takového vozu na trhu je kolem 5 milionů korun. 

Loni do fondu přibyl i Aston Martin DBS Superleggera, který britská automobilka vyrobila jako edici deseti kusů při příležitosti stých narozenin British Airways a 50. výročí prvního letu Concordu. Designéři proto vůz navrhli se spoustou prvků odkazujících na toto legendární nadzvukové letadlo. Páky řazení pod volantem jsou například vyrobeny z lopatek turbíny Concordu.

Fond se v roce 2020 zhodnotil jen o 0,2 procenta a výnos za šest let své existence má 3,59 procenta. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka ale relativně nízké zhodnocení investorům vyvažují jiné věci: stanou se součástí klubu, jenž pro své členy například organizuje akce a zkušební jízdy.

„Vždy říkáme, že do tohoto fondu není dobré investovat první vydělaný milion. Nejde tu o klasickou investici, kde se díváte jen na výnos. Jde i o sdílení společné vášně a nadšení z těchto krásných motoristických ikon,“ vysvětluje Křeček. Podle něj je výnos fondu nízký také na základě konzervativního účetního ocenění. „Kdybychom ho oceňovali na základě nabídek, které na ty automobily dostáváme, byl by výrazně vyšší,“ tvrdí.

Navíc se při řízení fondu střetává mentalita investorská s tou sběratelskou. „Tím, že je pan Pokorný sběratel, tak by měl chuť spíš jen dokupovat, ale my, protože fond máme primárně jako prostředek zhodnocování investic klientů, bychom chtěli, aby se i víc prodávalo,“ říká Křeček. Za šest let své existence fond prodal zatím jen jeden vůz, a to se podle Křečka v budoucnosti změní a prodejů bude víc.

Peníze v moselském ryzlinku

Mezi české alternativní nástroje k investování patří i dva fondy zaměřené na víno a prémiové destiláty. Mladší z nich, Wine Management, založili v roce 2018 Martin Kovář a Martin Nejedlý, kteří tehdy pracovali jako ředitelé poradenské firmy Fincentrum. Vznikla tak konkurence Wine Investment Partners, do té doby jediného fondu tohoto typu v Česku.

Wine Management spravuje majetek za 170 milionů korun – více než 19 tisíc lahví vína a 663 lahví investiční whisky – a jeho cílem je porazit inflaci a mít roční výnos 5 až 6 procent. Má asi stovku investorů a v loňském roce vydělal i navzdory pandemii 6,2 procenta. Celkový výnos od založení je 25,72 procenta.

Podle Kováře byla loni nejúspěšnějším vínem fondu lahev Henri Boillot, Chevalier Montrachet z roku 2004, jejíž cena vrostla na více než čtyřnásobek. Nejhodnotnější položkou v portfoliu je zase jeden a půl litrová láhev Domaine de la Romanee-Conti, Grand Cru La Tache ročník 2005, jejíž hodnota se ve fondu zdvojnásobila a už stoí přes 230 tisíc korun. 

Fond nakupuje přímo od vinařů či palíren nebo od jiných sběratelů. “Nedávno jsme třeba koupili soukromou sbírku od českého pilota, který od Sametové revoluce se svým otcem sbíral vzácné whisky doslova z celého světa. Za více než třicet let tak vytvořili kolekci čítající přes 600 láhví v celkové hodnotě několika milionů korun,” říká Kovář.

Fond je také součástí londýnské burzy Liv-ex, která tvoří středobod investování do vína v Evropě. Její index stovky nejprestižnějších vín Liv-ex Fine Wine 100 loni vzrostl o 5,4 procenta. 

Víno a whisky, podobně jako umělecké obrazy, negenerují stabilní příjmy,  tak jako třeba pojistky nebo dividendové akcie. Podle Kováře ale jsou „spojené s pozitivními emocemi a milými vzpomínkami, a právě z toho důvodu jsou zpravidla tím posledním, čeho se movitý investor ve svém portfoliu zbavuje.“

Pohledávky od bank i od Home Creditu

Samostatnou skupinu tvoří i fondy zaměřené na pohledávky. Jedním z nich je například r2p invest, vedený finančníkem Pavlem Makovcem. Ten spravuje majetek za asi 450 milionů korun a má na 150 investorů.  Funguje tak, že po celém světě nakupuje se slevou balíky pohledávek – nesplácených spotřebitelských úvěrů nebo účtů za elektřinu či telefon – a ty přes své sesterské firmy vymáhá. Pohledávek se takto zbavují banky nebo splátkové firmy jako Home Credit, aby očistily svoje účetní knihy.

Fond r2p invest nabízí roční výnos 8,4 procenta (dosáhl ho v posledních dvou letech) a je opět určen investorům, kteří hledají proticyklickou alternativu k tradičním fondům.

„Současná doba spojená s globální pandemií našemu proticyklickému byznysu mimořádně svědčí,“ řekl HN Makovec. Pohledávek podle něj na trhu přibylo a dají se tak koupit s vyšší slevou než před pandemií. „Při odkupu a vymáhání pohledávek využíváme jak teritoriální, tak i měnové diverzifikace, a proto může být paradoxně míra rizika i nižší než u tradičních investičních nástrojů. A to i při poměrně vysokých výnosech,“ dodává.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky? 

Přihlaste se kliknutím na obrázek níže k pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter penize hlavicESka 1

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru