Skoro polovina z 200 miliard korun, které plánuje vláda utratit v rámci Národního plánu obnovy, má být určena na takzvané zelené projekty. Zároveň je to ale část, která vyvolává největší spory. Experti a ekologičtí aktivisté plánu vyčítají, že některé jeho části k ochraně klimatu a přírody nepřispívají. Vadí jim hlavně záměr ministerstva zemědělství na rychlé umělé zalesňování. Podle odborníků plán nahrává největšímu českému dodavateli sazenic, jímž je firma z holdingu Agrofert, který je ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše (ANO).
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„Nepovažujeme za správné, že 15 miliard korun na klíčovou část programu nazvanou Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu dostalo ministerstvo zemědělství,“ uvedl expert Hnutí Duha Jan Skalík.
Největším terčem je pro ekology 8,5 miliard korun, které chce ministerstvo zemědělství investovat do plošného zalesňování. „Je třeba lesy obnovit, ale také dát prostor přírodě, aby se o to postarala sama. Vznikne pak les s více různými dřevinami, který sice nebude tak hospodářsky cenný, ale o to bude silnější biologicky a bude mít větší šanci se vyrovnat se suchem a škůdci,“ míní profesor Miroslav Svoboda z Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity v Praze.
On i mnozí další upozorňují, že užitek ze stále se prodražujícího umělého vysazování stromků mají namísto přírody zejména soukromé firmy v oboru. Expertům vadí zejména největší podnik v branži – Wotan Forest ze svěřenských fondů premiéra. Podle Svobody by pro les a přírodu bylo dobré uměle vysadit jen takzvanou kostru porostu s menší hustotou a zbytek nechat na přirozené obnově. „Byly by to nejvýše poloviční nebo čtvrtinové počty sazenic oproti dnešní praxi. Tak to dělají například v Německu,“ řekl Svoboda.
Skalík upozorňuje i na chystaná protipovodňová opatření uvnitř obcí a měst, která se často orientují na betonové stavby, místo na obnovu přirozených toků řek. Zároveň kritizuje i odbahňování rybníků a stavby závlah. „Podporují spíše intenzívní zemědělství, případně rybníkářství a velkopodnikatele, než že by pomohly krajině. Voda ze závlah se musí někde vzít,“ poznamenal.
Odborníky navíc mrzí, že se v Národním plánu obnovy, do kterého většina peněz přiteče z evropských fondů, více neprosadily programy ministerstva životního prostředí. Mezi nimi bylo připravené navracení koryt řek do přírodní podoby za zhruba čtyři miliardy korun, větší podpora vsakování vod, budování mokřadů a tůní či opatření proti erozi a suchu v lesích. Své mínění vyjádřili v dopise premiérovi, jenž podepsali představitelé většiny přírodovědeckých vysokých škol spolu s Českým svazem ochránců přírody a dalšími ekologickými spolky.
České lesy jsou v nejhorším stavu ve střední Evropě. Jako jediné už nevážou oxid uhličitý
Ministerstvu životního prostředí se však podle oficiálního stanoviska úřadu podařilo získat další miliardy a část ze svých plánů na poslední chvíli obhájit. „Opatření, která z našeho pohledu chyběla, jsme prosadili v tento týden vládou schváleném materiálu,” uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového odboru ministerstva.
Jednoznačně šťastný konec to však není. Náměstci ministra životního prostředí Vladimír Dolejský a Jan Kříž vyjádřili i přes pokrok v přerozdělení peněz zklamání. „Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu by skutečně věcně lépe patřila na ministerstvo životního prostředí. Zvládli bychom větší objemy prostředků, ale to je otázka vyjednávání mezi resorty zemědělství, životního prostředí a obchodu a průmyslu,“ řekl Dolejský.
33 miliard – ministerstvo životního prostředí – peníze například na recyklace, úpravy průmyslových vod, podporu biodiverzity, boj se suchem či renovaci budov a ochranu ovzduší.
15 miliard – ministerstvo zemědělství – jde o finance například na zalesňování, protipovodňová opatření, úpravy rybníků a zavlažování.
43 miliard – ministerstvo průmyslu a obchodu – modernizace dopravy, snižování spotřeby energie a přechod na její čisté zdroje.
Více peněz ministerstvo nakonec získalo díky tomu, že se do plánu dostala i složka věnována boji se suchem a větší pestrosti přírody, která umožňují některé zmíněné programy ministerstva uplatnit. „Přibude například zeleně, záchytů dešťové vody, která se bude znovu využívat. Škoda ale, že jsme zatím kromě Svratky neuplatnili více připravených revitalizací vodních toků, které by se měly vracet z betonových do původních koryt a meandrů,“ dodal Kříž.
Ministerstvo zemědělství namítá, že jím prosazené programy k adaptaci na klimatickou změnu také výrazně přispějí. Závlahy v nejsušších oblastech považuje za nutné k udržení zemědělské produkce. Zároveň úřad odmítá, že by prosazoval jen umělou výsadbu stromů.
„Podpoříme druhově pestré lesy. Volba konkrétního postupu obnovy v každém projektu však bude provedena vlastníkem lesa a jeho odborným lesním hospodářem,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Na kritiku, že hlavním příjemcem peněz za zalesnění bude premiérův podnik, Bílý uvedl: „Žádná školkařská společnost nemůže být příjemcem prostředků z Národního plánu obnovy. Příjemcem podpory bude vždy pouze vlastník lesa.“ Je však pravděpodobné, že velká část z vlastníků nakoupí sazenice u dominantní společnosti na trhu.
