Má to být variace na Marshallův plán. Během volebního období chtějí Piráti a starostové nalít do ekonomiky bilion korun. Svůj plán na obnovu Česka označují favorité říjnových voleb jako druhou transformaci po té, která následovala po listopadu 1989. „Ekonomika levné práce se tak promění v ekonomiku založenou na tvorbě vyšší přidané hodnoty,“ říká kandidát STAN na ministra financí Věslav Michalik. Počítá s masivní robotizací, výstavbou desetitisíců přípojek pro elektroauta, investicemi do školství. Peníze chtějí Piráti a starostové získat skrze oživení ekonomiky, úspory a rušení daňových výjimek. Připouštějí ale, že zdroje nemusí stačit a bude nutné zvyšovat daně. Vedle těch firemních, které by mohly vzrůst z 19 na 21 procent, třeba i daně ekologické a daně z komerčních nemovitostí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Program Pirátů a STAN obsahuje plán na konsolidaci veřejných financí. Přicházejí s pětibodovým plánem, který má státní finance, jež jsou nyní v pětisetmiliardovém schodku, stabilizovat a připravit Česko na přijetí eura. Pomoci jim v první řadě mají obří investice, které by podle nich měly oživit ekonomiku a zajistit tak dosažení šestiprocentního ročního růstu. Zdrojem investic mají být peníze z fondů EU, ale i privátní peníze. „Zrychlenou odpisovou politikou můžeme například výrobní firmy dostat do situace, kdy naroste absolutní počet robotů o 200 000, což je přibližně v poměru k velikosti ekonomiky na úrovni Německa nebo Japonska,“ říká Michalik, který v minulosti pracoval pro zahraniční banky.

Kromě toho chtějí Piráti a starostové dostat do práce více lidí. Typicky jde o seniory, lidi v exekucích nebo rodiče na mateřské, počítají proto s daňovým zvýhodněním částečných úvazků. Podle propočtů Michalika by více lidí na trhu práce přineslo na daních a sociálních odvodech až padesát miliard korun navíc do státního rozpočtu. Dalších sto miliard by měly přinést úspory na provozu státu a zrušení stovek daňových výjimek.

Jenže to všechno nemusí stačit, a koalice je tak připravena zvyšovat daně a zavádět některé nové. Například daň z kapitálových transakcí. „Jsme zřejmě jediná země v Evropě, kde se daň neplatí. Všude jinde daň z prodeje firem existuje. Chtěl bych, aby se daň sjednotila na úrovni deset procent z dividend, deset procent z prodeje kapitálu,“ nastiňuje Michalik představu Pirátů a STAN. Koalice počítá i s možností, že dojde k navýšení firemních daní. „Neočekávám, že bychom tu daň zvyšovali nějak brutálně, musíme nechat prostor na investice. Ale dokážu si představit bez problémů třeba jednadvacetiprocentní daň,“ říká Michalik. Nyní je daň z příjmů právnických osob 19 procent.

Růst by měly také daně z nemovitostí, nikoliv ale pro soukromé osoby, jak bývá koalici Pirátů a starostů často vytýkáno. Navýšení by se mělo týkat primárně komerčních nemovitostí, tedy výrobních či logistických areálů. Michalik odmítá, že by existoval plán zvyšovat daně u bytů, které si lidé kupují na investice.

Piráti dlouhodobě prosazují, aby se navýšily i daně z těžby nerostných surovin, protože současná částka podle nich nereflektuje s tím související ničení přírody. Zvažují také, že by daňově zvýhodnili recyklovatelné výrobky a obaly. „Další možností je otázka, jak se zachovat k likvidaci plastů a plastových výrobků, protože situace je velmi nevyvážená. Když je to obal, tak ho dnes již nějak zdaněný nebo zpoplatněný máme, když je to obecný výrobek, tak nikoliv,“ popisuje Michalik.

Pokud by Piráti a starostové vytvořili po volbách vládu s koalicí SPOLU, nebyla by dohoda o daňovém a ekonomickém programu jednoduchá. Piráti a STAN tvrdí, že nebude možné dosáhnout takových úspor na provozu státu, jak ODS, TOP 09 a KDU slibují. Například propuštění 13 procent státních úředníků je podle nich spíše chiméra. Ale největší problém bude ve slibu SPOLU nezvyšovat žádné daně. „Představme si, že máme ještě jeden pandemický rok a na úsporách a dodatečných příjmech nezískáme peníze. Pro mě je lepší o něco zvýšit daně a nepřipustit bankrot státu, než se držet toho, že nezvednu daně za žádnou cenu a pak se dostat do nepříjemné situace,“ říká kandidát Pirátů a STAN na ministra financí Michalik.