Proslavil se jako bojovník s protiprávními exekucemi, tentokrát podal ale advokát Petr Němec trestní oznámení na představenstvo Komerční banky. Padlo koncem minulého týdne a Němec jím nehájí zájmy svých klientů, ale dobré hospodaření banky. Sám je přitom jejím drobným akcionářem. S obchodováním s dluhy ale přesto jeho krok souvisí. Němec vedení banky vyčítá, že podnik poškodilo, když nechalo rozhodovat spory s dlužníky pomocí rozhodčích doložek i v době, kdy je soudy označily za neplatné.
Soudy dnes exekuce vyhlášené na základě takových doložek zastavují, a navíc přiznávají dlužníkům nárok na uhrazení výdajů vydaných za zastavení exekuce a celého řízení. Banka tak podle Němce, který sám pro své klienty řadu takových pří vyhrál, přichází o stamiliony korun. Mezi rozhodci, kteří podle soudů neplatné doložky využívali, byli například advokáti a bývalí ministři Tomáš Sokol a Jiří Novák. První byl počátkem 90. let ministrem vnitra, druhý ministrem spravedlnosti.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek„Podal jsem trestní oznámení pro porušení povinnosti při správě cizího majetku. Jako akcionář jsem poškozený,“ uvedl Němec. Komerční banka podle něho chybovala, když využívala doložky ve svých úvěrových smlouvách i po roce 2011, ve kterém soudy jasně konstatovaly, že jsou protiprávní. „Ústavní i Nejvyšší soud řekly, že od 11. května 2011 mají všichni vědět, že rozhodčí doložky jsou neplatné. Z toho data je klíčové rozhodnutí Nejvyššího soudu,“ uvedl Němec.
Místo soudu
◼ Rozhodčí doložky, jeden z pilířů obchodu s chudobou a nyní důvod rušení mnoha exekucí, vznikly už v roce 1995 za ministra Jiřího Nováka (ODS) za první vlády Václava Klause (ODS). Ve velkém je využívali poskytovatelé mikropůjček v nebankovním sektoru.
◼ Původně byly jen jako jeden odstavec součástí úvěrových smluv a sloužily k tomu, aby v případě vzniku sporu (tedy když člověk nebude splácet) věc nešla k nezávislému soudu, ale k soukromému rozhodci. A ten byl většinou určený a placený věřitelem. Lidé si navíc doložek často ani nevšimli.
◼ Posléze bylo stanoveno, jaké parametry musí rozhodčí doložka mít. Musela vzniknout samostatná rozhodčí smlouva a být podepsána zvlášť.
Konec doložek
◼ Už od roku 2012 se objevovaly první soudní žaloby – kvůli nesprávně sepsaným smlouvám, případně jasné ekonomické závislosti rozhodce na věřiteli – a pro dlužníky příznivé rozsudky včetně několika rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu.
◼ V Česku jsou podle odhadů statisíce lidí, které poslali do exekuce nelegálně působící soukromí rozhodci. Úvěry od Komerční banky nebo jejího dceřiného podniku Essox měly desítky tisíc z nich.
Banka ale ve využívání neplatných doložek pokračovala a podle advokáta tak měla brzy v ruce balíky smluv a rozhodčích nálezů, které bylo riskantní vymáhat. Nakonec se jich proto zbavila prodejem. „Mám zprávy, že šlo o pohledávky asi za 17 miliard korun. Jejich cena byla dle jedné smlouvy na 5,8 procenta hodnoty pohledávek. Je přitom nesporné, že kdyby to byly pohledávky přiznané dle platné rozhodčí doložky či dle soudního rozhodnutí, cena by byla vyšší,“ uvedl Němec. I tak by však cena nedosahovala původní hodnoty. „Byly to pohledávky za neplatiči a jejich vymahatelnost byla nižší. Ale cena vadné exekuce je logicky nižší než cena platné,“ poznamenal Němec.
Ke ztrátě z nižší ceny prodeje pohledávek se ještě přidávají náklady vydané na vedení neplatných exekucí, jejich zastavení a náklady na odvolací řízení. Pro banku jsou to v každé jednotlivé kauze jednotky až desítky tisíc korun navíc. „To je jasně vyčíslitelná škoda. Tu má Komerční banka chtít po rozhodcích. Ti měli judikaturu znát a nepochybuji, že ji znali, tedy chybovali profesně a nesou odpovědnost. A jelikož ji představenstvo nevymáhá, tak to není péče řádného hospodáře,“ dodal Němec.
Komerční banka trestní oznámení nechce komentovat. „Pouze připomínáme, že Komerční banka přestala využívat institut rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách již v roce 2010, tedy ještě před sjednocením judikatury. Tvrzení minoritního akcionáře o vzniku škody zásadně odmítáme jako zcela nepodložené,“ uvedl vedoucí externí komunikace Pavel Zúbek.
Pravda je, že banka sice doložky do smluv po roce 2010 nedávala, rozhodci však dále posílali dlužníky do exekucí podle doložek sepsaných v předchozích letech, což je podle soudních rozhodnutí také špatně. Z ostatních bank využívaly doložky například i Raiffeisenbank a Hello bank, daleko oblíbenější ale byly mezi nebankovními společnostmi poskytujícími spotřebitelské úvěry.
Rozhodci byli vesměs advokáti ze Společnosti pro rozhodčí řízení. V ní působili například zmíněný advokát a bývalý ministr vnitra Tomáš Sokol (tehdy Občanské hnutí) a advokát Jiří Novák, bývalý ministr spravedlnosti za ODS, během jehož působení v úřadu rozhodčí doložky v roce 1995 vznikly.
Podle Sokola rozhodci rozhodovali správně. „Zatím jsem neviděl jediný nález, který by byl soudem zrušen pro vady. Problém byl se soudy, které nejdříve rozhodčí doložky plně akceptovaly, pak dokonce byl uzákoněn institut rozhodce pro spotřebitelské úvěry a později začaly soudy zpochybňovat způsob určení rozhodce,“ uvedl advokát, který trvá na tom, že soudní výhrady k rozhodčím doložkám byl od justice neuvážený a chybný krok.
