Na spadnutí je změna exekučních pravidel, jejichž současná podoba se přežila a mají velký podíl na tom, že statisíce Čechů končí v dluhové pasti. Poslanecká sněmovna by mohla ještě na jaře odhlasovat definitivní znění novely exekučního řádu. Ten vznikl před dvaceti lety a reagoval na stav v devadesátých letech, kdy mnozí podnikatelé i spotřebitelé zjistili, že nesplácet dluhy může být výhodné. Norma tak zvýhodnila částečně věřitele, ale také exekutory, advokáty a nebankovní či vymáhací společnosti, které mohly rozjet rozsáhlý byznys s pohledávkami.

V únoru zvolený prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík nyní popsal HN, jaké navrhované změny by exekutorská stavovská organizace uvítala. Ve hře je kromě novely navržené ministerstvem spravedlnosti také dalších více než třicet poslaneckých pozměňovacích návrhů. 

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Jednou z nejpřevratnějších reforem by mohlo být přijetí principu místní příslušnosti neboli teritoriality exekutorů, kterou prosazují zejména Piráti. Soudy by pak přidělovaly všechny případy exekutorům podle místa bydliště dlužníka. Takové pravidlo by odstranilo volný trh mezi exekutory, který je považován za jednu z příčin, proč je v Česku zhruba 800 tisíc lidí v exekuci. Nyní si totiž může každý věřitel vybrat jakéhokoli exekutora po celé zemi. Což podle kritiků systému vede k velké dravosti některých exekutorů, jejich ekonomické závislosti na věřitelích a klientelistické vazbě mezi nimi. 

"Nevýhody tržního prostředí dle mého názoru postupně po novele v roce 2013 převážily nad přínosy. Z malých kazů se během let stal takový problém, že vrtání a plombování již nepomůže. Proto nezbývá než soutěž mezi soudními exekutory odstranit. Místní příslušnost je nejlepší možnou variantou. Současně ale respektuji politickou realitu, která nasvědčuje, že idea nemá na růžích ustláno," uvedl Mlynarčík.

Proti této zásadní změně jsou zejména kluby ANO a ODS, proti je i vlivná lobby několika největších exekutorských úřadů. Ty mají opačný názor než vedení komory, protože na současné podobě pravidel vydělávají. HN například popsaly úzké vazby předsedy poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka na klatovského exekutora Dalimila Miku, jehož úřad je třetím největším v zemi. Vedení komory je proto smířené i s přijetím méně zásadních změn.

"Osobně podporuji úplnou místní příslušnost. Nebráním se ale ani variantám spotřebitelské a nepravé teritoriality, které ale osobně považuji za krvavý kompromis," uvedl Mlynarčík.

Spotřebitelská teritorialita, kterou navrhuje poslanec Marek Výborný z KDU-ČSL, by platila jen v případě dluhů spotřebitelů. Ohledně vymáhání pohledávek na podnikatelích a pohledávek výživného a náhrady škody by zůstala možnost výběru exekutora věřitelem. Zato nepravá teritorialita, kterou navrhuje poslanec TOP 09 Dominik Feri, by platila jen u dluhů vůči státu a jeho organizacím. U dluhů v soukromém sektoru by si mohl věřitel exekutora dále vybírat.

Klíčové změny

Výběr HN z nejzásadnějších navrhovaných úprav stávajícího exekučního řádu, které jsou nyní ve hře:

  • Marné drobné exekuce – exekuce beznadějně nevymahatelných drobných částek do 1500 korun by skončily.
  • Teritorialita – soud by přiděloval všechny případy exekutorům podle místa bydliště dlužníka.
  • Spotřebitelská teritorialita – platila by jen v případě pohledávek od spotřebitelů. Více exekucí u jednoho dlužníka by se kumulovalo u jednoho exekutora. V případě vymáhání pohledávek na podnikatelích a pohledávek výživného a náhrady škody by zůstala možnost výběru exekutora věřitelem.
  • Nepravá teritorialita – platila by jen u dluhů vůči státu a jeho organizacím. U dluhů v soukromém sektoru by si mohl věřitel exekutora dále vybírat.
  • Princip jeden dlužník, jeden exekutor – každý dlužník by měl i pro více dluhů a exekucí jen jediného exekutora. Každý další dluh by řešil zase on.
  • Milostivé léto – kdo má dluh vůči státu, včetně společností se státní účastí, dostal by jednorázově příležitost ho během půlroku splatit bez doplácení úroků a penále. Pouze by ještě zaplatil exekutorovi náklady zastavené exekuce 750 korun. Pro soukromé věřitele by platil princip jedna plus jedna, tedy nutnost splatit původní dluh, jistinu plus nejvýše jednou tolik na nákladech řízení, úrocích a penále.
  • Přednostní splácení jistiny – dříve než úroky a penále by dlužník splácel základní dluh.

"U obou variant vidím hlavní přínos v tom, že vzniknou procesy, které bude možné vylepšit a v budoucnu použít pro úplnou teritorialitu. A rovněž v rovině psychologické, kdy by byla vyvrácena nepodložená argumentace, že místní příslušnost sníží vymahatelnost práva," uvedl Mlynarčík. Naráží tak na námitky odpůrců teritoriality. Ti tvrdí, že když nebudou exekutoři na získávání "zakázek", tedy věřitelů a jejich případů, ekonomicky závislí, ale budou jim přidělovány automaticky soudy, sníží to jejich motivaci dluhy vymáhat. Kritici také míní, že menší exekutorské úřady nebudou zvýšené množství případů zvládat. "Měli bychom pak ale tvrdá data, která prokážou, že tomu tak nebude," poznamenal Mlynarčík, který ale upozorňuje, že by bylo chybou považovat teritorialitu za cíl, jehož dosažení zázračně vyřeší všechny problémy, které se v Česku s exekucemi pojí.

Mezi kritiky, ale i příznivci územní příslušnosti se objevuje i námitka, že většina exekutorů, kteří chtějí teritorialitu, se jen těší na přerozdělení trhu. Na více zakázek, dražeb a vyšší výdělek. To Mlynarčík popírá. "Mluvit o přerozdělení trhu je chybné. Nejde o přerozdělení, ale jeho odstranění. Prostě se udělá tlustá čára a trh se odstraní. Některým exekutorům jistě ubude práce. Některým přibude. K tomu by ale mohlo dojít i v systému soutěže mezi soudními exekutory," uvedl.

Za pro Česko nevhodný považuje návrh SPD na úplné zestátnění exekutorů. "Státní exekuční služba funguje v drtivé většině případů buď v zemích, kde bojují s autokratickými tendencemi, anebo v zemích, které jsou skutečně bohaté a mohou si kvalitní exekuční službu zaplatit. Bohužel to není případ České republiky. Zkušenosti z Maďarska či Polska ukazují, že je to špatná cesta. Náklady na exekuce bychom platili všichni ze svých daní, zatímco nyní je nesou primárně dlužníci, kteří nesplnili povinnost. Náklady má nést dlužník a stát nechť pomůže těm, kteří se do exekuce skutečně dostali bez své viny," míní Mlynarčík.

Za podobně špatný považuje Mlynarčík i návrh lidovců na takzvané milostivé léto. Kdo má dluh vůči státu, tak by podle tohoto návrhu dostal jednorázově příležitost ho během půlroku splatit bez doplácení úroků a penále. Pouze by ještě zaplatil exekutorovi náklady zastavené exekuce 750 korun. A pro soukromé věřitele by platil princip jedna plus jedna, tedy nutnost splatit původní dluh, jistinu plus nejvýše jednou tolik na nákladech řízení, úrocích a penále.

"Idea milostivého léta patří do starověku. Tehdy mělo sloužit k řešení skutečně nadměrné zátěže pro dlužníky a otroky. V dnešní právní úpravě již máme milostivé léto zakomponováno hlavně v insolvenčním zákonu," míní prezident komory. Lidovecké milostivé léto se podle něho snaží vytvořit něco jako oddlužení. "Jakousi třetí cestu. Nedává to smysl. Pojďme se raději soustředit na smysluplnou novelizaci insolvenčního zákona, která by do určité míry zmírnila podmínky pro oddlužení těch, kteří si to zaslouží, a více propojila exekuční a insolvenční řízení," uvedl.

Mlynarčík a komora oproti tomu podporují přednostní splácení jistiny před úroky a penále a také zastavování marných drobných exekucí do výše 1500 korun. Naopak za populistický považuje návrh Pirátů na snížení odměn exekutorů. Například z vymožené částky do tří milionů korun by mělo nově exekutorům připadnout místo 15 procent jen 10. "Návrh není věcně odůvodněn, chybí zhodnocení dopadů, postrádá alespoň elementární ekonomické zhodnocení výkonu exekuční činnosti. Opakuji to stále, odměna exekutora není jeho ziskem. Z této odměny musí exekutor uhradit všechny režijní náklady. Drtivá většina odměny jde na mzdy zaměstnanců, nájmy, energie a podobně," popsal Mlynarčík, který byl zvolen do čela komory v únoru místo náhle zemřelého Vladimíra Plášila. Na konci března by se však měl konat řádný sněm, kde bude organizace volit nového prezidenta. Mlynarčík bude jedním z kandidátů.