Byť je Anně Jungmannové teprve třináct let, její knihovnu plní skripta o programovacích jazycích PHP nebo HTML. V policích se střídají s beletrií pro dospívající čtenáře. "Čtu hodně, třeba dneska jsem dokončila knížku asi ve dvě ráno. Jmenuje se Vadná, je to beletrie," říká Anna, jeden z největších objevů letošní národní soutěže v kybernetické bezpečnosti. Výsledky druhého kola byly vyhlášeny koncem února. Byť Anna vyhrála nejmladší kategorii pro děti do 15 let, tak v mnohém předčila některé středoškoláky i vysokoškoláky.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Úlohy v soutěži odpovídají reálnému prostředí. Studenti se například dostanou do role policejních kyberexpertů, kteří vyšetřují zabavený počítač. Hledají také zranitelnosti softwaru, které se mohou stát terčem hackerů. "Nejtěžší byla asi práce s terminálem. To je program, kam zadám příkaz a můžu rozhodovat, co počítač udělá. V obrázku nebo nějakém souboru byla skrytá zpráva, kterou jsem musela takto rozšifrovat," popisuje Anna.

Do soutěže se přihlásila proto, aby se toho co nejvíc naučila a ověřila si, kolik už toho o kybernetice ví. Zároveň ji motivoval i starší bratr, který kybernetickou bezpečnost studuje a loni v soutěži skončil osmý. "Inspiruje mě a chtěla jsem mu dokázat, že něco umím. Už má vlastní zakázky, celkem hodně si vydělává a také přitom pomáhá ostatním. To bych chtěla dělat také," líčí Anna.

Dnes Anna chodí na základní školu Doctrina v Liberci, která se na informatiku sice přímo nezaměřuje, ale zakládá si na práci s technologiemi. "Už od třetí třídy jsme pracovali s iPady. Máme také kroužek robotiky, který většina škol nemá," říká Anna. Na robotiku chodí od páté třídy. V rozvoji ji podporuje i matka, která se profesně věnuje tvorbě webových stránek. Což je také Annin koníček. Učí se ale hlavně sama například z videí na YouTube nebo on-line kurzů.

V budoucnu si přeje pracovat pro Microsoft. "Chtěla bych být určitě kybernetičkou. Taky dělám ráda roboty a programuju," popisuje Anna. Nyní se připravuje na celorepublikové finále kybersoutěže. Z nejmladší kategorie juniorů s ní postoupili ještě dva účastníci. Postaví se tak především starším studentům ze středních a vysokých škol, na které soutěž hlavně cílí.

Česko je líheň talentů

Kategorie pro mladší děti vznikla letos úplně poprvé. Zároveň jde o první ročník, kdy se zapojily základní školy. Pořadatelé tak reagovali na překvapení, že se jim děti mladšího věku začaly hlásit, když v předchozích letech oslovili víceletá gymnázia. Pokud Anna uspěje, má šanci se jako první junior dostat do národního týmu, který bude na přelomu září a října reprezentovat Česko v kybernetické soutěži evropských zemí s názvem European Cyber Security Challenge 2021. Koná se od roku 2014 a letos poprvé bude v Praze, kam by mohlo dorazit asi 30 týmů.

Navzdory nízkému věku má Anna šanci do národního týmu postoupit. "Její výsledky v soutěži jsou naprosto nadprůměrné a neočekávané. Ve znalostech a schopnostech řešení úkolů ji lze srovnávat s některými vysokoškoláky," hodnotí Petr Jirásek z Asociace elektronických a komunikačních systémů v ozbrojených silách, jež soutěž pořádá.

Studenti si podle něj umí nejlépe poradit s intuitivními úlohami. "Když ale dostanou otázku, kde je hodně analýzy, programování nebo forenziky (prověřování a vyšetřování mobilních zařízení – pozn. redakce), často se do toho zamotají. Musí si práci dobře naplánovat a taková zkušenost mladším žákům většinou chybí. Anna v tom ale exceluje," popisuje Jirásek.

Zápal dětí pro kyberbezpečnost je v Česku mimořádný. Do letošního, pátého ročníku národní soutěže se zapojilo téměř 4000 studentů z více než 400 škol. Jde absolutně o nejvyšší číslo ze zemí Evropské unie. Druhý největší počet má Itálie, kde soutěžilo 518 žáků a studentů. Navzdory velkému zájmu se však Čechům v evropské konkurenci příliš nedaří. Národní tým se zatím nejlépe umístil na 11. místě z 20 zúčastněných.

Šance pro talenty

Česká kybersoutěž hledá studenty a studentky talentované na oblast technologií. Cílem je spojit je s odborníky z oboru, aby si vybudovali síť kontaktů pro budoucí profesní život.

Organizátoři zapojují i učitele a předávají jim zkušenosti, jak vyučovat oblast kybernetické bezpečnosti a prevence, což na českých školách chybí.

Partnery jsou státní úřady, jako třeba ministerstvo obrany, které doufají, že si vychovají generaci mladých odborníků.

Soutěž je tříkolová a trvá zhruba rok. První kolo se koná začátkem školního roku, české finále je v dubnu. Nejlepší řešitelé postupují do užšího výběru, z něhož se složí národní tým pro soutěž evropských zemí na přelomu září a října. Česko letos evropskou soutěž poprvé pořádá.

Zkušenosti s tím má i Jiří Bartušek, kapitán českého týmu z roku 2017. "Byla to katastrofa. Skončili jsme předposlední, protože jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme. Navíc nám správně nefungovala infrastruktura," vzpomíná Bartušek.

Nedostatky viděl také v přípravě. "Většina členských zemí si své týmy víc hýčká. Pracují s nimi dlouhodobě. Ti nejlepší v týmu zůstávají několik let. Český tým se pokaždé měnil, takže lidé byli hození do vody bez předchozích zkušeností," doplňuje Bartušek.

Problém českých škol

Organizátoři soutěže národní tým připravují několik měsíců, pořádají pro ně semináře i letní školu. Podle Jiráska to ale na dostatečnou přípravu nováčků nestačí. Proto se letos poprvé promíchají s účastníky evropské soutěže z předchozích let. Jirásek je zároveň přesvědčený, že celkovému zlepšení by pomohlo, kdyby se kyberbezpečnosti věnovaly i samotné střední školy a existovala širší nabídka kroužků zaměřených na technologie. "Systematická mimoškolní výchova v technických dovednostech neexistuje," upozorňuje Jirásek.

O tom, že české školy kyberbezpečnost většinou přehlíží, je přesvědčený i Bartušek. "Náš vzdělávací systém na to určitě není nastavený. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že středoškolská výuka pojem kyberbezpečnost prakticky vůbec nezná," říká Bartušek. Sám své vlohy pro obor objevil náhodou díky učiteli na informatiku.

"Řešili jsme něco jako zabezpečení sítě, což s kybernetikou souvisí. Mě to docela bavilo. Učitel pak dostal nápad, že si celá třída vyplní kybersoutěž, a já skončil první v celém kraji," popisuje absolvent Střední průmyslové školy elektrotechnické v Pardubicích. Se soutěží začala jeho kariéra. "Díky tomu jsem se bezpečnosti začal věnovat a zjistil, že bych v tomto mohl být dobrý," popisuje Bartušek.

Na vysokou školu už se nehlásil, nabídek práce měl dost a praxe mu přišla lepší. Kyberbezpečnosti se dnes věnuje v pražské společnosti Freedivision, která nabízí řešení ochrany a bezpečnosti dat. Se šesti kamarády založili start-up Conferomatic. Vyvíjejí 3D prostředí pro on-line konference a jiné akce. K jejich zákazníkům patří například firmy Avast nebo Microsoft. Prostředí vypadá jako počítačová hra, kde má každý svůj avatar a může se s ostatními potkávat a komunikovat. Bartušek s kolegy tak vydělali na covidové době, kdy je po podobných programech poptávka. Loni se přes jejich program konal i festival Rock for People.

Na trhu není kyberexpertů dost a poptávka roste. Hlavním cílem soutěže je proto talenty objevovat, dát jim šanci se rozvíjet a nakonec je motivovat, aby experti pracovali pro některou ze státních organizací. "Stát potřebuje odborníky na oblast kybernetické bezpečnosti, má ale zásadní nevýhodu. Nedokáže nabídnout tak vysoký plat jako soukromá sféra. Jsou tam ale jiné benefity jako práce na zajímavých projektech. Vize je, aby talentovaný mladý člověk začal pracovat pro stát, nabral nějaké zkušenosti, potom přešel do soukromého sektoru," vysvětluje Jirásek.

Obor kybernetická bezpečnost vyučují v Česku jen dvě střední školy: Střední škola informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně a Smíchovská střední průmyslová škola v Praze. Její ředitel Radko Sáblík program otevřel jako pilotní projekt. Letos vyjdou první maturanti. Zájem o obor roste, škola má k dispozici 30 míst, na která se loni hlásilo 126 studentů. "Nakonec jsem jich přijal 34, nastoupili všichni," uvádí Sáblík.

Všímá si, že nastupující žáci už mají mnoho technických dovedností, většinou je ale získali samostudiem. "Výuka informatiky na základních školách vůbec neprobíhá. Existují výjimky, které to dělají nad rámec. Většinou vše končí u balíčku Microsoft Office, to ale není informatika, to je všeobecná znalost," říká Sáblík, který je spoluautorem strategie vzdělávací politiky ministerstva školství do roku 2030.

Podle ní mají školy výuku informatiky do letošního září upravit. Nový vzdělávací obsah dává větší prostor výuce  o bezpečném chování na internetu. Cílí i na rozvoj dovedností pro aktivní využívání technologií. Problémem může být nedostatek učitelů, velká část si bude muset doplnit vzdělání.

Jiří Bartušek
Jiří Bartušek
Foto: Honza Mudra