Už šest let odmítá úřad Kraje Vysočina zveřejnit, kolik bere jeho ředitel a kolik další lidé z vedení. Přestože mu zveřejnění platů a odměn koncem loňského roku pravomocně nařídil soud, kraj informace dál tají. Minulý týden proto skončil v exekuci. Za sporem přitom nestála žádná protikorupční organizace ani opoziční politici, ale zlínský důchodce Luděk Maděra, který ve stejné věci, tedy zatajování platů vyšších úředníků, uspěl už v řadě dalších případů, včetně Kanceláře prezidenta republiky.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekPrávě díky němu soudy opakovaně rozhodly, že úřady musí informace o platech vyšších úředníků až na odůvodněné výjimky poskytovat. Jsou placeni z veřejných peněz, o jejichž rozdělování sami rozhodují. Veřejný zájem tady převažuje nad ochranou soukromí.
Maděra se na úřad Kraje Vysočina obrátil poprvé koncem roku 2015. Chtěl vědět, jaký plat a odměny dostali vedoucí úředníci v posledních čtyřech letech. Dostal zamítavou odpověď a odvolal se k ministerstvu vnitra. To rozhodnutí úřadu zrušilo a přikázalo mu žádost vyřídit. Jenže úřad vydal opět stejné rozhodnutí a ministerstvo ho znovu zrušilo. Kolečko se opakovalo pětkrát. Pak přestal úřad na příkazy ministerstva reagovat.
Záležitost se dostala k soudu, který kraji přikázal, aby Maděrovi výši platu svých úředníků sdělil. Jmenovitě a včetně všech odměn. Úřad data po pravomocném verdiktu skutečně poskytl – ale anonymizovaná, takže opět nešlo zjistit, kdo jaké odměny dostal.
"Zajímalo mě, kdo má velké a kdo minimální odměny. Pokud jen napíšou pracovník číslo 1 nebo 2, tak to nejde rozlišit," vysvětluje Maděra, který se obrátil na exekutora. A ten minulé úterý zahájil exekuci. Maděrův advokát Miloš Tuháček říká, že se řešení nakonec vymůže pokutami, informace už ale bude zastaralá. "Nejspíš je to účel, aby zastarala. Na úřadě už budou jiní lidé," odhaduje.
Děkujeme za prostor, nevyužijeme jej
Úřad k celé věci mlčí. Vysvětlit nechce zatajování informací, kličkování před rozhodnutím soudu ani to, jak bude reagovat na nařízenou exekuci. V ní může dostávat opakovaně pokuty, dokud povinnost nesplní. "Děkujeme za poskytnutý prostor, ale nevyužijeme jej" uvedla mluvčí úřadu Jitka Svatošová s tím, že k neuzavřeným řízením se nevyjadřuje. Neodpověděla ani na otázku, kdo bude hradit náklady řízení či pokuty za ignorování soudu.
Kraj se u soudu hájil tím, že Maděra zneužívá zákon. "Osobní údaje zaměstnanců veřejné správy se stávají lehkou kořistí účelově zakládaných spolků, kde figurují lidé, kteří shromažďují data a ta se mohou stát lehce byznysplánem," uvedl kraj. Poukázal na to, že Maděrovi jde o osobní prospěch. Když mu žalovaná instituce nechtěla informace poskytnout, zažaloval ji o zadostiučinění. Kraj také poukázal na dřívější "judikatorní šílenství" soudů ohledně poskytování informací, kterému podle něj až před třemi lety učinil přítrž Ústavní soud.
Krajský soud v Brně ale v prosinci interpretaci úřadu smetl ze stolu. A vyčetl mu, že se chová svévolně a judikaturu soudů ignoruje. "Závěry Ústavního soudu nelze v žádném případě interpretovat tak, že jejich přijetím je vyloučeno poskytování informací o platech a odměnách zaměstnanců veřejné sféry," konstatoval.
Poukázal na to, že Ústavní soud definoval čtyři podmínky k vydání požadovaných informací. Zásadní je, aby informace přispěla k diskusi o věcech veřejného zájmu a aby žadatel mohl být považován za "společenského hlídacího psa". Soud také připomněl, že Maděra už vedl spor se zlínským magistrátem a žádné zneužití získaných dat se nepotvrdilo. Podle něj je zřejmé, že Maděra roli "hlídacího psa" naplňuje a na informace má nárok.
Tenkrát ve Zlíně
O platy vrcholných úředníků se dnes 78letý Maděra začal zajímat po roce 2000, kdy přišel o post vedoucího IT zlínského magistrátu. Odmítal tehdy podle svých slov podepsat zmanipulovanou zakázku. Tu poté podepsal jeho nástupce a radnice kvůli tomu dostala pokuty za 300 tisíc korun.
"Pak jsem se doslechl, že můj nástupce za to dostával vysoké odměny," řekl Maděra HN. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádal o sdělení výše odměn. Zjistil, že zatímco on sám dostával jednotky tisíc korun, jeho nástupce získal na odměnách přes 200 tisíc ročně.
Maděrova vytrvalost vedla k tomu, že Nejvyšší správní soud vydal dvě závazná stanoviska, v jakých případech mají úřady poskytnout informace o příjemcích veřejných peněz a ke stanovení hranice, kdy převažuje veřejný zájem nad ochranou soukromí.
Úspěšný byl i ve sporu s kanceláří prezidenta republiky, která mu odmítala sdělit informace o platu a odměnách hradních úředníků v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem. Soud mu také přiznal nárok na odškodné 47 tisíc korun za svévoli hradních úředníků, kteří odmítají dodržovat zákon. Odškodné žádá i teď po Kraji Vysočina.
