Zavřeme ambasádu v Moskvě? Požádáme o pomoc spojence v NATO? Co udělají Rusové? Otázky a odpovědi k dalšímu vývoji kolem kauzy Vrbětice

Proč premiér Babiš a vicepremiér Hamáček oznámili tak důležitou věc, jako je vyhoštění ruských diplomatů, tak narychlo?

Byli pod tlakem událostí. Chystalo se to delší dobu, ale podle některých zdrojů hrozilo nebezpečí zveřejnění v médiích v Česku nebo v některé spojenecké zemi, která českým zpravodajcům pomáhala získávat klíčové důkazy.

Jaké další kroky česká vláda připravuje?

Premiér chce odtajnit zprávu BIS, vláda bude zvažovat, zda požádá o pomoc spojence v EU a NATO, budou se zvažovat další kroky vůči Rusku, které by podle očekávání mělo vyhostit podobný počet českých diplomatů. Opozice vládu vyzývá, aby po Rusku požadovala odškodnění za zmařené životy i za škody způsobené výbuchy a následnou likvidací jejich následků, které přesahují jednu miliardu korun. Ministry zahraničí EU může vicepremiér Hamáček plnící úkoly ministra zahraničí informovat už v pondělí na jejich plánovaném videozasedání. Pokud jde o Severoatlantickou alianci, může česká vláda požádat o svolání mimořádného zasedání velvyslanců členských zemí podobně, jako to udělala Velká Británie v roce 2018 po útoku novičokem na ruského agenta Sergeje Skripala, zběhlého na Západ, a jeho dceru v Salisbury.

Proč je spolupráce se spojenci důležitá?

Spojenci nám informace, které vedly k novému vývoji vrbětického případu, poskytli v rámci rozplétání zmíněné akce v Salisbury a také na základě případu, jímž byl pokus zabít bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva v roce 2015. Právě k němu směřovaly zbraně, které měli ruští agenti zničit ve Vrběticích. Odhalení ruských aktivit by nebylo možné bez spolupráce se spojenci, stejně jako je klíčové, aby se za Česko nyní postavili. Síla společného postoje EU a NATO v českém případě může ovlivnit míru ruské odvety. Pokud by Česko vypadalo osamoceně, ruská reakce by byla silnější. V případě NATO může Česko využít i článek 4 Severoatlantické smlouvy, který nabízí konzultace se spojenci v případě, že některý z členů cítí, že je ohrožena jeho územní celistvost, nezávislost či bezpečnost. Je to jakýsi předstupeň k aktivaci článku 5 o kolektivní obraně.

Co tedy může Česko od Ruska teď očekávat?

Situace mezi Ruskem a západními demokraciemi je nyní poměrně napjatá a sleduje se každý detail, který by mohl vzájemné vztahy ovlivnit – tedy i český případ. USA vyhostily desítku ruských diplomatů a zavedly nové sankce kvůli hackerským útokům ruských tajných služeb na americké instituce, kvůli pokusu ovlivnit prezidentské volby v roce 2016 a kvůli okupaci Krymu. Tři ruské diplomaty vyhostilo nedávno také Polsko. Západ varuje před útokem na Ukrajinu s ohledem na to, jak Rusko hromadí u ukrajinských hranic desítky tisíc svých vojáků. Státy EU a NATO také se znepokojením sledují horšící se zdravotní stav předáka ruské opozice Alexeje Navalného. Spor s Českem o vyhoštění diplomatů se může stát součástí širšího ruského narativu o tom, že se chystá konflikt o Ukrajinu mezi NATO a Ruskem. Také ovšem může rychle vyšumět do ztracena, pokud Moskva usoudí, že celková eskalace vztahů se Západem zašla příliš daleko a ruské vedení ji nemá pod kontrolou.

Nutné je očekávat, že Rusko v této situaci vyhostí stejný nebo podobný počet českých diplomatů. Tím se prakticky omezí na minimum české diplomatické zastoupení v Ruské federaci.

Zároveň se ruské vládní agentury, média a jejich příznivci v Česku i jinde budou snažit rozpitvávat celou akci kolem Vrbětic na detaily, jež mohou zahltit veřejný prostor a skrýt podstatu problému. Budou se snažit odvádět pozornost jinam a zároveň zpochybňovat závěry českých bezpečnostních služeb a policie. Tím by mohli nejen znejistit domácí české publikum, ale zároveň zdiskreditovat Česko jako spolehlivého spojence Západu.

Může jít v celém případu o ruskou zpravodajskou hru, tedy že čeští politici a zpravodajci se nechali napálit?

Někteří experti před takovou možností varují a nabádají české politiky k opatrnosti. Čeští zpravodajci a policie si ale musí být stoprocentně jisti svými důkazy a závěry, jinak by premiéra a vicepremiéra nepřesvědčili k tak razantní akci, která nemá v Evropě v posledních dvou desetiletích obdoby.

Potřebujeme v této situaci ambasádu v Moskvě?

Část českých politiků a expertů cituje britský příklad ze 70. let, kdy vyhoštění více než stovky tehdy sovětských zpravodajců vedlo k podobnému ruskému kroku a zmrazení britsko-sovětských vztahů na delší dobu. A protože jsou vztahy mezi Prahou a Moskvou už delší dobu velmi špatné, tak by nebylo od věci je nastartovat znovu například tím, že se „smažou“ ambasády v podstatě na nulu. To by byla podle tohoto názoru větší škoda pro Rusko než pro Česko právě proto, že by Kreml přišel o krytí pro relativně velkou zpravodajskou síť ve střední Evropě. Ruské diplomatické zastoupení je vzhledem k velikosti Česka nadproporční. Ke konci roku 2020 působilo v Česku 135 ruských diplomatů, většina z nich byli zpravodajci pod diplomatickým krytím. Kdyby většina z nich musela odjet, v budoucnu by bylo pro české bezpečnostní orgány jednodušší mít kontrolu nad nově příchozími diplomaty, kterých by nejspíš nebylo tolik jako dnes.

Česko by v takovém krajním případě v zásadě mělo potíže jen s dvěma procenty svého zahraničního obchodu, které nyní činí objem obchodu s Ruskem. Zároveň je ale v diplomacii klíčové, aby zůstaly mezi vládami aspoň nějaké informační kanály otevřené, úplné zavření ambasád je tedy méně pravděpodobné.

Bude česká vláda žádat po Rusku kompenzace za oběti a škodu ve Vrběticích?

Měla by. Opozice ji k tomu už vyzvala. Není sice realistické očekávat, že by ruská vláda na něco takového přistoupila, protože by tím přiznala vinu, kterou odmítá. Ale z hlediska postoje suverénního státu je nezbytné to udělat, aby Česko dalo i tímto způsobem najevo, že na svém území nestrpí násilné činy páchané na rozkaz cizího státu.

Znamená nový vývoj v případu Vrbětice konec ruských nadějí na účast v tendru na stavbu nového bloku elektrárny Dukovany?

Velmi pravděpodobně. Určitě však pro ruskou státní firmu Rosatom pod jejím vlastním jménem. Není však vyloučeno, že se brzy objeví návrh na vznik evropského konsorcia, v němž by důležitou roli hrály české firmy vlastněné ruskými subjekty. Rosatom by byl „jen“ dodavatelem jaderné části – i to by ale pro české bezpečnostní složky bylo nepřijatelné. Bude i nadále záležet na postojích a rozhodnutí politiků, jaký bude další vývoj tendru.

Jakou roli v celém případu hraje bulharská stopa?

Ukazuje se, že zásadní, protože pomohla případ Vrbětice zasadit do kontextu operací ruských rozvědčíků od roku 2018, kdy Britové vyšetřili otravu Sergeje Skripala. A když potom investigativní organizace Bellingcat odkryla identitu ruských agentů a tajné jednotky ruské vojenské rozvědky GRU, označované podle deníku New York Times číslem 29155, začaly se rozplétat záhady kolem mnoha případů po celé Evropě. Po Skripalově případu například instituce v Sofii obnovily vyšetřování podivné otravy bulharského obchodníka se zbraněmi Emiliana Gebreva z roku 2015. Ten měl dodávat zbraně Ukrajině bojující proti vzbouřencům podporovaným Ruskem na východě země. Podle bulharského investigativního novináře Christa Gozeva, člena Bellingcatu, se zhruba ve stejnou dobu jako ve Vrběticích a po nich odehrálo několik výbuchů v bulharských muničních skladech a v Bulharsku se pohybovalo nejméně osm agentů stejné jednotky GRU.

Jednotka 29155 se vedle otravy Skripala a Gebreva měla podle některých expertů podílet například na nepodařeném proruském puči v Černé Hoře v roce 2016 nebo kampani destabilizující Moldavsko. Španělské úřady podle deníku El País také vyšetřují, zda a jaký byl podíl této jednotky na pokusu Katalánska vyhlásit nezávislost v roce 2017.