Orwellovský doublethink spočívá ve schopnosti zastávat současně dvě naprosto protichůdná stanoviska a nevidět v tom sebemenší problém. Dá se to hezky demonstrovat na nynějším postoji koalice Spolu. Na jednu stranu zastává jestřábí postoj v diplomatickém konfliktu s Ruskem a současně je ochotná předat veškerou moc Miloši Zemanovi, který za Rusko jednoznačně kope. 

Celé je to až neuvěřitelné. Tím, že se ODS, TOP 09 a KDU-ČSL rozhodly vyvolat hlasování o nedůvěře Babišově vládě, dávají prezidentovi šanci, aby si pořídil vlastní kabinet, podobně jako to udělal v roce 2013 po pádu vlády Petra Nečase. Co by taková prezidentská vláda dělala, je jasné i malému dítěti. Vrátila by do hry o Dukovany Rosatom. Natlačila by do Česka neschválenou vakcínu Sputnik. Pokusila by se zvrátit vývoj česko-ruského diplomatického sporu v souladu se Zemanovými proruskými zájmy. A celé by to nemuselo skončit v říjnu, protože po sněmovních volbách může Miloš Zeman vytvoření nového kabinetu oddalovat. O jeho „kreativitě“ v tomto směru nebudiž pochyby. 

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Nechuti opozice k vládnutí Andreje Babiše se samozřejmě dá rozumět. Babišův mikromanagement přispěl k tomu, že se Česko proměnilo v koronavirový hřbitov. Jeho střet zájmů, kvůli němuž Česku hrozí, že přijde o všechny evropské dotace, je obludný. Vláda, které předsedá, je suverénně nejhorší od roku 1989. Za normálních okolností by bylo opravdu nejlepší, kdyby se ze Strakovy akademie stěhoval co nejdříve. Jenže normální situace není. Může být ještě hůř. A odpovědný politik by opravdu neměl většímu zlu otevírat dveře. 

Koalice Spolu tvrdí, že by se v případě vyslovení nedůvěry vládě vlastně nic nezměnilo, protože Zeman prohlásil, že by nechal Babiše dovládnout v demisi. Svatá prostoto. Věřit prezidentovi může jen ten, kdo posledních 30 let dlel na druhém konci světa nebo v hluboké mentální hibernaci. Zeman přemýšlí na několik tahů dopředu a prezidentskou vládu už nepochybně chystá. A i kdyby ne, Babiše v demisi by si vodil daleko více než teď. Není pravda, že Zemanovu vládu už v podstatě máme. Babiš mu sice vychází v lecčems vstříc, ale kdyby prezident držel veškerou moc, nikdy by nepřipustil razantní postup po odhalení ruského teroristického útoku na Vrbětice. Vše by se tutlalo, krčili bychom se před Ruskem jako králíček proti medvědovi se všemi souvislostmi ohrožujícími bezpečnost naší země.         

Petr Fiala i přesto říká: „Jsme přesvědčeni, že v politice není možné jen taktizovat a neudělat nic. Správná politika sleduje hodnoty.“ To je sice hezké, jenže nepřiléhavé. Tak jak to Fiala podává, to platí pouze v totalitní či autoritářské společnosti, kde má i pouhé gesto odporu nevyčíslitelnou politickou hodnotu. Ve společnosti demokratické je to složitější. Platí, že správná politika je taková, která hodnoty nejen sleduje, ale dokáže je i prosadit. Vlastně přesně tohle odlišuje v demokracii skutečnou politiku od morálního kýče, který může situaci ještě zhoršit. 

Nebudeme však vinit koalici Spolu z úplné iracionality. Návrh na hlasování o nedůvěře Babišově vládě politickou logiku přece jen má. Nikoliv ovšem jako boj proti Babišovi, ale jako součást boje o hlasy v demokratickém táboře. ODS, TOP 09 a lidovci si uvědomují, že v opozici zatím tahají za kratší konec. Jsou na 17 až 18 procentech hlasů, což neodpovídá ani součtu hlasů pro jednotlivé strany koalice, zatímco Piráti se STAN útočí na třicetiprocentní hranici. Petru Fialovi, Marianu Jurečkovi a Markétě Pekarové Adamové je jasné, že musí něco razantního udělat, aby strhli přízeň voličů na svoji stranu. A vyvolat hlasování o nedůvěře Babišovi a představit se jako jediná skutečně zásadová opoziční síla je nejjednodušší způsob, jak to provést. 

Je možné, že Spolu ve skutečnosti sází na to, že i když hlasování o nedůvěře vyvolají, Babišova vláda nakonec nepadne, Zeman se k absolutní moci nedostane a oni odejdou ověnčeni zásadovostí a nově vygenerovanou voličskou přízní. Jenže to tak dopadnout nemusí. Pirátům a STAN se sice do hlasování o nedůvěře při vědomí všech rizik nechce, ale budou muset chtě nechtě zvednout ruce pro nedůvěru.  A když se  přidají i komunisté a SPD, což je pravděpodobné, protože budou chtít pomoci ke kormidlu „svému“ prezidentovi, stačí už jen pár nezařazených poslanců z Trikolóry nebo plexisklového klubu Lubomíra Volného a Zeman bude moci slavit. Spolu převelice riskují. 

„K vítězství zla stačí, když dobří lidé nebudou dělat nic,“ citoval Petr Fiala teatrálně  politického filozofa z 18. století Edmunda Burkeho. Jenže existuje způsob, jak se zlo prosadí ještě rychleji: když dobří lidé začnou dělat blbosti. Což je bohužel přesně to, co teď Spolu provádějí. 

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+

Komentáře ke článku

jp.straka 28.04.2021 10:25
Naprosto souhlasím ...
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru