Názory českého prezidenta Miloše Zemana všichni dobře znají. Tvrdí to alespoň jeden z největších odborníků na bezpečnostní a zahraniční politiku Ruska profesor Mark Galeotti. „Na Západě, v Moskvě nebo kdekoliv jinde všichni vědí, na čí straně je,“ říká v rozhovoru s HN o ohlasech kauzy Vrbětice, v níž jsou z výbuchů muničních skladů podezřelí agenti ruské vojenské rozvědky GRU. „Upřímně řečeno překvapilo mě, že Zeman vůbec mluvil o tom, že existují dvě vyšetřovací verze. Čekal bych od něj, že ruské zapojení rovnou vyloučí,“ říká Galeotti. Spojenci teď podle něj Česko podpoří, což by dřív rozhodně nebylo samozřejmé.
HN: Jak hodnotíte českou reakci na kauzu Vrbětice, tedy vyhoštění ruských diplomatů?
Jako docela impozantní. Dlouhou dobu víme, že Rusové své velvyslanectví v Praze využívají jako základnu pro své špionážní operace nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. Lidem z českého ministerstva zahraničí jsem často říkal, že by s tím Česko mělo něco udělat. Odpovídali, což jsem chápal, že si jsou problému sice vědomi, ale že Rusko by na jakoukoliv českou akci odpovědělo velmi tvrdě a disproporčně. Tehdy tvrdili, že to za to nestojí.
HN: Co se změnilo?
Češi byli přesvědčeni, že Rusové z Prahy prostě provozují špionáž. To bylo nepříjemné, především kvůli rozsahu této špionáže, ale v zásadě ještě tolerovatelné. Ale sabotáž, při které zemřeli dva lidé, což je případ Vrbětic, je něco úplně jiného. Dalším důvodem je fakt, že ruská aktivita po celé Evropě, nejen v Česku, v posledních letech narůstala. A za třetí – Češi se dříve báli, že, pokud by proti Rusku zasáhli, jejich spojenci by je příliš nepodpořili. Obávali se, že by se jim dostalo jen slov podpory. A měli pravdu. Teď si Češi jednak uvědomili, že už opravdu musí přikročit k akci, jednak měli pevnější ujištění, že je aspoň někteří spojenci podpoří. Což už se opravdu stalo.
Věnuje se ruské domácí, zahraniční a bezpečnostní politice, ruské a sovětské historii, špionáži a mezinárodnímu zločinu. Napsal více než 20 knih a stovky článků.
V současnosti je profesorem na londýnské Škole slovanských a východoevropských studií. V letech 2016 až 2018 působil v Praze v Institutu mezinárodních vztahů.
Deník Financial Times ho označil za „jednoho z nejbystřejších komentátorů Putina a moderního Ruska“.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekHN: Zhruba dva týdny po pokusu o zavraždění Sergeje Skripala otravnou látkou novičok Británie státy EU a NATO požádala o podporu a většina zemí pak skutečně vyhostila ruské diplomaty. Očekáváte, že se nyní stane něco podobného?
Podle mě to nebude stejné. Tehdy bylo vyhoštěno skutečně velké množství diplomatů právě proto, že se jednalo vůbec o první mezinárodní odpověď tohoto typu na ruské činy. Dalším důvodem je fakt, že solidaritu s Českem mohou spojenci projevit různými způsoby. Možná ještě důležitější než vyhoštění diplomatů bude to, jakým způsobem spojenci Česku pomohou s hájením jejich zájmů v Moskvě, když české velvyslanectví tam prakticky přestane fungovat. Víme, že některé země, třeba Německo, už takovou pomoc nabídly. A pak jde o pomoc, která sice není veřejná, ale také velmi důležitá.
HN: Co tím myslíte?
Třeba větší sdílení zpravodajských informací s Čechy. Mluvil jsem s jedním člověkem v Londýně, který tvrdil, že britské tajné služby k tomu teď dost možná opravdu budou ochotnější. Čechům by to pomohlo lépe čelit dalším ruským akcím. Důvodem této větší ochoty je jednak solidarita se spojencem, ale také to, že Češi ukázali, že umí být pevní. Tím se u spojenců zmírňuje obava z toho, jestli jsou zpravodajské informace, které by s Čechy sdíleli, v bezpečí. Spojenci se tedy nejspíš ve sporu s Ruskem za Česko postaví několika různými způsoby. Britové v případu Skripala sami chtěli, aby došlo na masivní, viditelnou odpověď formou vyhoštění diplomatů. Nemyslím si, že to je to, co nyní Česko považuje za nutné.
HN: Poškozuje Česko fakt, že prezident Zeman veřejně prohlásil, že ruský podíl na výbuchu ve Vrběticích zatím nebyl prokázán?
To, že Česko není jednotné, mu rozhodně nepomáhá. Na druhou stranu Zemana všichni dobře znají. Na Západě, v Moskvě nebo kdekoliv jinde všichni vědí, na čí straně je. Upřímně řečeno, překvapilo mě, že Zeman vůbec mluvil o tom, že existují dvě vyšetřovací verze. Čekal bych od něj, že ruské zapojení rovnou vyloučí.
HN: Stává se to i jinde ve světě, že ohledně takové záležitosti prezident veřejně tvrdí něco jiného než vláda jeho státu?
Je to skutečně neobvyklé. Český prezident nemá ohledně takových záležitostí prakticky žádné pravomoci. V zemích, které nemají prezidentský systém, je součástí zvyklostí, nebo chcete-li pravidel chování, že prezident veřejně činy vlády v takovýchto záležitostech nezpochybňuje. Zeman ovšem na takové zvyklosti nedbá. Pražský hrad používá jako tribunu, z níž vyjadřuje své názory. Svědčí to nikoliv o českém ústavním systému, ale o charakteru osoby, která je momentálně prezidentem.
HN: Jak moc je Zeman Rusům užitečný?
Když odhlédnu od faktu, že v Zemanově okolí jsou lidé jako Martin Nejedlý s jasnými vazbami na Rusko, tak Moskva považuje to, jak Zeman veřejně vystupuje, za velice užitečné. Studoval jsem, jak ruská propaganda se Zemanovými slovy nakládá. Objevují se v ruských médiích, ale ještě mnohem víc je používá v ostatních státech střední, jižní a východní Evropy. Třeba v Maďarsku nebo v Srbsku. A to hlavně proto, aby ukázala, že někteří lidé sice něco tvrdí, ale pak tu máme jiné lidi, kteří zase tvrdí opak. Takže vlastně nevíme, jak to bylo. Jde o klasickou ruskou propagandistickou techniku, kdy se Rusko lidi nesnaží přesvědčit, aby něčemu konkrétnímu věřili, ale tvrdí jim, že si nemohou být ničím jisti a pravdu se stejně nikdy nedozvědí. Zeman je tedy pro Rusko jednoznačně užitečný. Zároveň ale Moskva naprosto rozumí tomu, jak v Česku funguje politický systém. Ví, že Zeman nemá skutečnou moc.
HN: Zeman často kritizuje českou kontrarozvědku BIS. Jakou ta má u spojenců pověst?
Češi si zaslouží pochvalu za to, že dávají na kontrašpionáž docela dost peněz. A jsou v tom dobří. Mezi ostatními zeměmi mají dobrou reputaci. Problémem Česka nebylo, že by nevědělo, co se děje. Problémem bylo, že nebyla politická vůle tomu čelit.
HN: Proč Rusko dělá věci, jako je otrava bývalého agenta novičokem v Británii nebo výbuch zbraní v Česku? V Kremlu nesedí žádní dobrodruzi, ale lidé, kteří jsou přesvědčeni, že hájí ruské zájmy. Proč jsou podle nich podobné akce v ruském zájmu?
Když se bavíte s lidmi z Putinova okolí, tak doopravdy věří tomu, že proti nim Západ vede něco jako boj. I vzdělaní a kosmopolitní Rusové věnující se bezpečnostní politice jsou například absolutně přesvědčeni, že to, co se stalo v letech 2013 a 2014 na Ukrajině, nebylo lidové povstání proti nepopulární vládě, ale spiknutí zosnované americkou a britskou tajnou službou. A to s cílem vymanit Ukrajinu z ruské sféry vlivu. Stejným pohledem se dívají na cokoliv, co se děje v Evropě. A to je ten problém. Putin rozhodně není blázen. A stejně tak si nemyslím, že chce zabrat nějaké území. Okupace Krymu byla výjimka. Ale myslím si, že během let podlehl své vlastní propagandě. Navíc je v kontaktu jen s malou skupinkou lidí, v níž stále více převažují jestřábi, kteří dřív sloužili v KGB.
HN: Proč tedy sabotáž v Česku nebo demonstrativní použití novičoku?
Cílem ruských kroků je nás rozdělit, oslabit naši pozornost a demoralizovat nás, abychom nebyli schopni na to, co Rusko dělá, dostatečně reagovat.
HN: Jak bychom tomu měli čelit?
Existují jestřábi, podle nichž bychom se měli snažit Putinův režim svrhnout. S tím rozhodně nesouhlasím. To, čemu nyní ze strany Ruska čelíme, podle mě přejde. Putinovi je 68 let, jeho nebližším lidem podobně. Jsou příslušníky generace, která se nesmířila s tím, že jejich země už není supervelmocí. Představitelé mladší generace, kteří mají moc, jsou sice autokraté, ale nemají ideologické puzení vést se Západem válku. Musíme prostě počkat, až Putinova éra skončí. Rusové si podle průzkumů nemyslí, že je důležité, aby jejich země byla velmocí. Buďme tvrdí vůči Kremlu, ale zdůrazňujme, že nemáme problém s Ruskem, ale s Putinem.
HN: Co to znamená z hlediska našich praktických kroků?
Musíme minimalizovat ruské možnosti, jak nám škodit. To znamená investovat do kvality a schopností našich tajných služeb. Jasně odpovědět vždy, když proti nám Rusko podnikne nějaký nepřátelský akt. Čelit jeho propagandě. Měli bychom tedy hlavně zkvalitňovat naše vlastní kapacity a schopnosti.
