Pokud člověk zajímající se alespoň okrajově o finance nebyl v posledním roce v opravdu poctivé karanténě bez připojení k internetu, musel postupně zaznamenávat rostoucí frekvenci zpráv o růstu cen kryptoaktiv, ke kterým se následně přidávala hlavně negativní témata s nimi spojená. Sledovali jsme podobný vývoj jako v letech 2017–2018 a postupně se propracovali k energetické náročnosti „těžby“ bitcoinu a jejímu environmentálnímu dopadu. O co jde a jak do toho zapadá Elon Musk? Pojďme postupně.

Bitcoin si můžeme představit jako decentralizovaný platební systém, kde klíčové slovo decentralizace znamená, že vypořádání a identifikace plateb neprobíhá přes standardní clearingové či podobné centrum, ale skrze síť validátorů. Ti ověřují transakce skrze poskytování svého výpočetního výkonu, řešení kryptografických problémů a soutěží tím o odměnu v podobě nejen transakčních poplatků, ale i nově vytvořených („vytěžených“) bitcoinů. Zjednodušeně – čím větší výkon poskytnete, tím větší šanci na získání nových bitcoinů máte. V čase se taková odměna (nyní 6,25 bitcoinu za jeden přibližně desetiminutový blok transakcí) postupně, přibližně každé čtyři roky, půlí. Tvorba nových bitcoinů je tedy algoritmicky daná a předvídatelná. „Těžba“ tak není nějakým rozmarem systému, ale jeho esenciální složkou, která zajišťuje motivaci validátorům, aby udržovali celý systém v chodu.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

V úplných začátcích bylo možné „těžbu“ provozovat na osobních počítačích, ale jakmile bitcoin jako protokol přežil první fáze své existence, z těžby se stala velmi profitabilní, i když velmi riskantní, aktivita. A jak známo – když leží peníze na zemi, nezůstanou tam dlouho. Z „těžby“ se postupně stalo velmi specializované odvětví, kdy za standardních okolností nemají malí „těžaři“ šanci. Funguje tedy jako standardní byznys, efektivita vítězí v technologickém a digitálním průmyslu snad ze všech nejvíce. Kde je tedy problém?

Jak bylo řečeno – čím větší výkon, tím větší šance na odměnu. Vstupem je pak jednoduše „těžař“, tedy specializovaný hardware, a elektřina. Efektivita vašeho hardwaru v kombinaci s cenou bitcoinu pak určuje maximální cenu elektrické energie, za kterou se vám vyplatí mít stroj v provozu. Máme tedy jakýsi trojúhelník elektřina–bitcoin–efektivita. Když vzroste cena bitcoinu, vyplatí se zapnout i méně efektivní hardware. Když jsem schopen připojit hardware na levný zdroj energie, vyplatí se mi „těžit“ i při nižší ceně bitcoinu. A samozřejmě, když mám efektivnější hardware, vyplatí se mi „těžit“ i při vyšší ceně energie či nižší ceně bitcoinu. Tedy nic komplikovaného. U běžného trhu by tento trojúhelník mohl fungovat velmi jednoduše a stabilně. Vítězili by ti s nejefektivnějšími stroji, kteří navíc využívají tu nejlevnější energii, tedy tu z obnovitelných zdrojů. Zádrhel je ten, že trh s kryptoaktivy není běžný trh. Obchodování s nimi není v podstatě nijak regulováno, probíhá na centralizovaných burzách jako Coinbase (nedávno zalistovaný na Nasdaq) či původně čínském Binance, ale i na decentralizovaných burzách jako UniSwap či SushiSwap. Samotná „těžba“ či aktivity spojené s ní jsou často na hraně legality či do právního systému těžko zapadají. To vše vytváří velmi specifické prostředí, které na jedné straně skrze platformy decentralizovaných financí umožňuje běžným lidem účastnit se operací, které si standardně vyhrazují burzy a investiční banky, ale na druhé straně v právním vakuu a velké anonymitě poskytuje příležitosti k tržní manipulaci a podvodným aktivitám.

Pro „těžbu“ samotnou se pak zásadním problémem stávají nedostatečné výrobní kapacity hardwaru, a to primárně v souvislosti s rychlým nárůstem ceny bitcoinu, kdy nový, efektivní hardware nemůže vytlačit starý, neefektivní, který se s prudkým nárůstem ceny stává profitabilní i při běžných cenách elektřiny. A v tom okamžiku se dostáváme do problému, protože pod běžnými cenami elektřiny se schovává standardní energetický mix, který zahrnuje velkou složku „špinavých“ zdrojů energie.

Při postupném nárůstu ceny bitcoinu v návaznosti na rostoucí počet reálných uživatelů, dlouhodobých institucionálních investorů a při klesající dynamice nabídky spojené se snižující se emisí nově „vytěžených“ bitcoinů trh postupně zajistí, že vyhrají ti nejefektivnější, tedy ti s nejlepším hardwarem a nejnižší cenou energie, tedy tou z obnovitelných zdrojů s minimálním ekologickým dopadem.

Problém je samozřejmě komplexnější, lze přidat diskuse nad dotovanými fosilními zdroji, nelegálním připojením na soustavu či o užitné hodnotě bitcoinu jako protokolu vůbec nebo jiných metodách validace transakcí, nicméně výsledek z nadhledu je jasný – „těžba“ bitcoinu sama o sobě není zásadním environmentálním problémem, dokud má trh dostatek času situaci vyčistit. A do toho vstupuje Elon Musk se svými tweety. Kryptoaktiva jsou pro výzkumníky ve financích zajímavá tím, jak komplexní, ale zároveň velmi dobře popsaný systém reprezentují. Nejsou aktiva, která by měla silnější spekulativní složku (oproti fundamentální), než právě kryptoaktiva. Silné výkyvy od fundamentální hodnoty jsou pak charakteristickým prvkem jejich dynamiky. Jeden tweet od výrazné osobnosti pak může cenu těchto aktiv velmi silně odtáhnout od té rovnovážné, což sice krátkodobě může vyvolat radost spekulantů, nicméně způsobí i to, že „špinavá těžba“ bude nějakou dobu profitabilní. V kombinaci se zmíněnými omezenými výrobními kapacitami hardwaru pak může zůstat profitabilní i delší dobu.

Při své inteligenci musí Elon Musk chápat základní dynamiku celého procesu. Pokud to s nimi myslí vážně, může on sám i Tesla v klidu a potichu nakupovat bitcoin či jiná kryptoaktiva, ale bez cirkusu okolo. Jeho chování a vyjadřování se v posledních měsících je jednoduše manipulací trhu na hraně legality a v posledních dnech při vyjádřeních o environmentálních dopadech provozu bitcoinu už čistým pokrytectvím. A aktuální čínský boj proti těžbě? Odklon od uhelných zdrojů, korekce ceny, větší decentralizace těžby – pro dlouhodobý vývoj čisté pozitivum.