Dobré nápady mohou změnit svět… a ty špatné také. Míra rozvoje a ochrany intelektuálního vlastnictví často odráží míru rozvinutosti země. Významnou součástí obchodního sporu mezi Spojenými státy a Čínou je právě ochrana intelektuálního vlastnictví. Je proto pozoruhodné, že je to právě americká administrativa, která navrhuje prolomení patentové ochrany vakcín proti covidu-19.

Otřesné záběry z Indie ukazují, jak významný morální problém představuje pomalá vakcinace v rozvíjejících se zemích. Velké množství infekcí také umožňuje vznik variant viru, které mohou být infekčnější nebo mohou obcházet imunitu získanou očkováním, a mají tak potenciál pandemii znovu nastartovat. Epidemiologové upozorňují, že dokud nejsou v bezpečí všichni, není v bezpečí nikdo.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Zdá se tedy logické podpořit výrobu vakcín prolomením patentové ochrany. Lpění na zavedených principech ochrany intelektuálního vlastnictví se může jevit jako dogmatické, sobecké a nehumánní. Žel, zdánlivě jednoduchá řešení bývají lákavá, avšak také scestná. Prolomení patentové ochrany by patrně nevedlo k urychlení vakcinace a bylo by spojeno s mnohými riziky.

Výroba vakcíny je složitý proces, který vyžaduje kromě samotného receptu také technologické vybavení, specializované suroviny a kvalifikovaný personál. Žádná z těchto dalších „ingrediencí“ není v současné době snadno dostupná. Použití technologie mRNA vakcín (Moderna, BioNTech) je zcela nové. Nikde na světě neleží ladem volné kapacity a stavba nových trvá měsíce. Ani výroba adenovirových vakcín (Oxford, Johnson & Johnson, Sputnik V) není jednoduchá (viz níže). Rozvíjející se země budou těžko rozšiřovat výrobní kapacitu rychleji než stávající výrobci vakcín.

Dalším úzkým hrdlem je dostupnost specializovaných látek a materiálů, které jsou pro výrobu vakcíny nezbytné. Indie se potýká se zásadním nedostatkem vakcín, přestože je domovem největšího světového výrobce (měřeno objemem) a ten má licenci na výrobu oxfordské vakcíny. Snaha o výrobu na více místech nedostatek vzácných surovin neřeší.

Nesnadná je i samotná organizace výroby. S tou mají největší zkušenosti čtyři velcí výrobci: GlaxoSmithKline (GSK) s celosvětovým tržním podílem 24 % (v roce 2017), Merck Sharp & Dohme (MSD) (24 %), Pfizer (22 %) a Sanofi (21 %). Ani jednomu z nich se nepodařilo vlastní vakcínu vyvinout.

Dlouhou dobu se zdálo, že první schválenou bude oxfordská vakcína, na kterou se rozhodla vsadit i Evropská unie. Původním záměrem jejích vynálezců bylo ji zpřístupnit prostřednictvím otevřeného zdroje („open source“). Donátoři však požadovali spojení s farmaceutickou firmou z obav před nekvalitní výrobou.

Jednání nejdříve probíhala s firmou MSD (jednou z „velké čtyřky“). Vědci však nechtěli umožnit firmě generovat z vakcíny zisk a britské vládě se nelíbilo umístění výroby v Americe. Po neúspěchu těchto jednání došlo k dohodě s firmou AstraZeneca. Ta je sice zavedenou farmaceutickou firmou, ale s vakcínami nemá velké zkušenosti. Tuto spolupráci provázejí vleklé komplikace. Vakcína prozatím nezískala registraci ve Spojených státech a její pomalé dodávky jsou hlavním důvodem zpožděné vakcinace v Evropě.

Naproti tomu výroba vakcíny BioNTech firmou Pfizer (jednou z „velké čtyřky“) zatím probíhá bez vážnějších komplikací. Pro hladký průběh výroby se tedy zdá rozumné ji ponechat v gesci nejzkušenějších firem.

Zkušenosti s výrobou vakcín budou mít patrně vliv nejen na rychlost její výroby, ale i na kvalitu. Slovenské i brazilské problémy ruské vakcíny Sputnik V ukazují, jak složité je zajistit spolehlivou kvalitu. A to i v zemi, která má s vakcínami bohaté zkušenosti a která s exportem vakcín spojila svou národní prestiž. Těžko lze očekávat bezproblémovou výrobu v zemích bez tradice výroby vakcín.

Nekvalitně vyrobené vakcíny by mohly oslabit veřejnou důvěru a ochotu se očkovat po celém světě. Státy, kterým se nepodaří realizovat výrobu, by také mohly osočit vynálezce z dodání nedostatečné dokumentace. To vše je nežádoucí.

Snaha o rozšiřování výroby navíc stále více začíná připomínat dobývání se do otevřených dveří. Schválených vakcín je již několik a mezi výrobci začíná běžný konkurenční boj. Pro amortizaci obřích nákladů na vývoj vakcíny je třeba vyrábět co nejrychleji. Firma Sanofi (taktéž z „velké čtyřky“) již uzavřela smlouvu na výrobu hned tří „cizích“ vakcín – BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson. Podobně se chovají firmy MSD a Novartis. Tempo výroby vakcín tak stále zrychluje.

Spojené státy se blíží situaci, kdy vakcínu dostane každý, kdo o ni má zájem. Přitom vlastní desetitisíce oxfordských vakcín, které mohou dát k dispozici zemím, kde je jejich použití schváleno. I v Evropě, včetně Česka, patrně brzy nebude úzkým hrdlem dostupnost vakcín, ale (ne)ochota se očkovat. Evropské přebytky tak bude snadno možné poskytnout zemím, které je potřebují.

Švédský průmyslník Alfred Nobel řekl, že pokud se jeden z tisíce jeho nápadů ukáže dobrým, je spokojen. Dnes jsou nápady a vynálezy důležitější než kdykoli dříve. Ve vědě ty nejlepší oceňujeme Nobelovou cenou. Ve světě podnikání nejlepší myšlenky pomáhají firmám vytvářet zisk. Vynález vakcín vyžadoval heroické úsilí a obrovské investice při vysokém riziku. Je zcela správné obojí náležitě odměnit.

Měnit pravidla hry v jejím průběhu je krátkozraké. Neprožíváme poslední pandemii a ani ta současná není u konce. Firmy nesedí se založenýma rukama. Pracují na vývoji nových generací vakcín účinnějších proti virovým mutacím a odolnějších proti vyšším teplotám, což usnadní použití praktickým lékařům. Pokud firmy obereme o část plodů jejich vynalézavosti a úsilí, těžko budou mít v budoucnu motivaci investovat do vytváření nových a lepších vynálezů.

Krize přináší nové situace, na které je třeba pružně reagovat. To ovšem neznamená, že bychom měli hodit za hlavu všechny zavedené principy. Patentová ochrana by měla být zachována. Kolem farmaceutických firem však není nutno chodit po špičkách. Vlády vyspělých zemí by měly využít konkurenčního prostředí a tlaku veřejného mínění a tvrdě vyjednávat o ceně a termínu dodání vakcín, které nakoupí a následně spolu se svými přebytky věnují rozvojovým zemím.

Autor působí na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy