Vláda nám dlouho tvrdila, že jediným důvodem rekordní sekery zaťaté do hospodaření státu je epidemie covidu-19. Teď se ale ukázalo, že to není pravda. Nejvyšší kontrolní úřad konstatoval, že téměř za polovinou nárůstu loňských výdajů nestála protiepidemická opatření, ale růst výdajů na provoz státu: tedy mimo jiné na nové úředníky a sociální výdaje, například jednorázový příspěvek důchodcům. Ministerstvo financí samozřejmě tvrdí, že i tyto výdaje měly za cíl stabilizovat ekonomiku, jenže je to zoufalá obhajoba. Zhruba jako kdyby někdo tvrdil, že výstavba přepychového sídla pro premiéra je v podstatě podporou cestovního ruchu.
Ve skutečnosti je to hrozná zpráva o zneužití epidemie státní mocí. Vláda začala pod záminkou boje s covidem rozhazovat peníze, látat díry, se kterými si jinak nevěděla rady, a rozsáhle uplácet svoje klíčové voličské skupiny. Ukazuje to, jak příšerně funguje současná administrativa. Primární pro ni není starost o to, aby stát řádně, tedy mimo jiné rozpočtově odpovědně a dlouhodobě udržitelně fungoval. Ale jak se udržet co nejdéle u kormidla, z čehož pro ni plynou hezké benefity. Neformální heslo kabinetu zní: Užijme si to, až dojde na placení, už tu nebudeme.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekU toho ale není možné skončit. Epidemie covidu-19 nasvítila i komplexnější problém, který souvisí nejen s chováním současné vlády. Celý český stát stojí jaksi nakřivo. Vše, co bezprostředně nenese hlasy ve volbách nebo se na tom nedá něco trhnout, je dlouhodobě opomíjeno a zakrňuje. Nikoho například moc nezajímaly strategické zásoby státu, což vedlo k tomu, že jsme do poslední chvíle nebyli připraveni na pandemii. Nikdo léta neřešil obsazení a výbavu hygienických stanic, které tak zůstaly technologicky a myšlením někde v osmdesátých letech minulého století a v krizové situaci nestíhaly. O kvalitní digitální infrastruktuře se toho namluvilo hodně, ale skutek utek, a tak selhával jeden systém za druhým a ty, které fungovaly, nebyly vzájemně kompatibilní. Podfinancované školství nebylo na krizi připraveno, takže z výuky fakticky vypadly desetitisíce dětí. Základní funkce státu, který má sloužit hlavně jako forma kolektivní obrany před nebezpečím, jsou vážně narušené.
Naproti tomu se ukázalo, že se stát dlouhodobě věnoval produkci nových, často zbytečných a obtěžujících norem či systémů, které jen zdržují a komplikují lidem život. Ukázkou je někdejší vlajková loď vlády ANO a ČSSD: elektronická evidence tržeb, která šla v době covidu okamžitě ke dnu. Český stát se zkrátka v testu pandemií projevil jako obludný mechanismus, který obsluhuje stále víc a víc lidí, leje se do něj stále víc peněz, spotřebovává stále víc energie, ale vypadávají z něj až na výjimky zmetky, zbytečnosti nebo zbytečné zmetky.
Covid zpřítomnil i další tragickou záležitost: většina Čechů má problém brát stát za svůj. Když se řekne „stát“, tak se většině vybaví nikoli ochránce, ale spíš buzerující nepřítel. Pravicově naladění voliči stát nesnášejí proto, že z jejich pohledu komplikuje podnikání a živí darmožrouty. Levicoví voliči zase proto, že v jejich očích chrání zájmy privilegovaných, a když má konkrétně pomoci potřebným, například samoživitelkám, je to na dlouhé lokty. Nezávisle na politické orientaci a sociálním postavení jsou pak lidé naštvaní, že instituce často nefungují jako služba nebo kontrolní mechanismus, ale jako převodová páka zájmů vládnoucí elity. Zkuste schválně nyní v Česku říci: „Mám rád svůj stát.“ Každý se vám vysměje.
Epidemie nám ukázala nejen to, že současná vláda tragicky selhala, má horší výsledky než všechny vlády předešlé a pokouší se za cenu zadlužení budoucnosti nakoupit setrvání u moci. Ale i to, že jsme po třiceti letech od revoluce společnými silami „vybudovali“ stát, který nefunguje. Až odejde epidemie a s ní současná vláda, bylo by dobré se konečně podívat na stát nikoli jako na zdroj benefitů pro ty, již jsou zrovna u moci, ale jako na službu občanům – jako svého druhu vzájemnou pojišťovnu. Tedy udělat inventuru nejen krizového řízení, ale komplexně státních služeb a institucí. Pokud varování, které nám dal covid skrze tisíce zbytečně zemřelých, zbytečně poničenou ekonomiku a trestuhodné zadlužení budoucích generací, nepochopíme, může Česko po další podobné události skončit opravdu v rozvalinách.
