Zatímco američtí miliardáři navýšili během loňského roku svůj majetek o více než 40 procent zhruba na čtyři biliony dolarů, desetina lidí v USA nemá dostatek peněz na nákup jídla. Jen nejbohatšímu muži světa, zakladateli internetového obchodního řetězce Amazon Jeffu Bezosovi, hodnota majetku poskočila o 60 procent na 180,6 miliardy dolarů.
Přestože se příjmové nůžky rozevíraly už před koronavirovou krizí, pandemie zvyšování nerovnosti urychluje, shodují se oslovení experti. K tomu přispívají centrální banky, které loni na jaře obnovily pumpování peněz na finanční trhy. Na vlně likvidity se svezli investoři, kterým růst akciových trhů přináší solidní zisk. Jak podotýká hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek: „Investoři na trzích bývají spíše bohatší lidé, jejichž majetek tak dále roste.“
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekNa druhé straně majetkového spektra stojí nízkopříjmové skupiny, které nesou břemeno covidové krize nejvíce. Mezinárodní nezisková charitativní organizace Oxfam upozornila, že během pandemie se po celém světě zdvojnásobil počet lidí žijících v chudobě. To znamená, že více než 500 milionů obyvatel musí vyjít se dvěma dolary na den. „A aby jmění nejchudších dosáhlo předkrizové úrovně, bude třeba alespoň 10 let,“ uvádějí analytici z Oxfamu. Naopak těm nejbohatším stačilo 10 měsíců, aby obnovili svou původní majetkovou hladinu.
V USA patří podle vládních institucí do nízkopříjmové skupiny například rodina o třech členech, jejíž hrubý roční příjem je nižší než dvě třetiny mediánu – tj. střední hodnoty příjmů. Loni se tak jednalo o rodiny, které vydělaly v přepočtu zhruba 1,1 milionu korun. Naproti tomu vysokopříjmové rodiny získaly sumu odpovídající téměř 3,5 milionu korun.
V Česku přesná definice nízkopříjmové skupiny neexistuje. Jedinci, kteří ale pobírají minimální mzdu, loni podle ČSÚ vydělali 175 tisíc korun hrubého. Naproti tomu vysokopříjmoví, jejichž příjmy převyšují ty průměrné zhruba čtyřnásobně, získali za loňský rok zhruba 1 680 000 korun.
Trend rozevírání příjmových nůžek je podle Světové databáze nerovnosti (WID) patrný především v americké ekonomice. Zatímco v roce 1980 tam na 10 procent nejbohatších připadala zhruba třetina veškerých příjmů, předloni to již byla téměř polovina. K rychlejšímu prohlubování propasti přispěla světová finanční krize před více než 10 lety.
Dopad vládních opatření
V Evropě nejsou příjmové rozdíly tak výrazné. Čísla se ale znatelně liší, a to podle jednotlivých zemí. Česko bývá obvykle řazeno mezi rovnostářské státy, protože zde mají do určité míry pořád vliv dozvuky společenských poměrů, jež panovaly před rokem 1989. Předloni tak Česko zaujalo v žebříčku OECD druhé místo z hlediska nejrovnějšího rozdělení příjmů. První bylo Slovensko.
Nůžky by se měly ale šířeji rozevřít také v Česku. „Lze očekávat, že pandemie prohloubí společenskou nerovnost, protože vládní opatření mají největší dopad na nízkopříjmové skupiny,“ říká ekonomka ratingové agentury Moody’s Kristýna Brunová. Pokud finanční situace přiměje firmy propouštět své zaměstnance, výpověď dostanou nejprve ti méně kvalifikovaní, a tudíž i nízkopříjmoví pracovníci, vysvětluje Brunová.
Nezaměstnanost v Česku zatím příliš neroste. V lednu dosáhla úrovně 3,3 procenta a byla nejnižší v Evropské unii. I přesto ale nízkopříjmové skupiny pociťují kvůli pandemii finanční úbytek. Tyto skupiny totiž často pracují ve službách, které vláda uzavřela. Naproti tomu lidem s vyššími výdělky charakter jejich zaměstnání zpravidla umožňuje pracovat z domova. „Tito lidé tak o své mzdy nepřicházejí, a proto se mohou příjmové rozdíly dále rozšířit,“ podotýká Marek.
„K prohloubení příjmové nerovnosti přispěje také zrušení superhrubé mzdy,“ dodává Brunová. Ačkoliv opatření platné od letošního ledna zvýšilo výplatu všem zaměstnancům, výrazněji si polepšily zejména vysokopříjmové skupiny. S názorem Brunové souhlasí i odborníci z Národní rozpočtové rady, kteří ke stejnému závěru dospěli ve své studii z loňského listopadu.
Důsledky distanční výuky
Některé dopady pandemie na společnost budou patrné především v budoucnu. Řeč je o prohlubování nerovnosti ve vzdělávání, ke kterému přispívá distanční forma výuky. A právě ta způsobí ve výuce dětí nenávratné škody, shodují se oslovení odborníci. „Rozdíly mezi dětmi budou obrovské. Každý další měsíc on-line výuky zvyšuje zaostávání dětí z horšího socioekonomického zázemí,“ říká ekonom think-tanku IDEA Filip Pertold. Ten svůj názor opírá o studie z Nizozemska či USA.
Tyto analýzy zkoumají, do jaké míry příjmová situace rodičů ovlivňuje vývoj dětských znalostí v podmínkách on-line výuky. „Výsledky dokazují, že znalosti dětí z bohatších rodin se během distanční výuky znásobovaly pomaleji než v předešlých letech. Jenže znalosti dětí s nižším socioekonomickým statusem se dokonce zhoršily,“ interpretuje výsledky průzkumu hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Příjmová nerovnost aneb Budou se nůžky dále rozevírat?
Žáci, kteří pocházejí z rodin s nižšími příjmy, často postrádají odpovídající technické zázemí. Podle analýzy zmiňovaného think-tanku IDEA nemá počítač či internetové připojení desetina českých dětí. Proto se do distanční výuky nezapojují a jejich znalosti zaostávají. A tak se jim v konečném důsledku snižují budoucí šance na získání lépe placeného zaměstnání.
Rozevírání příjmových nůžek nezpůsobuje problémy pouze těm, kteří dále chudnou, ale celé společnosti. „Rostoucí ekonomické rozdíly mezi lidmi zvyšují riziko společenského napětí. To buď může vést k sociálním nepokojům, nebo vytváří živnou půdu pro populistickou politiku,“ upozorňuje na negativní důsledky nerovnosti Marek. S jeho názorem souhlasí také Brunová. „Zvětšování nízkopříjmové skupiny může navíc vyústit do poklesu spotřeby, a tak brzdit ekonomický růst celé země,“ doplňuje ekonomka.
