Společnost Cetin, vlastněná finanční skupinou PPF, je provozovatelem největší telekomunikační sítě v Česku. Optických kabelů má asi 46 tisíc kilometrů, k tomu se stará o miliony kilometrů metalických telefonních kabelů a tisíce základnových stanic pro mobilní sítě. To vše pronajímá dalším operátorům, kteří pak nabízejí mobilní služby a internet koncovým zákazníkům.

Martin Škop, jednapadesátiletý manažer s mezinárodní zkušeností ze španělské Telefónicy i
ruského VimpelComu, vede Cetin od loňského září. Ve svém vůbec prvním rozhovoru pro média od nástupu do funkce generální ředitel vysvětluje, že firma stojí před největší vlnou investic od 90. let, kdy předchůdce Cetinu – Český Telecom – digitalizoval tuzemskou telefonní síť. Cílem současných investic je do roku 2027 optickým kabelem připojit jeden milion domácností.

Optické připojení, na rozdíl od starší technologie postavené na měděném drátu, je klíčové pro superrychlý datový přenos. Poptávka po rychlém internetu roste, jak lidé přes internet víc a víc sledují videa a televizi. Pokládání optických kabelů ale předcházejí mnohaměsíční administrativní přípravy, jednání se zastupitelstvy nebo s vlastníky bytových domů a zdlouhavé získávání stavebních povolení.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Až se rozjede, jak Škop říká, „celá ta mašina výstavby optické sítě,“ chce firma jen letos zvýšit počet domácností s optickou přípojkou ze současných 72 tisíc o dalších 90 tisíc. Už nyní má rozpracované projekty celkem na půl milionu připojení. Navíc ještě Cetin pro své zákazníky jako O2 nebo T-Mobile začíná s modernizací mobilní sítě a nasazováním technologie 5G. „Z těch čísel je jasné, že jsme na začátku obrovského investičního programu,“ říká Škop pro HN.

Cetin je součástí mezinárodní skupiny Cetin Group, kterou PPF vytvořila loni a sdružila do ní infrastrukturní firmy z několika trhů, od Česka až po Srbsko. 

HN: S jakým zadáním jste loni na podzim nastoupil na místo generálního ředitele českého Cetinu?

Vizí je zachovat růst podniku – to je základní cíl, který očekává každý akcionář. Před naší firmou je teď velká technologická aktivita, a to výstavba optických sítí do domácností, modernizace rádiové sítě a výstavba 5G. Naši akcionáři by také chtěli, abychom expandovali. Jako příležitost vidíme mediální trh, proto stavíme novou televizní platformu, která bude poskytovat služby šíření televizního vysílání, video na přání a další formy streamování. A to nejen pro naši skupinu. Míříme i na další zákazníky. Když to shrnu, zadání, které mám, je udělat z Cetinu ještě dynamičtější společnost.

HN: Když říkáte růst, v čem konkrétně? V zisku, v počtu připojených klientů?

Půjde o kombinaci obojího. Hodnotu firmy měříme z pohledu EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy – pozn. red.), který zohledňuje jak růst počtu klientů, tak i vyšší příjmy z každého klienta. Celkově by firma měla z pohledu EBITDA růst, aby měla základ pro masivnější investice než dosud. Snahou je, aby EBITDA rostl minimálně o jedno až dvě procenta ročně.

HN: Není to málo?

Růst zisku samozřejmě snižují investice. Investujeme asi 4,4 miliardy ročně a na letošní rok se s akcionáři bavíme o ještě trochu vyšší částce. Nechci říkat konkrétní číslo, protože se to stále ladí, ale snahou je podpořit všechny aktivity, které máme před sebou. PPF na to slyší v rámci diskusí o plánu nejenom na tento rok, ale i na další období. Investiční programy jsou stavěny minimálně na čtyři roky. Jen v oblasti výstavby optických přípojek do domácnosti cílíme na jeden milion přípojek do roku 2027. V současné době jsme na nějakých 72 tisících optických přípojek. Z těch čísel je jasné, že jsme na začátku obrovského investičního programu.

Co je Cetin?

Firma vznikla v roce 2015, kdy PPF vydělila z operátora O2 veškerou telekomunikační infrastrukturu. Je velkoobchodním poskytovatelem služeb ostatním operátorům a  poskytovatelům internetového připojení. Ti pak přes infrastrukturu Cetinu dodávají služby koncovým zákazníkům. Cetin provozuje 46 tisíc kilometrů optických kabelů a 20 milionů kilometrů párových metalických kabelů, přes které stále ještě většina domácností přijímá internet. Firma také provozuje 6400 základnových stanic pro sítě, na kterých fungují mobilní telefony. Cetin zajišťuje i datové služby pro firemní sítě, včetně mezinárodních spojení. Loni společnost vydělala svým akcionářům 2,5 miliardy korun čistého zisku.

HN: Hlavní majitel PPF Petr Kellner minulý měsíc tragicky zemřel. PPF tak ztratila vizionáře, o kterém spolupracovníci říkali, že myslí jako šachista – o několik tahů dopředu. To se ukázalo i v investicích do telekomunikací a médií. Souhlasíte s tímto názorem?

Určitě. PPF jako první v Evropě oddělila infrastrukturu od retailu a dnes stejný model využívá celá řada operátorů. Stejně tak propojování telekomunikací s mediálním obsahem je nový trend a PPF je díky akvizici CME u toho. Co se Cetinu týče, od roku 2015, kdy firma vznikla, investuje každý rok miliardy korun do modernizace sítě. To by bez podpory akcionáře nebylo možné a dnes se nám to zúročuje. Pandemii jsme ustáli právě díky tomu, že naše síť je dostatečně robustní. Petr Kellner byl opravdu tvůrčí typ člověka, myslím, že není vůbec přehnané označit ho za podnikatele vizionáře, který vždycky hledal cestu mimo zavedená schémata. 

HN: Bude mít smrt Petra Kellnera dopad i na Cetin, třeba v tom, že akcionář může mít nyní jiný pohled na objem investic?

Telekomunikace jsou pro PPF významnou částí portfolia a jejich význam v poslední době jen roste. Nakonec i nový šéf PPF Ladislav Bartoníček už potvrdil, že jedním z cílů skupiny bude další posílení v oblasti telekomunikací. PPF sice přišla o svého zakladatele, ale je to dnes už mezinárodní investiční skupina, její firmy fungují do velké míry samostatně a mají profesionální management. Věřím, že na byznys Cetinu nebude mít tato tragická událost žádný vliv.

HN: V roce 2015 Cetin vyhlásil sedmiletý plán, v rámci kterého měl investovat asi 22 miliard korun – z poloviny do metalické sítě a asi z poloviny do infrastruktury pro mobilní sítě. U metalické sítě šlo hlavně o zahušťování propojovacích prvků, známých pod zkratkou DSLAM. Tato modernizace je tedy hotová?

Ano, modernizace metaliky je hotová a loni jsme ji v podstatě dokončili. Díky tomu jsme dosáhli výrazného zrychlení, průměr rychlosti přípojek v celé naší síti je přes 100 megabitů za sekundu. Ještě v dobách mého působení v Telefónice byly ty rychlosti kolem 20, 25 megabitů. Přibližně 84 procent domácností teď dosáhne na rychlost padesát megabitů nebo víc. I v dnešní složité době, kdy covid například způsobil, že v domácnostech musí kvůli home officu a škole souběžně běžet i několik videokonferencí, ukazují naše měření, že tyto rychlosti potřeby zákazníků splňují.

A teď tedy rozjíždíme celou „mašinu“ výstavby optické sítě. Jen letos máme rozpracováno půl milionů bytů. Děláme obrovskou přípravu výstavby z hlediska administrativy, stavebních povolení, projekce. V podstatě trvá celý rok jen získat dokumentaci k tomu, abychom někam mohli přijít a začít kopat. Letos cílíme na dokončení asi 90 tisíc přípojek obvykle v bytových domech.

HN: Takže většina z více než čtyř miliard korun investic jde do stavby optiky?

Určitě větší část. Současně ale letos začínáme s modernizací mobilní sítě, v rámci které nasadíme technologii 5G. Je to projekt, který realizujeme se švédskou firmou Ericsson, jak jsme oznámili na konci loňského roku.

HN: Jak investiční politiku Cetinu ovlivnilo to, že operátor Vodafone koupil v roce 2019 od společnosti Liberty Global kabelové televize  UPC, včetně té české. Má to na vaše plánování nějaký dopad?

UPC tu je už léta, stejně jako jejich infrastruktura. Díky kombinaci mobilní a pevné sítě si svou pozici Vodafone zlepšuje, je to silný konkurent ostatních operátorů. Dnes jsou tu tedy tři silní hráči s plnohodnotnou infrastrukturou.

HN: Ale UPC nemá domácnosti připojené optikou. Většina připojení přímo do domácností je na jiné technologii…

Ano, není to s optikou úplně srovnatelné, ale poskytuje to dostatečnou rychlost pro aplikace, které na trhu dnes jsou. Hlavní nevýhodou koaxiálního vedení je nízký upload, rychlost nahrávání.

Optika v Česku

Podle dat Evropské komise je v Česku asi 1,3 milionu domů a bytů připojených k vysokorychlostnímu internetu. Tato statistika ale zahrnuje kromě připojení optickým kabelem i připojení, které využívají kabelové televize. Samotných optických přípojek do domácností je podle odhadu odborníků asi 700 nebo 800 tisíc. V současnosti mají nejvíc těchto přípojek firmy jako PODA, SMART Comp. (provozující značku netbox a internetovou televizi Kuki) nebo společnost Nej.cz ze skupiny Kaprain. Cetin má v současnosti asi 72 tisíc optických přípojek do domácností a domů. Toto číslo chce navýšit až na 1 milion v následujících 6 letech.

HN: Nedávno se v médiích objevila pro vaši branži další zajímavá zpráva, totiž že ČEZ vyjednává o koupi českého byznysu Vodafonu. Kdyby se takový plán zrealizoval, co by to znamenalo pro Cetin?

Naše infrastruktura je vybudovaná jako celoplošná, celonárodní, s páteřní optickou sítí, která je v každém městě, v každé významnější lokalitě. Naše pozice tedy je a bude vždy lepší. Pokud by ke spojení, o kterém mluvíte, došlo, bylo by to dílčí posílení pozice Vodafonu. Síla ČEZ je v tom, že vlastní a staví optické sítě. To by pro Vodafone znamenalo zlepšení jejich pevné infrastruktury. A pak je tu i otázka báze zákazníků, kterou ČEZ má. Víc bych se k tomu asi nevyjadřoval.

HN: Takže by vás to nenutilo ke změně strategie?

Nás nutí reagovat situace na trhu. Jsou tu tři silní hráči, kteří sází na kombinaci pevných a mobilních sítí, chtějí jít do optiky. Víme například, že T-Mobile intenzivně staví optiku, a my se s nimi snažíme i spolupracovat, protože každá cesta, která vede ke zrychlení optické výstavby a ke zlevnění nákladů, je vítaná. V konečném důsledku to přinese zákazníkům více optických přípojek, což je pro konkurenceschopnost České republiky zásadní. Jsme otevřeni jakékoliv spolupráci.

HN: V Česku ale firmy, které chtějí stavět optické sítě, narážejí na pomalé schvalovací procesy a složitou administrativu. T-Mobile se v posledních dvou letech o tom také přesvědčil. Jak se daří stavět optiku Cetinu?

Než získáte dokumentaci a povolení, že někde můžete kopat, například otevřít chodníky, trvá to minimálně rok. Získat taková povolení, vybrat lokality představuje dlouhá jednání se starosty, zastupitelstvy, abychom je přesvědčili, že pro obec můžeme něco udělat a v dané lokalitě zlepšit život. Právě v době covidu vidíme, jak obrovsky rychle roste poptávka po kvalitním internetovém připojení. Uživatelé zjistili, že sdílené lokální wi-fi sítě prostě nestačí, když potřebují mít několik videokonferencí a podobně.

HN: Covid a následný lockdown způsobily skokový nárůst provozu ve vaší síti. Jak si s tím infrastruktura poradila?

Covid v podstatě ze dne na den zvedl provoz v síti o 20 procent, jak v mobilní, tak v pevné. Neměli jsme s růstem kapacity problém a naši zákazníci nezaznamenali žádná omezení. Proto musíme pokračovat v investicích, abychom tento, ale i budoucí obrovský růst pokryli. Naše infrastruktura obstála a samozřejmě jsme dělali dílčí dodatečné investice, abychom zachovali zdravé zálohy. Klíčové systémy a trasy musí být plně redundantní, zdvojené, aby případný výpadek zákazníci nepocítili.

HN: Ptám se proto, že ještě před covidem řešila PPF výpadky O2 TV v době důležitých sportovních utkání. Váš akcionář z těchto výpadků nebyl zrovna nadšený…

Na to nemohu v detailu reagovat, protože to je věc O2. My poskytujeme komunikační infrastrukturu, ale veškerá správa obsahu a vlastní zařízení i autorizace zákazníků jsou na straně O2. Příčinou výpadků nebyla síťová infrastruktura.

HN: V Česku existují desítky lokálních telekomunikačních firem, které kdysi v podstatě rozjely zavádění internetu v Česku. Před lety začaly nabízet lokálně připojení k internetu pomocí wi-fi a pak začaly i stavět optické sítě. Nyní dochází ke konsolidaci, tyto hráče skupují firmy jako Kaprain a další. Nedávno například vyšlo najevo, že ČEZ koupí tři takové místní telekomy, jeden na Frýdlantsku, FDLnet.CZ, a pak ještě ISP West a TaNET West, působící v Plzeňském a v Karlovarském kraji. Zajímají takové firmy i Cetin? Nebo by už byl problém s antimonopolním úřadem?

Ze strany antimonopolního úřadu by v těchto případech asi nebyl problém. Samozřejmě že trh sledujeme. Operátorů, kteří mají optickou síť, jsme analyzovali několik, bylo by to i pro nás zajímavé, ale problém je cena. Na prodej tyto firmy jsou i za několikanásobek EBITDA. Ani nechci ten násobek říkat.

HN: Pokud vím, tak je to leckdy i dvanáctinásobek…

Cena může být i vyšší. Tomu, kdo do lokality jde, a nemá tam postaveno vůbec nic, by to možná dávalo určitý smysl. Nám to smysl nedává, když v daném místě už optickou páteřní síť máme. Kupovali bychom v podstatě něco, co už zčásti máme a kde potřebujeme udělat jen místní napojení, poslední míli.

HN: Takže Cetin v poslední době v soutěži o nákup podobné firmy nebyl?

Dělali jsme si analýzy, zkusili jsme si to propočítat, porovnat cenu vlastní výstavby s cenou nákupu takové firmy. Pro nás to není pouze o tom, jakou má prodávaná síť zákaznickou bázi, ale jak je postavená, zda je spolehlivá, zda je k ní kvalitní dokumentace. K dohledu a vzdálenému řízení sítě potřebujeme velké množství dat, která síť popisují, určují, co se kde nachází a co se v ní děje.

HN: Když dochází k této konsolidaci, tak jak vás to ovlivňuje? Mění to nějak vaši strategii?

Naše strategie investic s konkurencí počítá. Samozřejmě víme, že leckdy jdeme do lokalit, kde ostatní hráči také působí. Ale věříme v naši sílu, v sílu našeho velkoobchodního modelu a v sílu PPF. Naše investiční strategie je dobře rozjetá a když ji vyhodnocuji, vidím, že ji plníme.

HN: Na začátku jste zmínil vznik televizní platformy. Co to bude? A co si lze pod pojmem „televizní platforma“ představit?

Televizní platforma umožní šířit obsah, tedy například typicky televizní vysílání, prostřednictvím pevných sítí. Operátor zajistí obsah a my mu zajistíme přes platformu distribuci obsahu k zákazníkovi. Buď jako vyhrazený přenos vedle internetu, IPTV, nebo prostřednictvím internetu, OTT. Souvisí to i s 5G. Všichni se dnes ptají, co na 5G budou operátoři provozovat. My si myslíme, že kapacita 5G sítí umožní růst multimediálním službám. To vidíme vlastně už dnes, na mobilních sítích vytváří většinu provozu videa, streaming, video on demand, OTT televize. Facebook i Instagram mají také videa. Věříme, že i zde nás čeká obrovský růst. Nám dává smysl při budování 5G sítě vytvářet podmínky i pro distribuci obsahu, multimédií. Díky vysokým rychlostem a nízkému zpoždění 5G technologie budou videoslužby zatím asi tou hlavní novou aplikací pro běžného spotřebitele.

Platformu budeme umět nabídnout napříč trhy. Každý náš partner si určí specifikaci pro svoji zemi a na základě těchto objednávek aplikaci v Česku vyvineme. Její jádro je stejné, interface vůči zákazníkovi je co nejvíce unifikovaný, ale umožňuje rozdíly například v přihlašování nebo v použití místního jazyka.

Martin Škop (51)

Po studiích ČVUT v Praze působil na různých manažerských pozicích v mobilním operátoru Eurotel, od roku 2000 pracoval v Českém Telecomu na postu výkonného ředitele pro plánování a rozvoj sítě. Mezi lety 2005 a 2015 byl ve společnosti Telefónica v Česku výkonným ředitelem odpovědným za ICT a rozvoj infrastruktury. Ve vrcholných manažerských funkcích se také podílel na rozjezdu nového operátora O2 Slovakia. Poté byl technickým ředitelem v Telefónice v Německu. Působil několik let i v Rusku – ve druhé polovině minulé dekády byl ve vedení ruského operátora VimpelCom, kde měl na starosti rozvoj fixních a mobilních sítí a IT. Současně od roku 2017 působil jako předseda představenstva tamní infrastrukturní společnosti NTC. Generálním ředitelem českého Cetinu byl Škop jmenován v září 2020.

HN: Záměrem PPF při vytvoření nadnárodní skupiny Cetin bylo využít synergie a úspory, například společnými nákupy. Dochází k tomu už teď?

Ano. Naposledy šlo například o centralizovaný výběr rádiové technologie. Ericsson, který byl vybrán pro Českou republiku, se také nasazuje na Slovensku. Od září, kdy jsem nastoupil, běží koordinace těchto nákupních tendrů přes celou skupinu. To je vždy první věc, která přináší úspory: spojit vše dohromady do jednoho výběrového řízení a získat z jednotných nákupů maximum. Televizní platforma může být dalším takovým příkladem.

HN: Co se teď děje v záležitosti, zda využívat, či nevyužívat komponenty čínské firmy Huawei?

Varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) vůči společnostem Huawei a ZTE je prostě fakt a my jako firma, která používala jejich komponenty, se s tím musíme naučit žít. Varování jsme proto zakomponovali mezi kritéria do posledního výběrového řízení na rádiovou technologii.

HN: Bude politický tlak opravdu tak silný, aby Huawei úplně odešel z evropského trhu?

Nemyslím si to. Huawei doposud vykazuje růst i přes tyto restrikce. Mění se produkty, které Huawei prodává. Pro omezení třeba koncových zařízení, jako jsou mobily nebo routery používané v běžném životě, není důvod.

HN: Co bude Cetin dělat s komponenty od Huaweie, které už v síti jsou? Budete je nahrazovat jinými, nebo se to dotkne jen nových výběrových řízení, kde třeba budou zvýšené požadavky na bezpečnost?

Abychom teď nahrazovali nebo ukončovali předčasně provoz zařízení Huawei, které už máme v síti, do toho rozhodně nejdeme a nepůjdeme. Ani to od nás NÚKIB nevyžaduje.

HN: Ale (NÚKIB) nařídil prověření systémů, kde komponenty Huaweie jsou. Petr Slováček z dozorčí rady Cetinu tehdy v rozhovoru pro HN ujišťoval, že takové prověření proběhne a nové riziko bude zohledněno…

Bezpečnostními prověrkami a ověřením naše sítě prošly a tam, kde jsme identifikovali možná rizika, jsme přijali taková opatření, která je eliminovala.

HN: A při výstavbě 5G sítě v Česku použijete komponenty Huaweie, nebo ne?

V našem posledním tendru jsme vybrali technologii Ericsson. A nešlo tu pouze o bezpečnostní otázku, vzali jsme v potaz všechny aspekty, které s tím souvisí, šlo o vícekriteriální tendr.

HN: Budou ale další tendry, na další, třeba transportní části sítě a podobně… Může tam Huawei uspět?

To nedokážu říct. Tendry jsou otevřené. Nedali jsme Huawei nebo ZTE na nějakou černou listinu. I dál půjdeme cestou vícekriteriálních tendrů.

HN: V rámci Fondu obnovy EU má do Česka přijít asi 230 miliard korun. Fond je určen pro překonání covidové krize a výsledkem by měla být více digitální, zelenější a odolnější Evropa. Jsou to peníze, o které se také budete ucházet?

To samozřejmě sledujeme. V minulosti jsme podali žádosti na dvě výzvy, které se týkaly pokrytí odlehlých oblastí, takzvaných bílých míst. Pokud bude něco vypsáno, co by zapadlo do našeho byznysu, tak jsme připraveni se zúčastnit. Primárně můžeme nabídnout bezpečnou komunikační infrastrukturu, například pro složky integrovaného záchranného systému PPDR, připravit třeba celonárodní komunikační infrastrukturu, která má všechny potřebné bezpečnostní prvky, záložní řešení, speciální dohledové centrum, vše oddělené od běžného provozu. Díky robustnosti naší infrastruktury jsme schopni postavit takové řešení, které si myslím v České republice nikdo jiný postavit nemůže.

HN: Takže záleží na státu, s jakými projekty přijde nebo kde bude chtít ty peníze utratit…

Ano, tady záleží na státu, jak vyhodnotí své priority.

HN: Podle našich informací i ze zpráv agentury Bloomberg je patrné, že PPF zvažuje prodej části skupiny Cetin přes burzu. Ani sama PPF tyto informace nijak nerozporovala. Co by taková změna přinesla českému Cetinu?

My bychom byli jen předmětem takové transakce, takže se k tomu nemůžeme vyjadřovat. Není to naše aktivita, ale aktivita našeho akcionáře.

HN: Během pandemie váš vlastník – PPF - zjistil, jak je dobré mít byznys postavený na více nohách. Ukázalo se, že telekomunikace jsou v době covidu stabilizátor hospodaření, zatímco třeba splátkový byznys dostal velký zásah. Co bude po vás akcionář chtít v budoucnosti?

Na kvalitní telekomunikační infrastruktuře je závislý celý svět. Když budete mít výpadek, nezaplatíte kartou, nevyberete si peníze v bankomatu, vše se zastaví. Takže hlavní atributy, které diskutujeme s naším akcionářem, se týkají bezpečnosti a spolehlivosti sítě. Síť prostě nesmí vypadnout. Musí fungovat za všech okolností. Ale je zajímavé, že naši zákazníci, firmy, si to ne vždy uvědomují. V tendrech často vidíme, jak firmy přecházejí z dedikovaných vysoce spolehlivých datových služeb na služby masové, určené pro domácí použití, tedy na běžný internet, u kterého nemůže být garantován provoz bez přerušení. Pro systémy, kde nesmí nastat výpadek, je nutné volit vysoce spolehlivé datové služby, které jediné mohou zajistit nepřetržitý provoz.

HN: Blíží se doba nástupu umělé inteligence, 5G, která přinese ještě větší důraz na bezpečnost těchto technologií. Není tedy obezřetnost při použití technologií čínského Huaweie tak trochu namístě?

To je otázka na NÚKIB, my se jeho doporučeními řídíme. Ale není to jediný aspekt bezpečnosti. Síť musí být zálohovaná, pod dohledem, abychom včas zjistili, když se v ní bude něco špatného dít. To nesouvisí jen s tím, zda je tam technologie dodavatele A, nebo dodavatele B. To souvisí s celou řadou aspektů, jako jsou architektura sítě, její robustnost, způsob výstavby. Někdo zakope kabel 20 centimetrů pod zem, zatímco někdo pokládá kabel do hloubky metr a půl. To jsou všechno věci, které do budoucna budou víc a víc důležité. Standard, se kterým budujeme sítě my, je vysoký, aby infrastruktura odolala všem těmto vlivům, které se týkají fyzické bezpečnosti, logické bezpečnosti. Abychom měli schopnost dohledu a schopnost reagovat, když se něco stane, a dokázali převést datový provoz na jinou část sítě. Síť, jako má Cetin v České republice, prostě nikdo jiný nemá.

HN: Jak probíhá výstavba 5G sítí pro vaše zákazníky – operátory? Jak jste s nimi daleko?

Na letošní rok je naplánovaná Praha a plánujeme spustit 5G síť i v dalších částech republiky. Na stávajících lokalitách měníme veškeré vybavení, antény, kabeláž a také design vysílače. Konkrétní vysílač se dopředu připraví, pak se staré zařízení rychle demontuje a namontuje se nové a spustí, to všechno v průběhu jediného dne. Po tu krátkou dobu, kdy je vysílač mimo provoz, je služba zajišťována z okolních stanic. Z pohledu zákazníka díky tomu vše funguje bez přerušení.

HN: Obecně platí, že 5G si vyžádá hustší síť vysílačů. Neobáváte se, že to v nějaké fázi narazí na odpor veřejnosti?

V Praze je teď síť tak hustá, že není potřeba ji hned zahušťovat. Jsou lokality, kde vysílače jsou každých 100, 200 metrů. Abychom ale drželi krok s rostoucím provozem v síti, je pravda, že další zahušťování bude potřeba. Každá naše základnová stanice splňuje příslušné hygienické normy, které jsou mimochodem v Česku jedny z nejpřísnějších v Evropě. Zatím se s větším odporem nesetkáváme. Je jasné, že bude potřeba umět fake news a mýty spojené s 5G vyvracet. Věřím ale, že naše sítě přinesou koncovým zákazníkům hlavně více užitku a potěšení.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru