Kdyby šlo vše podle plánu, svět by teď měl velkého hrdinu – farmaceutickou firmu AstraZeneca. Plánovala, že touto dobou bude vůbec největším výrobcem vakcíny proti nemoci covid-19. A slíbila, že ji bude po dobu trvání pandemie celému světu dodávat jen za výrobní náklady, tedy bez nároku na zisk. Realita je ale taková, že AstraZeneca z hlediska objemu dodávek ani zdaleka neplní to, k čemu se zavázala ve smlouvách. A její vakcínu sužují pochybnosti o nebezpečných vedlejších účincích. Nikde se problémy, které britsko-švédskou společnost postihly, neprojevily tak silně, jako v zemích Evropské unie včetně Česka.

„Jejich dodavatelská morálka je nepřijatelná,“ řekl o AstraZenece český premiér Andrej Babiš (ANO). Právě obrovské výpadky v dodávkách jsou hlavním důvodem toho, že státy EU z hlediska počtu naočkovaných obyvatel výrazně zaostávají za Brity a Američany. Kdyby AstraZeneca dodávala podle plánu, v EU by aspoň jednu dávku vakcíny už dostalo téměř tolik procent populace jako ve Spojených státech. Ukazují to data zveřejněná deníkem Financial Times. S přihlédnutím k faktu, že unie má 27 členských zemí s často velmi odlišně fungujícím zdravotnictvím, by to nejspíš všichni považovali za obrovský úspěch.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Jenže AstraZeneca za první čtvrtletí zemím EU dodala jen necelou čtvrtinu původně slíbených dávek. Za druhé čtvrtletí se očekává další velký výpadek – firma nejspíš nepošle ani polovinu z domluvených objednávek. Důvody přitom nejsou zcela jasné. A problémy nejsou jen s dodávkami, ale i se samotnou vakcínou.

Evropská léková agentura (EMA), která v unii dohlíží na bezpečnost a účinnost léčiv, uvedla, že vakcína ve zcela výjimečných případech způsobuje krevní sraženiny a tento fakt je nutné zahrnou mezi její vedlejší účinky. Kvůli několika desítkám takových případů, které se v Evropě objevily, část států očkování touto vakcínou pozastavila. Téměř všechny ho následně obnovily, ale řada z nich AstruZenecu nepoužívá k očkování lidí mladších 55 či 60 let, protože právě u nich byly krevní sraženiny nejčastější. EMA ale žádné věkové omezení nestanovila a upozorňuje, že přínos vakcíny stále vysoce převyšuje rizika s ní spojená. V Británii by lidé mladší 30 let měli dostat jinou vakcínu než AstraZeneca, uvedl poradní orgán britské vlády pro očkování. Jak se mohlo stát, že vakcína firmy AstraZeneca je namísto zachránce světa jediným problémovým případem mezi vakcínami schválenými pro očkování v Evropě a v USA?

Přitom z hlediska ochrany před nemocí covid-19 jde o účinný výrobek. Aspoň jednu dávku této vakcíny dostalo na světě včetně Evropy několik desítek milionů lidí. Podle dosavadních studií vakcína stoprocentně zabraňuje vážnému průběhu covidu a úmrtí na něj. Dá se tedy s určitostí říct, že zachránila život tisícům lidí.

„Dostupná data ukazují, že mají skvělou vakcínu a nabízejí ji společensky zodpovědným způsobem,“ řekl deníku Financial Times John Doorley, odborník na strategickou komunikaci. Zároveň připomněl, že AstraZeneca naprosto nezvládá informování o tom, co se s ní vlastně děje – proč dodává tak málo a proč se objevují pochyby o spolehlivosti jejího produktu.

K relativně horší pověsti svého produktu přitom přispěla AstraZeneca sama. Do zkoušek vakcíny, kterou vyvinula společně s Oxfordskou univerzitou, loni nezahrnula dostatečné množství lidí starších 65 let. A tak, když měla vakcínu hotovou, nešlo prokázat, že je pro tyto osoby bezpečná a účinná. Právě starší lidé jsou přitom novým koronavirem ohroženi nejvíce.

AstraZeneca následně ve Spojených státech na příkaz tamních úřadů testy zopakovala, a to už se zahrnutím dostačeného počtu starších lidí. A v březnu se pochlubila výbornými výsledky. Jenže během několika hodin příslušný americký úřad její sdělení odmítl – upozornil, že firma fakticky „nafoukla“ úspěšnost svého produktu tím, že z vyhodnocení vynechala část dat, která by tuto úspěšnost mohla snížit. „Dá se říct, že jsem byl v šoku,“ komentoval to Anthony Fauci, ředitel amerického Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci.

Společnost během 48 hodin dodala nová data, která prokázala, že účinnost její vakcíny je ve srovnání s původními tvrzeními nižší jen nepatrně. A že stále platí, že vakcína dokáže ve všech případech zabránit smrti na covid i vážnému průběhu tohoto onemocnění. I tak se ale jednalo o další ránu pro reputaci firmy.

Zároveň ale platí, že k určitému zpochybnění vakcíny AstraZeneca přispěli i politici, a to především v zemích Evropské unie. Francouzský prezident Emmanuel Macron například tvrdil, že je „prakticky neúčinná pro lidi starší 65 let“. Ve skutečnosti ale šlo o to, že ohledně účinnosti u této věkové kategorie nebylo zpočátku k dispozici dost dat. Macron následně svůj výrok opravil.

Nešlo však o jediný případ, který v lidech mohl vzbudit pochybnost o tom, jestli se touto vakcínou nechat očkovat. Některé země ji zpočátku, kvůli zmíněnému nedostatku dat, nepoužívaly pro lidi starší 65 let. Pak toto rozhodnutí změnily. Později ale, v souvislosti s případy krevních sraženin, zase naopak oznámily, že je AstraZeneca vhodná pouze pro lidi nad 55 či 60 let. Zřejmě i kvůli této chaotické komunikaci ve Francii, v Německu a v jisté míře také v Česku opakovaně docházelo k situacím, kdy se lidé odmítali nechat vakcínou AstraZeneca očkovat. Nyní však očkování výrazně zrychlilo, a to i v případě AstraZenecy.

Zřejmě největší komunikační zmatek ale nadále trvá ohledně toho, proč AstraZeneca není ani zdaleka schopná dodávat státům EU takové množství dávek, k němuž se zavázala ve smlouvě. Šéf firmy Pascal Soriot to vysvětloval problémy s výrobou v belgické továrně své společnosti. Upozorňoval, že výroba vakcín je technicky velmi náročná a výsledek bývá nejistý.

„Je to opravdu smůla. Není za tím nic záhadného,“ řekl italskému deníku La Repubblica. Fakt, že Velké Británii AstraZeneca dodává na rozdíl od zemí EU podle plánu, zdůvodnil tím, že Británii má firma zásobovat z továren ležících na britském území a unii zase z továren, které stojí v zemích EU.

Jenže smlouvy AstraZenecy s Británií i s unií už jsou veřejné. A tak se ukázalo, že Soriot v řadě věcí nemluvil pravdu. Firma se zavázala, že bude zemím unie svou vakcínu dodávat i z továren ležících v Británii. Výpadek v dodávkách z belgické továrny jim měla nahradit. O tom, zda k výpadku došlo, však panují pochyby. Představitelé továrny tvrdí, že AstraZenece dodali přesně tolik, kolik si od nich objednala.

Řada politiků ze zemí EU proto Soriota obviňuje, že od začátku věděl, že dohodu, kterou s unií uzavřel, nebude schopen dodržet a svévolně upřednostnil dodávky do Británie. AstraZeneca je britsko-švédská firma sídlící v britském Oxfordu. „Některé firmy, nebudu je jmenovat, prodaly svůj výrobek dvakrát či třikrát,“ prohlásil například italský premiér Mario Draghi.

AstraZeneca tato obvinění popírá. Její pověsti však škodí, že státům EU slíbila dodávky i z továren v Británii, což neplní. Ale také s Británií podepsala smlouvu, v níž se zavázala, že veškerá produkce z těchto továren zůstane Britům. Státy EU na to reagovaly prohlášením, že vývoz z továren na svém území do Británie zakážou, dokud AstraZeneca nezačne dodávat podle plánu.

Firma nedávno po týdnech průtahů, které opět byly zcela nejasné, požádala o povolení k dodávkám ze své další evropské továrny ležící v Nizozemsku. A následně ho od agentury EMA dostala. To by mělo přispět k navýšení její produkce. Faktem ale je, že v EU by mělo být i bez AstraZenecy dost dávek jiných vakcín na to, aby do konce července očkování dostalo aspoň 70 procent dospělých lidí. Jde ale o průměr za celou EU, neplatí to o všech jejích členských státech. Několik z nich včetně Česka bude mít dávek méně, a to proto, že si neobjednaly maximum toho, co jim výrobci nabízeli.