Lužické hory – nová fronta války s kůrovcem. Na pasekách mohutné stroje těžařů rozrývají půdu a ničí cesty

Okolí tradiční cesty však zdaleka není jediným místem, kde člověka při pohledu na svahy, kde byl ještě nedávno zdravý les, přepadá tíseň. Stráně, ze kterých rychle mizí smrky, jsou viditelné z řady silnic, jež Chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory procházejí. „Všechny ty paseky tady vznikly až vloni na podzim najednou a velmi rychle. My jsme ale přitom nacházeli první kůrovcem napadené stromy už před třemi lety,“ říká Pražan Johan Vlach, který má v Horní Světlé chalupu po svých prarodičích. Ukazuje při tom na další několikahektarovou mýtinu nedaleko železniční stanice Nová Huť. Je posetá kupami odřezaných větví, terén má rozrytý koly těžkých strojů. „Zejména na jaře bylo vidět, jak se z kolejí, které po harvestorech zůstávají, stávají řečiště, jimiž rychle odtéká voda. Půda pak rychle vyprahne, eroduje a mizí,“ popisuje Vlach a prohlíží si hluboké otisky širokých pneumatik v obnažené černohnědé zemině. 

Stav lesů i půdy v oblasti netěší ani vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory Tomáše Bestu. Nejvíce podle něho kůrovec napadl porosty v západní a střední části pohoří, zejména okolí Kytlice, Nové Huti a Horní Světlé. „Tady je kalamita masivní, podle odhadů kůrovec napadl asi 50 až 70 procent smrků. Osud těchto lesů je velmi nejistý,“ říká Besta.

Harvestor pokácí jeden strom za minutu

V celé chráněné krajinné oblasti lesy zabírají asi 170 kilometrů čtverečních a jsou rozděleny mezi tři lesní správy podniku Lesy ČR. O nejzasaženější území se dělí pobočky Česká Lípa a Rumburk. Nejvarovnější je podle Besty stav přírody v lesních revírech Klíč a Luž v centrální části pohoří. „Právě tady lesníci vsadili na intenzivní, řekl bych průmyslovou těžbu dřeva. Harvestory ve velkém počtu nasadili přibližně od října 2020. Jakým způsobem pracují, lze odvodit od jejich názvu převzatého z angličtiny – harvest, tedy sklizeň,“ vysvětluje Besta.

Rozhovor

Obhájím se, moje kroky schvalovala vláda, říká stíhaný exředitel Lesů, jehož policisté viní ze škody 1,8 miliardy

9. 3. 2021 ▪ 15 min. čtení

Stroj, například právě na pasece u Falknovské cesty, se skutečně „chová“ tak trochu jako z polí známější kombajny. Bere silnými kleštěmi kmen, u země ho odřízne, rychle odvětví, nařeže na kusy a ukládá na hromady. Celá akce mu zabere zhruba minutu, za 12 hodin tak zvládne pokácet menší les. „A za harvestorem následuje vyvážecí souprava, která ve velkém odváží dříví z porostů na lesní skládky. Po takové technologii zůstávají paseky se silně narušeným povrchem a hluboké koleje na zničených cestách,“ říká vedoucí správy.

Lesní revíry v Lužických horách mívají okolo dvou tisíc hektarů. Práci těžařů, které si Lesy ČR najímají externě, v nich organizuje a kontroluje jeden jediný hajný. Ten má stihnout vytipovat kůrovcem napadené stromy, kontrolovat, zda harvestory netěží, co nemají, a ještě dohlížet, jestli se jejich jednotka v lese chová k půdě a zbytku porostu citlivě. „Jenže pokud je tam nasazeno 10 takových souprav, nemůže to pro les dobře dopadnout. O tom se nyní mohou návštěvníci Lužických hor přesvědčit na vlastní oči,“ líčí Besta.

Správce chráněné krajinné oblasti také štve, že kromě stromů s živými brouky těžaři kácí kvůli naplnění kapacit harvestorů i suché stromy, ze kterých už kůrovec zmizel, případně sousední zelené stromy. A občas na kalamitu doplatí i potoky nebo řeky. Vloni na podzim dokonce kvůli těžbě zhnědla voda v blízké přehradě Naděje, kterou potoky napájejí. „Těžaři rozjezdili koryta a do nádrže se vyplavila hlína,“ vzpomíná Vlach. Správci chráněné krajinné oblasti pak s těžebními firmami zahájili správní řízení, jež nejspíš skončí udělením pokuty.

Lužické hory – nová fronta války s kůrovcem

Další 2
fotografie

Masivní kácení na velkých plochách je však podle ochránců tím nejméně účinným prostředkem proti kůrovci. „Místo aby jeho rozšíření předcházelo, tak jde krok za ním,“ míní Besta, podle kterého jsou daleko efektivnější menší čety dřevorubců, které vytipovávají prvotní ohniska kůrovce. „Několik jich tady také pracuje. Jenže k zacílení na vznikající ložiska je potřeba dostatek zkušených lesníků s praxí. A těch je podle našich zkušeností i informací z vedení Lesů ČR nedostatek. Největší objem prací tak dál dělají harvestory,“ popisuje.

Správa chráněné krajinné oblasti s Lesy ČR několikrát jednala a dožadovala se citlivějšího přístupu. „Opakovaně nás ubezpečovali, že chtějí kalamitu zastavit a minimalizovat dopady na přírodu,“ říká vedoucí správy. Zásadní změna ale nepřišla. Intenzivní těžbu v chráněné krajinné oblasti však povolili samotní ochranáři. A až na začátku letošního roku své rozhodnutí upravili. „Cílem je zamezit vzniku holin větších než tři hektary. Mezi pasekami musí být vždy ponechám rozdělovací pruh o šířce, která se rovná výšce okolního porostu, což bývá minimálně okolo 20 metrů,“ vysvětluje šéf správy. Na každý hektar paseky také musí zbýt skupina několika stojících stromů, zejména listnaté a ostatní jehličnany.

Lesníci podcenili prevenci a zasáhli pozdě, říkají místní

V boji s kůrovcem je však klíčová prevence a ochranáři i někteří místní tak lesníkům vyčítají zejména její podcenění i pozdní zásah. Varování, že po suchých letech mohou přijít problémy, zaznělo například od vědců dost. Navíc na severní Moravě už byla kalamita v plném proudu nejpozději v roce 2016. Bylo tedy možné očekávat, že se ani Čechám nevyhne. „Ještě před pěti šesti lety tady člověk nenašel suchý strom. Ale pak přišly roky strašného sucha i tepla, které to změnily. Suché zimy bez sněhu, kdy tu bylo na Vánoce 15 či 16 stupňů a v březnu jsme šli lesem a prášilo se od nohou,“ vzpomíná chalupář Vlach, který s přáteli objevil první kůrovcové stromy v roce 2018. „Byly tehdy ještě v izolovaném kruhu, na jižním svahu. Lapače s feromony, které stály opodál, ale už byly tehdy plné hnědých brouků, tvořily pět až šest centimetrů silnou vrstvu. Šli jsme za lesáky, jestli bychom to nemohli rychle sami vytěžit, ale nedomluvili jsme se,“ vypráví.

Lesy ČR však prostřednictvím své tiskové mluvčí Evy Jouklové chyby nepřipouštějí. „Oblast patří v současné době k nejpostiženějším kůrovcovou kalamitou v zemi. Abychom zabránili dalšímu šíření brouka, musíme napadené dřevo vytěžit a tím vznikají holé plochy. Je to jediný účinný postup proti kůrovci,“ uvedla mluvčí. Za rozrytí půdy a ničení cest podle podniku může zejména jejich podmáčení silnými dešti. „Vše uvedeme po těžbě a obnově lesa do běžného stavu,“ slíbila mluvčí.

Ta popřela, že by podnik nechával těžit jen stromy u silnic. Podle ní v oblasti zasahuje kromě 10 harvestorů i 10 těžařských čet v těžce přístupném terénu. Stejně tak je podle ní nutné těžit také zelené stromy. „Jde o ty napadené a nejnebezpečnější, ze kterých se během jarního rojení rozšíří kůrovci po lese. A souše z hlediska ochrany lesa nebezpečné nejsou, ale znamenají nebezpečí zase pro naše zaměstnance a pro turisty,“ sdělila. Stejně tak podnik, který vloni v Lužických horách vytěžil půl milionu kubíků dřeva a letos plánuje stejný objem, popírá, že by zaspal a začal se zásahem proti kůrovci pozdě. „Kalamita se v severních Čechách rozvinula především v loňském roce,“ napsala mluvčí.

Pro lesy Lužických hor není nynější pohroma zdaleka první. Už v první polovině 20. století tady vznikly rozsáhlé kalamitní holiny kvůli přemnožení bekyně mnišky. Naši předci na ně ale opět vysázeli smrkové monokultury. Místní lesy také v 70. i 80. letech zdevastovaly kyselé deště vzniklé smíšením se zplodinami z blízkých elektráren. Poničil je rovněž orkán Kyrill v roce 2007, což je dodnes vidět například na vrchu Bouřný.