Bývalá střelkyně Kateřina Emmons několikrát bojovala o olympijské medaile, nyní se jako čtyřnásobná máma rozhodla bojovat se špatnou náladou a pasivitou, která po omezení života kvůli protiepidemickým opatřením trápí nejen dospělé, ale i děti. Společně s kolegyní oštěpařkou Barborou Špotákovou chce motivovat rodiče, aby rozhýbali své děti. Na stránky Českého olympijského výboru nahrály několik tipů, jak je přimět k aktivitám, u nichž se protáhnou a zároveň je budou bavit. “Nedostatek pohybu je v řadě případů až nebezpečný,” říká v rozhovoru pro HN Emmons a upozorňuje, že přesvědčit tělo, které se nějakou dobu pořádně nehýbalo, dost bolí. Tuhle fázi je podle ní nutné překonat, pak se dostaví radost z pohybu a díky lepší kondici bude tělo lépe připravené bojovat proti nemocem.

HN: Vaše rodina je aktuálně v karanténě. Máte nějaké rady, jak se hýbat třeba i v bytě, když nemáte příznaky a nemůžete ven?

V bytě je to samozřejmě mnohem náročnější. Aktivity venku jsou vždycky lepší, do plic se vám dostane čerstvý vzduch a pro tělo a celkovou pohodu je to mnohem příjemnější. Cvičení doma je po nějaké době úmorné, ale když to v karanténě jinak nejde, tak si aspoň otevřít okna a využít cvičení, která jsou k dispozici on-line. Je jich spousta i bezplatných. Nabízí je třeba Česká obec sokolská, Český olympijský výbor, Česká televize teď přišla se cvičením s medvědem Sportíkem, na to třeba koukaly naše holky a říkaly, že by s ním chtěly cvičit. Důležité je, aby to byla aerobní cvičení, při nichž se člověk zadýchá a dojde ke zvýšení látkové výměny.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Proč je to tak důležité?

Pokud tělo není v pohybu, tak jeho systémy neprospívají tak, jak by mohly. Dlouhodobé sezení škodí trávicímu i dýchacímu systému, srdci… Všechny tyhle systémy potřebují rychlejší proudění krve, aby v nich pak rychleji probíhala látková výměna. Toho snadno docílíme tím, že cvičením rozpumpujeme srdce. Profesor Kolář upozornil na to, že stres neznamená jen to, že nás něco trápí, ale stresová zátěž pro tělo je něco, co ho dostane mimo jeho komfortní zónu. A tomuto typu stresu bychom ho měli vystavovat co nejčastěji. Během posledního roku vzhledem ke covidové pandemii průměrná aktivita člověka klesla. U dětí naprosto markantně - až tak, že je to alarmující. V řadě případů je to pro ně i nebezpečné.

Děti si zaslouží pohyb
  • Střelkyně Kateřina Emmons a oštěpařka Barbora Špotáková se rozhodly pomoci rodičům rozhýbat děti.
  • Na webových stránkách a sociálních sítích Českého olympijského výboru jsou k dispozici jejich tipy, jak děti motivovat k pohybu, aby je to bavilo.
  • Radí třeba vymýšlet pro děti venku různé úkoly nebo je odměňovat kartičkami či jinými drobnými předměty, které si pak mohou mezi sebou vyměňovat.

HN: Ano, většina dětí skoro nechodila do školy, ta se společně s řadou kroužků a dalších aktivit přesunula do on-line podoby. Pozorujete na dětech, že chřadnou, ztrácí kondici a chuť něco dělat?

Ano. Tělo není hloupé, pokud ho nepoužíváme, tak některé věci vypne nebo utlumí, protože je momentálně nepotřebuje. Vysvětluju dětem, že pokud budou energii přijímat jídlem a nebudou ji vynakládat, tak si ji tělo uloží na horší časy a takhle člověk naroste do šířky. Potom je hrozně těžké se zvednout a rozhýbat se. Bolí to a není vám z toho dobře. Tohle období je potřeba překonat a děti případně trochu přinutit. O tom, jestli si budeme čistit zuby nebo mýt ruce, také nepolemizujeme. Prostě to děláme, protože je to správné a chrání nás to před bacily. Základní pohyb, který nás trochu zadýchá, vyvede nás z komfortu a zapotíme se při něm, je tělesná hygiena stejně důležitá jako mytí rukou nebo čištění zubů.

HN: Jak tedy děti nalákat ven? Co vám fungovalo?

Nejlépe funguje, když jde rodič sám příkladem a sportuje spolu s dětmi. Pokud to nejde, tak je dobré mít připravené argumenty. Mám dvanáctiletou dceru. Stalo se, že jsem s ní nemohla jít běhat nebo na procházku, protože jsem zrovna měla nějakou práci, ale ona měla pauzu, kterou mohla využít. Následoval půlhodinový dialog, proč je to tak důležité. Naštěstí docela uznává vyjádření lékařů a různých odborníků, co se s tělem děje, když je dlouho neaktivní. Po nějaké době na ty argumenty začala slyšet a uvědomila si, že jí to nakonec dělá docela dobře.

HN: Co radíte u menších dětí, kde asi argumenty lékařů tolik nezaberou?

My třeba jdeme na dlouhou procházku, do které zakomponujeme úseky, kdy se proběhneme. Dáme závod, kdo se co nejrychleji dostane k nějakému bodu, nebo máme různé přeskokové úseky. Když je škaredě a musíme být doma, tak jsme si udělali překážkovou dráhu. Děti se vyblbly tím, že si třeba hrály na koně a přeskakovaly polštáře, měli jsme různá stanoviště s úkoly. Je to pestré a děti to hodně baví, půlhodinka uběhne, ani nevíte jak. Můžete to přes den zopakovat, ideální jsou dvě hodiny pohybu denně, z čehož hodinka by měla být ve vyšší intenzitě. Zní to učeně a náročně, ale když si to rozdělíte, je to raz dva. Například ráno 15 minut pozdrav slunci. Během dopoledne půlhodinku cvičení na různých stanovištích. A zbývá něco přes hodinu, která se dá vyplnit rychlejší procházkou.

HN: Tohle se ve vaší kampani snažíte rodičům předat?

Naše kampaň má poukázat na to, že zdraví dětí je zodpovědností rodičů. V těchto dnech se všichni potýkáme s řadou nepříjemností a máme velice omezený "výběh". Je potřeba nechat tyto frustrace stranou a zaměřit se na to, abychom vyšli z této nešťastné situace ve zdraví. A to jak fyzickém, tak psychickém. Pravidelné sportování před nákazou neochrání, ale dá vám velikou šanci na lehký průběh nebo na to, že se nedostanete až do život ohrožujícího stavu. Tak proč to pro sebe a pro děti neudělat?

Kateřina Emmons (37)
  • Bývalá česká sportovní střelkyně ze vzduchovky a malorážky se narodila v Plzni, kde začínala v klubu Rapid Plzeň.
  • Získala tři olympijské medaile, vyhrála mimo jiné v disciplíně střelba ze vzduchové pušky na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008.
  • Vzala si amerického střelce Matthewa Emmonse, s kterým má čtyři děti. 

HN: Jak vlastně kampaň vznikla? To jste si volaly s Barborou Špotákovou, jak je situace špatná, a napadlo vás to, nebo to byla iniciativa Českého olympijského výboru?

Šlo to ruku v ruce. Kamarádka z olympijského výboru se mě ptala na děti a já si uvědomila, jak dlouhé už toto období bez školy, kroužků a volnosti je. Začalo mi taky vadit, kolik lidí kolem mě ztrácí optimismus. Ti, kdo byli na podzim pozitivně naladění ve stylu "to dáme", začali být negativní a nadávat. Tak jsem si řekla, pojďme s tím něco udělat. Přátelé z olympijského výboru se toho hned chytli a společně jsme oslovili Barču Špotákovou, která se ráda přidala, protože ji toto téma trápilo stejně jako mě. Jediné, co můžeme pro sebe udělat, je zůstat aktivní a tělo používat, aby dobře fungovalo. Když dlouho nepoužíváme auto, taky hned nenastartuje. Tělo funguje podobně.

HN: To stejné, co řešíme u dětí, předpokládám platí i u dospělých. Jak dokopat sami sebe k pohybu v kupě povinností, které máme?

Ráno k čištění zubů zakomponovat 15 minut nějaké cvičení, mně osobně pomáhá třeba již zmíněný pozdrav slunci. Je to jednoduchá věc, která vám ale zvedne tepovku, a když ji děláte 15 minut, tak se u toho člověk fakt zapotí, tělo se rozproudí a ráno máte úplně jinou energii, než když se jen přesouváte z postele ke stolu. To stejné zkusit zopakovat během dne, třeba při pauze na oběd. Ubíjející stereotyp je nejhorší, co může být.

HN: Veškerý sport u dětí a kroužky se v říjnu prakticky zastavily. Nemáte obavu, že děti už takový výpadek nedoženou a v některých věkových kategoriích jim trénink bude chybět či se sportem skončí?

Stoprocentně, bohužel, to už se nedožene. V některých sportech to prostě nejde, třeba v gymnastice. Je to smutné. Teď jsme v té největší krizi a každý už snad vidí, že to uzavřené být musí. Ale osobně si myslím, že to během roku nějak fungovat mohlo. V rámci prevence, zdraví pohybem. Bylo by to mnohem příjemnější pro všechny a jako národ bychom teď byli ochotnější to celé zvládat. Ale teď už nic nenaděláme. Výpadek pravidelných tréninků u malých sportovců je něco, s čím se asi bude potýkat celý svět. Je mi líto té generace, jež o některé možnosti a závody přišla nebo přijde, ale není to konec světa. Lze se na to podívat i jako na příležitost.

HN: V čem třeba?

Všechny děti, alespoň v rámci Česka, mají v tom daném sportu stejné podmínky. Všechny byly a jsou víceméně stejně omezené v přípravě. Takže kdo to období překoná nejlépe a i přes omezení se bude snažit zůstat v co nejlepší formě, ten bude mezi nejlepšími, až se to začne zase otevírat. Mnoho trenérů je více než ochotno spolupracovat a o své svěřence se nějakým způsobem starat i distančně. Chce to mít vůli, hledat možnosti a udělat maximum, které mi situace umožňuje. Situace není veselá, ale brečení nad rozlitým mlékem to mléko zpět do lahve nevrátí.