Během jedné směny mohou dnes lidé pracovat nejvýše 12 hodin. Strávit v zaměstnání delší dobu jim zakazuje zákoník práce. To se ale může brzy změnit a pracovníci by si mohli „dvanáctku“ ještě o další čtyři hodiny prodloužit. K šestnáctihodinové směně by zaměstnavatel nemohl pracovníky nutit a mohl by ji použít jen v mimořádných situacích.

Za návrhem stojí poslanec a podnikatel Pavel Juříček (za ANO). „Důvodem jeho předložení je zkušenost z různých krizí, především ze záplav, nebo když vám vyhoří fabrika,“ říká. „V takové chvíli potřebujete dostat do firmy část zaměstnanců, abyste závod co nejrychleji znovu rozběhl,“ vysvětluje průmyslník. Novinka by se tak podle něj dotkla především profesí, jako jsou údržbáři či elektrikáři.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Majitel výrobce automobilových dílů Brano Group svůj návrh nedávno připojil k novele zákona o zaměstnanosti. Ta má v Česku v nejbližších měsících zavést takzvaný kurzarbeit, tedy trvalý systém, přes který by stát přispíval podnikům v problémech na mzdy jejich zaměstnanců. 

Právě s jeho vyhlášením je Juříčkův návrh spojen. Kurzarbeit bude moci spustit pouze vláda, důvodem pro jeho start bude například výrazný propad ekonomiky, přírodní katastrofa nebo epidemie. Pokud Juříčkův návrh projde, prodlužovala by se v takových případech automaticky maximální délka směny z 12 na 16 hodin. 

Možnost pracovat až 16 hodin v kuse by se tedy netýkala jen případů, kdy továrnu poškodí rozvodněná řeka nebo požár. Podniky by na delší pracovní dobu mohly přejít také například ve chvíli, kdy jim hrozí zpoždění dodávek kvůli výpadku většího množství pracovníků. „Nám třeba v jednu chvíli chybělo deset procent zaměstnanců,“ uvádí Juříček. Pokud by se jejich výpadek nepovedlo nahradit, hrozí podle poslance a šéfa Brano Group firmě vysoké penále za zpoždění dodávek. 

Právě to byl podle odborníka na trh práce Tomáše Ervína Dombrovského pravděpodobně hlavní impulz k podání návrhu. „Firmy se od podzimu potýkají s výpadky kapacit kvůli karanténě a nemocnosti obecně. Především ty výrobní od té doby poměrně silně nabírají nové zaměstnance,“ říká hlavní analytik společnosti LMC, která v Česku provozuje pracovní portály Jobs.cz a Práce.cz. Šestnáctihodinová pracovní směna by se ale podle něj měla používat jen výjimečně a pouze v kriticky důležitých oborech, jako je třeba zdravotnictví. „Ve výrobě nedává šestnáctihodinová směna smysl, to už není fyzicky únosné. Byl by to hazard se zdravím zaměstnanců,“ dodává Dombrovský. 

Kurzarbeit může vláda vyhlásit plošně, ale také se může týkat pouze vybraných krajů, sektorů ekonomiky, nebo dokonce jen konkrétních firem. Vládní rozhodnutí by tedy zároveň určilo, které podniky mohou směny svým pracovníkům prodlužovat. 

Návrat k robotě

Juříček se o možnosti prodloužení směn bavil se zhruba třicítkou tuzemských podnikatelů, s nimiž plánuje v budoucnu založit nové podnikatelské sdružení. „Čeští podnikatelé tuto změnu chtějí,“ tvrdí poslanec. Konkrétní jména podnikatelů zatím nechce zveřejňovat.  

Nápad nicméně naráží na odpor odborářů. „Robota byla zrušena v 18. století, takže nepředpokládám, že bude zavedena znovu,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Šéf odborářů šestnáctihodinové směny odmítá i přesto, že budou dobrovolné a zaměstnanec je bude moci kdykoliv odmítnout. „Pan Juříček není z mého úhlu pohledu synonymem pro dobrého zaměstnavatele a věřím, že jeho návrh nebude sněmovnou přijat,“ dodává Středula.

Novinku naopak chválí Otto Daněk, ředitel náchodské společnosti Atas. „Když se na něčem dohodnu se zaměstnancem, proč by nám do toho měl stát mluvit,“ ptá se Daněk. Osobně by byl nejraději, kdyby zákoník práce žádný limit na délku směn neuváděl. „I tohle je však pozitivum, beru to jako snahu povolit si pouta, která nám dává vláda, potažmo tripartita ústy odborářů,“ míní šéf společnosti vyrábějící elektromotory.

Sám nedostatek pracovníků zažil loni. „Tehdy byly zavřené hranice a u nás pracuje 170 Poláků,“ říká Daněk. Podniku tak v jeden moment chybělo až 30 procent lidí. Daněk zároveň připouští, že ochota zaměstnanců pracovat přesčas klesá. Zájem o to podle něj mají spíše zahraniční pracovníci.

Desítky pozměňovacích návrhů

Novela zákona o zaměstnanosti je ve sněmovně od loňského září. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) původně počítala s tím, že se zákon povede rychle schválit, aby kurzarbeit začal platit už od loňského listopadu. To se však nepovedlo. Schvalování se protahuje kvůli sporům ve vládní koalici o to, jak přesně bude pomoc zasaženým podnikům vypadat. Poslanci měli zákon definitivně schválit letos v únoru, místo toho ho však vrátili zpět k přepracování. 

Kompromis na podobě kurzarbeitu nakonec vláda našla až na konci minulého týdne. Tuto středu pak poslanci představili své pozměňovací návrhy k zákonu, nyní jejich podporu budou řešit členové sněmovních výborů. Není tedy zatím jasné, jakou podporu nakonec Juříčkův návrh získá. Poslanci se budou s jednotlivými návrhy teprve seznamovat. 

K zákonu se sešlo celkem několik desítek pozměňovacích návrhů. Například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mimo jiné navrhuje, aby firmy měly možnost propouštět zaměstnance bez udání důvodu. Ti by pak měli nárok na dvouměsíční výpovědní dobu a tříměsíční odstupné, které by ze dvou třetin hradil stát.