Cedulku s nápisem zavřeno mohli obchodníci v pondělí konečně otočit. Po zhruba půlroce otevřela prodejny i textilní firma Moira, která přežila období vládních restrikcí jen s minimálními ztrátami. Z více než tří desítek podnikových prodejen během nutné uzávěry kvůli koronaviru musel podnik uzavřít pouhé dvě, zároveň skončily také dvě prodavačky.

Vedení podniku se netají tím, že k tomu napomohl vládní program Antivirus. V něm firmy získaly náhradu za vyplacené mzdy, aby nemusely propouštět lidi. „Pakliže by program Antivirus nebyl, tak by nás to určitě donutilo zavřít mnohem více prodejen,“ potvrdila výkonná ředitelka firmy Marcela Vlčková.

Strakonická Moira je typickým příkladem firmy, které dokázaly nejlépe využít tento typ vládní pomoci. Jak vyplývá ze studie projektu Idea, jenž funguje při CERGE-EI Akademie věd, nejvíce peněz na náhrady mezd šlo do zpracovatelského průmyslu. Tam spadá i Moira se 100 zaměstnanci. Nejúspěšnější pak ve svých žádostech byly velké firmy s tisíci a více zaměstnanci.

„Mezi jednotlivými odvětvími nalézáme velké rozdíly a existují výrazně postižené firmy a odvětví, které o podporu nežádaly,“ uvedl jeden z autorů studie Štěpán Jurajda, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Studie sice pokrývá rok staré události, ale trend, který naznačuje, je pravděpodobně platný dodnes.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Vláda loni v dubnu spustila dva programy Antivirus. Typ A nabízel stoprocentní náhradu mezd pro firmy, které musely na základě vládního nařízení zcela uzavřít své provozy. V rámci Antiviru B pak žádaly o pomoc společnosti, jež sice nebyly nařízením vlády zavřené, ale vlivem pandemické krize přišly o značnou část příjmů. A to zejména ztrátou zakázek.

Právě na tento druh pomoci se zaměřila studie Idea při CERGE-EI, která zmapovala příjem vládní pomoci v loňské jarní vlně. „Celkem program Antivirus B podpořil ve firmách s více než 10 zaměstnanci ve druhém čtvrtletí loňského roku 315 tisíc pracovních míst,“ uvádí dokument, který mají HN k dispozici. Většina zaměstnanců ale pracovala na zkrácený úvazek.

Na plné pracovní úvazky tak odpovídá číslo podpoře přes 80 tisíc pracovních míst. To znamená, že v průměru firmy požadovaly proplatit přibližně čtvrtinu úvazku u každého zaměstnance. Studie pro srovnání přidává údaj, že za období krize – tedy od loňského do letošního března – přibyl na pracovních úřadech přibližně stejný počet uchazečů o práci.

Ne všechny společnosti ale byly v žádostech stejně úspěšné. Data ministerstva práce a sociálních věcí dokazují, že s velikostí firmy rostla také její šance na zisk státní podpory na vyplacené mzdy. „Firmy s více než tisíci zaměstnanci čerpaly podporu s pravděpodobností o 40 procent vyšší než malé firmy s méně než 50 zaměstnanci,“ říká CERGE-EI.

To by znamenalo, že pro úspěšné získání podpory byli třeba zkušení právníci a účetní, které mají právě velké firmy. Jako jeden z možných důvodů to potvrzuje i Jurajda. „Velké firmy mají lidi, kteří umí přihlášku podat, a je to nepochybně jedno z vysvětlení,“ řekl.

Administrativní potíže při startu programu potvrdila také Hospodářská komora. Podle ní řada žadatelů neuspěla právě proto, že ve svých žádostech měli formální chyby. Proto je podle komory nutné zmírnit formalistický přístup úřadů k žadatelům o Antivirus.

„Drobná a okrajová porušení podmínek programu Antivirus ze strany žadatelů, která ve svých důsledcích fakticky nevedou k žádné škodě, by měla být ze strany odpovědných orgánů posuzována velkoryseji,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle Jurajdy ale mohly rozhodovat i další okolnosti. Pro velké firmy totiž může být důležitější zaměstnance udržet. „Více investovaly do jejich dovedností, aby uměli třeba nějaký specifický úkon, a pokud o takového člověka přijdete, budete muset investovat znova,“ řekl ekonom. Třetí vysvětlení je, že malé firmy mohly později dát přednost Antiviru typu C.

Ten umožňoval promíjení pojistného na sociální zabezpečení zaměstnavatelům do 50 zaměstnanců. „Firmy mohly využít toho, že tady bylo vše automaticky a nemusely o nic žádat,“ dodal Jurajda.

Ještě větší rozdíly v čerpání dotací nabízí pohled na jednotlivá odvětví podnikání. V příjmu peněz dominoval zpracovatelský průmysl. Do něj natekly téměř tři čtvrtiny veškerých peněz z jarní vlny Antiviru B. Továrny a výrobny z podpory pokryly přibližně třetinu poklesu odpracované doby, a udržely tak relativně velkou část pracovních míst. Například odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ z podpory pokrylo jen desetinu poklesu odvedené práce.

Celkem si tak na peníze na mzdy sáhlo v loňské jarní vlně 5582 firem z oblasti výroby. Výrazněji do čerpání pomoci zasáhlo také stavebnictví, kde uspělo přes 1500 společností. Naopak ze zemědělství to bylo jen 263 firem.

Celkem za jeden rok od loňského do letošního dubna uspělo ve všech programech Antivirus 72 tisíc firem. A počet zaměstnanců, na jejichž mzdy společnosti čerpaly příspěvek, se před několika dny přehoupl přes jeden milion. Celkem jim úřady práce poslaly 42 miliard korun.

Přesto studie CERGE-EI přináší dva hlavní závěry. Ukazuje na nízké pokrytí pandemického propadu odpracované doby v několika odvětvích a odhaluje extrémní využití programu Antivirus B velkými firmami ve zpracovatelském průmyslu.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) způsobilo disproporce v čerpání to, že právě během jarní vlny Antiviru zasáhlo průmysl výrazné omezení. "To spolu s velikostí firem v průmyslu samozřejmě významně ovlivnilo výší podpory, která šla do průmyslu," řekl Maláčová pro HN. 

Antivirus vláda opakovaně prodlužovala. Naposledy do 31. května. Po skončení pandemické krize ho má nahradit zákon o zaměstnanosti, takzvaný kurzarbeit. „Současnou pandemickou situaci bychom chtěli řešit a dokončit pomocí Antiviru,“ řekla Maláčová poté, co sněmovna minulý týden schválila podobu zákona.

Vláda zavedení kurzarbeitu, tedy zkrácené práce s příspěvkem od státu za neodpracovaný čas, původně plánovala už od loňského listopadu. Nedařilo se ale najít shodu na pravidlech kurzarbeitu. Dočasný program se tak několikrát prodlužoval. Současnou předlohu teď ještě musí schválit Senát a podepsat prezident republiky.

Zákon předpokládá, že zaměstnavatelé by v době krize platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do jedenapůlnásobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.