Bartoš s Rakušanem už myslí na příští vládu: Do měsíce představíme kandidáty na ministry

HN: Kdo je v okruhu kandidátů na exponované ministerstvo financí?

IB: Když teď přiznáte barvu a spolupráci s kýmkoliv jiným, než je vládní hnutí ANO, čelíte takovému mediálnímu i existenčnímu tlaku, že to zatím nechceme říkat. Bylo by i nefér sdělovat to dřív, než by ti lidé vůbec podali žádost o nominaci.

VR: Je to, jako když se kosmonauti připravují do kosmu. Třeba nakonec letí jen jeden, ale připravuje se jich víc. Chceme mít širší, odborný tým. Za STAN mohu bez konkrétních jmen prozradit, že tam chceme jednu interní nominaci a jednu nominaci externího odborníka. Tak hodláme postupovat i v jiných oblastech, než jsou finance. Vznikající program si necháváme supervizovat od lidí, kteří mají nad stranickou realitou trochu nadhled.

HN: Budete nominovat lidi na všechna ministerstva, nebo některá necháte volná? Mohli by je obsadit možní partneři z koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL.

IB: Budeme nominovat kandidáty na všechna ministerstva. Každý má nějaký díl odbornosti. Třeba v oblasti kultury, která není tolik v hledáčku, může jít skrze instituce zřizované krajem a mít zkušenost administrativní a veřejnosprávní. Nebo může mít zkušenost akademickou a praktickou. Mám dva takové kandidáty. Vláda musí fungovat jako tým. Jak to vypadá, když to nefunguje, vidíme teď. Když přijde ministr školství Robert Plaga, vysekne super plán bezpečného návratu dětí do škol, ale zároveň poznamená, že to asi nebude moct realizovat, protože mu ministryně financí Alena Schillerová nedá peníze. A ministr zdravotnictví Jan Blatný se na to dívá s obavami, že to zhorší covidová čísla.

VR: Plaga má celý rok vynikající nápady, jenom ještě žádný neprosadil. A my musíme být na povolební vyjednávání připraveni tak, že budeme mít odborníky na všechny resorty. Tam, kde nebudeme mít ministerské místo, existovala by pro nás jako koaličního partnera náměstkovská místa.

HN: Necháte si zmíněného Roberta Plagu, který už není členem hnutí ANO, třeba právě na pozici náměstka?

VR: Jako učitel a člověk z oboru říkám, že pokud se kvalita ministra měří jeho nápady a názory, pan Plaga je jedním z nejlepších ministrů školství, kteří tu byli. Pokud se měří tím, co je reálně schopný prosadit, tak už to tak slavné není. Odborné spolupráci s panem Plagou se rozhodně nebráním.

HN: Mluví se o tom, že jedním z kandidátů na ministra zdravotnictví je Vlastimil Válek z TOP 09, je ve vašem týmu i on?

IB: V našem ne.

VR: V našem také ne.

IB: Ale odbornosti pana Válka si velmi vážím. Kdybychom se s koalicí Spolu bavili, že jí připadne zdravotnictví, dokázal bych si ho tam představit. Tady se pořád tvrdí, jaká je neshoda mezi konzervativní koalicí a naší. A není to pravda. Jsme spolu v 10 krajích, počítáme-li Prahu (TOP 09 a KDU-ČSL je tu součástí koalice, ODS ne – pozn. red.), i v největších městech. Ale přijde mi trochu virtuální bavit se teď o tom, jak bychom si rozdělili ministerstva, máme šest měsíců do voleb, s nejistým výsledkem, očkování vázne, bůhví jestli ty volby vůbec budou v termínu.

HN: Hlasy o budoucí koalici však jdou i od vás. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová v deníku Právo řekla, že koalice s ODS je pro ni ve srovnání s ANO přijatelná. A je to přece logická matematika, s kým jiným byste chtěli vládnout?

IB: Většina řízení tohoto státu za posledních sedm let je vždycky výhodná pro oblast zájmu premiéra, dříve ministra financí. Teď se zavírá všechno, ale to, co má pod palcem premiér Babiš, zrovna ne. Díváme se na naprostou privatizaci státu, systémovou korupci, ministři to všechno jen kryjí. Od Státního zemědělského intervenčního fondu přes ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou. Zprávy o zametených auditech pod koberec vychází denně. Je prioritní to změnit? Ano. Je možné uvažovat o spolupráci na vládní úrovni s ANO? Moc ne. Přirozeně bych se mnohem radši bavil s ODS nebo TOP 09.

VR: S Ivanem Bartošem jsme oba do politiky vstupovali i proto, že jsme měli významné výhrady vůči starým velkým stranám, jako jsou ODS a ČSSD. Na druhou stranu si všimněte, že od nás žádné vymezování vůči koalici Spolu nepřicházelo. Uvědomujeme si, že je to náš přirozený koaliční partner. A já ty útoky od různých lidí, jako byl i teď nedávno Marek Benda (poslanec ODS serveru Info.cz řekl, že koalice s Piráty je pro něho těžko představitelná, pozn. red.), beru s rezervou.

HN: Pojďme k ekonomice. Jak si představujete obnovu země po současné krizi?

IB: Těch oblastí je víc. Ve výdajové stránce rozpočtu si nemyslím, že třeba v oblasti zaměstnanců státní správy nebo učitelů by byl prostor pro šetření. Platy učitelů by měly přirozeně růst. Šetřit se ale určitě dá ve způsobu hospodaření v existujících projektech a státních zakázkách. Troufám si odhadnout, že jejich neodborným vypisováním a řešením stát přijde třeba o 100 miliard korun ročně.

HN: Můžete to nějak doložit?

IB: Mám k tomu analýzy. Viděli jsme to například na předražených respirátorech a dalších zakázkách kolem covidu. A vezměte si obří zakázky jako dálnice nebo tunel Blanka. Pořád se opakují chyby, protože chybí odbornost. Další velký prostor k úsporám je digitalizace. Teď se o ní budeme hodně bavit, v souvislosti s tím, že nám přestávají fungovat centrální registry. Platí se třeba 100 milionů za to, aby se daňový balíček stal součástí finančního systému na ministerstvu financí, protože to dokáže udělat jen jeden dodavatel. Musíme provést revizi smluv k digitalizaci na úřadech a vyvázat se z předražených zakázek. Když se podíváme na Estonsko, to bylo hodně deficitní v době digitalizace. Ale zainvestovali a v dalších letech už začali šetřit.

VR: Zjednodušení státu může přinést tři procenta HDP, což – pokud bychom kopírovali estonský úspěch – znamená ušetřených až 110 miliard ročně. Pokud deficit rozpočtu na příští rok, který připraví současná vláda, bude nějakých 300 miliard, znamená to, že musíme mít 800 miliard, abychom měli na investice a udrželi standard služeb, jako jsou zdravotnictví, důchody nebo školství, které rozhodně snižovat nechceme, právě naopak. Budeme tedy muset hledat dál. Například na neinvestičních výdajích rozpočtu se na spotřebě státu dá proškrtat dalších až 25 miliard.

HN: I to je ale pořád málo.

IB: Měli bychom si dát první metu, táhnout to směrem k plnění maastrichtských kritérií, což jsou tři procenta dluhu vůči HDP. Protože se nám začínají prodražovat půjčené peníze, platíme desítky miliard na úrocích, státní dluhopisy ztrácejí na ceně.

HN: Tyto plány ale nejdou dohromady s tím, že podle koaliční smlouvy nechcete zvyšovat daně. Naopak je hodláte zjednodušovat a snižovat. Jak to chcete udělat?

IB: Aniž bychom cokoliv měnili, je prostor v důsledné práci daňové správy zejména v oblasti nelegálních daňových optimalizací. Hlavně v převodních cenách mezi firmami. Tam je rezerva v desítkách miliard. Další velká oblast je zdanění těžby nerostných surovin. Když se podíváte, jaká je třeba daň na těžbu uhlí v oblasti, kde lidé trpí respiračními chorobami, tak je to nehorázně nízké.

HN: Jaké zdanění byste si představovali?

IB: Naši lidé to teď počítají. Stejně tak je nyní v České republice naprosto nesmyslně nastaveno zdanění komerčních nemovitostí. Například přijde Amazon, postaví halu a celková daň, kterou z této nemovitosti zaplatí, je asi jako sociální pojištění za jednoho zaměstnance. Je to strašně nízké i v mezinárodním kontextu.

HN: Chcete bohatým brát a chudým dávat?

IB: Toto by napsal novinář, který chce napsat, že Piráti jsou neomarxisti. Zdanění komerčních nemovitostí je úplně normální nástroj.

VR: Zrovna s tím přišel do programu STAN. My máme představu, s čím přicházejí lokální investoři, co udělají, jak se k regionu chovají a jak malé peníze to přináší státu, a ještě menší dokonce samotnému regionu. Ještě bych se vrátil k těžbě nerostných surovin. Tam je další rozměr, peníze z těžby by přece měly zůstat ve větší míře strukturálně postiženému regionu, což vede k zavírání nůžek mezi regiony a je to také prevence umělých, velikánských dotací, se kterými se stane bůhvíco.

HN: Kolikaprocentní daň by na těžbu měla být uvalena?

VR: Není jisté, zda to bude součástí našeho programu, nyní to konzultujeme s externími odborníky, ale v Německu je zdanění desetiprocentní, my se pohybujeme kolem tří procent, rozdíl je tedy obrovský.

HN: Mluvíte také o nesmyslných daňových výjimkách. Které máte na mysli?

VR: Třeba sleva na manželku, která je zrovna s dítětem doma. Jaký to má vlastně ekonomický a motivační smysl? Odepisuji si ženu z daní, stát to něco stojí a ženu to vůbec nemotivuje jít dříve do práce. Kdyby žena začala vydělávat, sama pak státu přináší nějaké peníze, protože platí daně.

HN: Ale to je přece podpora rodiny, která žije z malé mateřské. A dokud nebudou zkrácené úvazky, jesle, školky, nemají ani ženy možnost jít do práce dříve. Nezkomplikujete situaci mnoha lidem?

VR: To určitě nechceme. Nedopustíme, aby rodiny s dětmi na daňové změně tratily, ale naopak. Je to jen jedna z možností, ale v rámci širší, komplexní změny, která samozřejmě musí uchovávat motivační prvky, proto by ruku v ruce s touto dílčí změnou musela jít i jiná, systémová podpora pro rodiny s dětmi, což může být právě například podpora možností zkrácených úvazků.

HN: Máte spočítané, o kolik by stát na daních mohl vybrat víc?

VR: Optimalizace daňového systému se může pohybovat v rozmezí 50 až 100 miliard korun.

HN: Takže na daně zaměstnanců, které nyní byly sníženy, sahat nebudete?

IB: Já bych odpověděl odvážně, nebudeme. Nicméně sama současná ministryně Schillerová řekla, že je to neudržitelné, debata k tomu určitě proběhne. I my bychom byli pro všemi deseti zrušit superhrubou mzdu a sazby sjednotit, ale ne v krizi. Snížit daně na dluh je prostě hloupost a ta výše na 15 procent byla špatně nastavená.

HN: To je však argumentace, která mluví spíše pro opětné zvýšení.

VR: My neříkáme, že nebudeme za žádných okolností zvyšovat jiné daně. V první řadě ale budeme muset projít daňovou optimalizací, zjednodušením systému a úpravami, které povedou k lepšímu výběru daní. A pokud někdo říká, že za stávajících okolností dokáže konsolidovat veřejné finance bez úpravy příjmů rozpočtu a při zachování rozsahu a standardu veřejných služeb, tak neříká pravdu.

HN: Pokud vyhrajete volby, čeká vás české předsednictví v Evropské unii. Loni jste požadovali navýšení rozpočtu a kritizovali jste nepřipravenost. Budete připraveni?

VR: Musíme být připraveni, protože existuje obava, že sestavování vlády může trvat opravdu dlouho a potom čas na reálnou přípravu bude relativně krátký.

IB: Jedním z témat, která chceme otevřít, je debata o změně hlasování členských států Evropské unie o daňových změnách a daňových regulacích. Zejména z toho důvodu, že dokud má Kypr, Lichtenštejnsko a další státy možnost veta, nemůžeme efektivně bojovat proti daňovým rájům na území Evropské unie.

infografika uvnitř

Průzkum: ANO ztratilo pozici lídra, o dominanci ho připravila situace kolem covidu. Volby by nyní vyhráli Piráti a STAN

30. 3. 2021 ▪ 2 min. čtení

HN: Konec daňových rájů v unii je krásné téma, ale pravděpodobnost, že se vám s tím podaří něco udělat, není vysoká.

VR: Jde ale přece i o to, že se blíží naše předsednictví, které má mít ambice. Kdy jindy s tím přijít? V období konjunktury si státy žijí nad poměry. Daně vybírají slušně, ať už ráje jsou, nebo ne. Ale my tady budeme mít vypumpované i silné ekonomiky.

IB: Musíme najít kompromis. Nejde jen o současné daňové ráje. Může to udělat kterýkoliv stát, který si řekne, že nebude chtít daně, a firmy se k němu budou stěhovat. Musí existovat dohoda a myslím, že jí mohou pomoci i peníze, které se nyní rozdělují na pocovidovou obnovu.

HN: Máte i další témata pro předsednictví?

IB: Pro mě je to určitě odolnost Evropy, nejen proti dezinformacím, ale také proti zranitelnosti společnosti. Společnost není připravená na to, že se něco nestandardního může dít.

HN: Jak nás na to chcete připravit?

IB: Know-how je roztříštěné mezi státy. My nejsme nejmodernější v digitalizaci, ale v Evropě máme státy, které umí vytvořit skvělý rezervační systém vakcín. Každý stát má nějakou expertizu a měli bychom se zaměřit na to, abychom dohromady dali silný celek.

VR: Evropská unie a Česko zejména rezignovaly na nějakou architekturu bezpečnostního systému. Není tady ani funkce bezpečnostního koordinátora, kterou naši evropští partneři mají. To by měl být člověk, který by koordinoval bezpečnostní témata za Česko. Chybí nám krizové scénáře na pandemie, hybridní hrozby a další. Je to o celé architektuře, již musíme vybudovat. Důležité je také nezpochybňování institucí ze strany exekutivních autorit. Protože pokud ministr, prezident, premiér zpochybňují instituce státu, v souznění s Timothym Snyderem, je to jeden z počátků zhroucení systému.

HN: A co uděláte třeba s prezidentem Milošem Zemanem, který rád zpochybňuje různé státní instituce?

IB: Pan prezident má rád pana premiéra Babiše, protože je to slabý premiér. Ale je to premiér, kdo musí říct: Vládu tady řídím já, vaše role je taková, nesmírně si vás vážím, ale vláda definuje zahraniční politiku. Nejsou vždy třeba strukturální změny.

HN: Na závěr se ještě zeptáme na euro, předseda ODS Petr Fiala říká, že to příští čtyři roky nebude téma. Co si myslíte vy?

IB: V programu máme jasný cíl, což je plnění maastrichtských kritérií. Navázat kurz koruny k euru a také stabilizovat kurz koruny, aby nebyly velké výkyvy, protože to velmi znejisťuje podnikatele. To je první věc.

HN: A je reálné během příštího volebního období tyto cíle naplnit?

IB: Tak jsou to cíle a člověk musí hledat způsoby, jak se k nim dostat.