Schůzku u Karla Janečka jsme měli domluvenou na odpoledne, v 16.21 hodin. Poslední číslovka je pro něj klíčem našeho vesmíru, a musí být proto skoro všude. Ostatně již dříve očekával, že právě v roce 2021 přijde velký zlom. "Ani ve snu by mě ale samozřejmě nenapadlo, že se to stane díky viru," říká blonďatý matematik, který zbohatl na algoritmickém obchodování na burzách.

HN: Váš volební model je hodně podobný návrhu, který ve sněmovně mají lidovci. Proč by měl politiky zajímat?

Protože můj návrh je logičtější.

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

HN: V čem?

Spravedlivěji rozděluje počty mandátů v krajích. Lidovecká metoda je udělaná tak, že při zaokrouhlování vznikají nějaké náhodné počty mandátů v krajích. A ten náhodný počet může znamenat třeba i rozdíl tří mandátů. Co se týče rozdělení mandátů stran, tak to, co lidovci navrhli, je spravedlivé, ale když už chceme co nejlepší poměrný systém, je potřeba doladit ho i v krajích. A tam by pomohla moje metoda.

HN: Jednal jste o svém návrhu s některou z politických stran?

Třeba s ANO určitě ne, ale můj kolega, který to má na starosti, mluvil s Piráty.

HN: Proč s nimi?

Oslovili jsme i jiné strany, ale Piráti byli jediní, kteří na to měli vyčleněného člověka, konkrétně Vojtěcha Pikala (pirátský poslanec a místopředseda sněmovny, pozn. red.), na němž bylo vidět, že to má načtené a volebním systémům rozumí. Což je tedy z mých zkušeností v politice výjimečné.

HN: Co vás motivuje k tomu vymýšlet volební systém?

Důvodem je volební systém D21, jehož jsem autorem. Zkoušeli jsme ho třeba v roce 2017 jako občanskou hru Prezident 21. Každý volič měl tři hlasy pro a jeden proti. Základ je, že máte více hlasů, než je počet mandátů, o které se hraje. Představte si, jak by v tomto systému vypadaly prezidentské volby. Vážný kandidát na vítězství by v nich nepomlouval ostatní, ale naopak se snažit vést konstruktivní dialog, aby vedle svých voličů získal i druhý nebo třetí hlas těch dalších. Kandidát tedy dokonce musí i podporovat svoje protikandidáty, byla by to úplná otočka proti tomu, co máme doposud.

HN: Zatím jste ale D21 neprosadil. Proč to tedy zkoušíte dál?

Zatím jsme neuspěli v politice, to by byla revoluční změna. Ale například v různých neziskových organizacích a firmách jsme již uspěli. Naším velkým partnerem je Škoda Auto, která takto šetří spokojenost distributorů značky. New York City formou D21 nastavuje takzvané participativní rozpočtování. V praxi jde o to, že města se ptají občanů, na co mohou určit část rozpočtu. Je to obrovský posun, protože běžně firmy a města nechávají lidi vybrat jen jednu možnost, ale to přece vůbec neříká celou pravdu. Důležité je, aby lidé mohli vybrat více variant a také dát hlas proti.

HN: Tedy snažíte se vyloučit variantu, že když rozhoduje prostá většina, zůstává zpravidla zbytek lidí nespokojený. Protože to nebyla jejich volba.

Ano, jde o to, aby vítěz byl přijatelný i pro druhou stranu. Principem je konsenzus. Systém navíc motivuje voliče, aby se trochu zajímali o politiku a přemýšleli, kdo je pro ně přijatelný. Zároveň umožní, že nevolíte jen to nejmenší zlo. Když budete mít třeba 21 kandidátů a každý volič bude mít tři hlasy, tak jako první dva vybere ty, kteří jsou jeho srdci nejbližší, a až třetího toho, u něhož cítí, že má největší šanci na vítězství. Výsledek je takový, že vyhraje někdo, koho voliči volili jako první a druhou volbu, ale třeba i třetí – spokojená je mnohem větší paleta voličů. Ukáže se například i to, že někdo sice teď nezvítězil, ale má velké sympatie voličů, a mohl by tak mít šanci příště. A také v tomto systému nemá šanci populista, který má jádro svých voličů, ale už velmi málo těch, pro něž by byl druhou a třetí volbou. Třeba Andrej Babiš by velmi oslabil. A Miloš Zeman, který obrovsky rozděluje společnost, by samozřejmě nevyhrál poslední prezidentské volby.

HN: A kdo by tedy byl prezidentem v zemi, kde by se volilo podle systému Karla Janečka?

Z těch zhruba 330 tisíc hlasů lidí, kteří se do naší hry zapojili, vyšel Jiří Drahoš. Podle průzkumu STEM z reprezentativního vzorku také. 

HN: Věříte, že se pro takový systém někdy na české politické scéně najde shoda? Když jsme se na něj ve zmíněném roce 2017 politiků ptali, spíš se usmívali, že si jen Janeček hraje.

Svět je postavený na hlavu, většina politiků se tváří, že jsou strašně chytří, přitom tomu vůbec nerozumí. Když ale už uvidí, že to pro ně je výhodné a nemají kam couvnout, tak to udělají. A teď zrovna korona je obrovská příležitost, protože je to doba, která přináší změny.

HN: Neměl byste snazší takovou metodu prosadit, kdybyste sám vstoupil do politiky?

Určitě ne. To by zase všichni říkali, že chci k moci. Když jsem v roce 2012 vytvořil předchůdce D21, systém pozitivní evoluce, který spočíval ve dvou hlasech pro a jednom proti, okamžitě jsem poslouchal, jak chci do politiky. Na svých vystoupeních jsem to odmítal a říkal, že politickou stranu nikdy nezaložím ani do žádné nevstoupím. Platí to dodnes a nijak to nezměním. Kdybych chtěl jít do politiky a vymýšlel volební systém, možná by bylo jeho prosazení ještě těžší.

HN: Chystáte se před volbami vyjádřit někomu podporu?

Ano, koho budu volit a co si myslím, řeknu. Ale nic víc, například ani finančně nikoho podporovat nebudu.

HN: A máte už vybráno? Mluví se třeba o novém hnutí Roberta Šlachty, je to pro vás varianta?

Ještě nemám vybráno. Ale pan Šlachta je jedna z variant. Muselo by se však ukázat, že má nějakou šanci. Kdyby tu byl systém D21, tak by Šlachta mou podporu pravděpodobně dostal.

HN: Proč zrovna Šlachta?

Pana Šlachtu znám osobně, vím, že to je férový člověk a jeho spojení s Babišem, o němž si občas čtu, je vykonstruovaný nesmysl. Stejně jako je nesmysl, že já jsem někdy podporoval Babiše. Nikdy v životě jsem ho nepodporoval, je to totální nesmysl, který vznikl mimo jiné proto, že si Babiš na svoje stránky dal, že ho podporuji, ač tomu tak nikdy nebylo. To byla pěkná drzost.

HN: Ale ještě než Andrej Babiš uspěl ve volbách v roce 2013, nedá se říct, že jste si byli aspoň vzájemně sympatičtí? Babiš s oblibou čerpal třeba z informací vašeho Nadačního fondu proti korupci.

Babiš fond mediálně podporoval, říkal, že je to dobrá věc, koupil si jeho brožuru, se kterou mával ve sněmovně. Ale kdykoliv jsem se bavil o Babišovi, vyjadřoval jsem se negativně. S výjimkou jednoho rozhovoru. V něm jsem řekl, že ho neznám, dovedu si představit, že mu to vleze na mozek, ale mám důvod si myslet, že Babiš nejde do politiky proto, aby si nakradl. A argument pro to jsem skutečně měl, protože za mnou v letech 2011 a 2012 Babiš chodil a snažil se mě přemlouvat, abych založil politickou stranu, kterou on bude platit. Nedovedl jsem si tedy představit, že by si myslel, že založím politickou stranu a budu jeho figurka. Ale jinak jsem mu nikdy nevěřil, vždycky to pro mě byl divnej týpek. A Babiš mě taky dnes nenávidí.

HN: ANO se hlavně zpočátku prezentovalo jako protikorupční hnutí. Přineslo v tomto smyslu změnu k lepšímu?

Je těžké to hodnotit, ale v celkovém součtu je to asi horší. To, jak Andrej Babiš zneužíval moc, vydíral podnikatele, kteří mu nešli na ruku, je špatně.

HN: Jak vnímáte současnou situaci s covidem-19?

Jako naši šanci. Covid se, doufejme, ukáže jako hodný brouček.

HN: Proč hodný?

Celá západní demokracie a lidstvo byly jako žába, která se pomalu vaří. Byli jsme na cestě k totální destrukci, environmentální i jiné. Mimochodem jsem už před šesti lety říkal, že v roce 2021 přijde globální změna. Dnes ji nazývám Sociální singularita 21, kdy singularita je bod zlomu, ve kterém je ohromná energie. Důvod byl, že já osobně vnímám výjimečnost čísla 21, takže jsem se to odvážil takto říct.

HN: Řekl jste to někde veřejně? Máte na to důkaz?

Samozřejmě, třeba na debatě Colours of Ostrava, co si pamatuju. Tam jsem řekl, že číslo 21 je číslo našeho vesmíru a že přijde přelom. Ani ve snu by mě ale samozřejmě nenapadlo, že se to stane díky viru.

HN: A v čem je tedy podle vás covid pozitivní?

Máme tu vir, který totálně vyvedl lidi mimo jejich komfortní zóny a donutil je čelit strachu. Může nás to zničit, ale pokud ne, platí, co tě nezabije, to tě posílí. Až se lidé ohlédnou zpátky, uvidí tu šílenou hysterii. Já beru covid jako vakcínu proti lidské hlouposti a strachu. Pozitivní také je, že tato doba nese velké změny, třeba větší digitalizaci. Lidé jsou tak víc otevření změnám, uvědomují si, že pokud chtějí přežít, jsou změny klíčové. Proto je příležitost i na změnu volebního systému, protože je to klíč k záchraně demokracie.

Karel Janeček (47)
  • Matematik, podnikatel a mecenáš, přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
  • Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Nedávno ale například investoval i do e-sportového týmu Entropiq.
  • V roce 2010 založil Nadační fond Karla Janečka, o rok později Nadační fond proti korupci, mezi další jeho projekty patří Nadační fond pomoc, Nadace Karla Janečka nebo Pozitivní evoluce.
  • Na Pozitivní evoluci na jaře 2013 navázal volební systém (Janečkova metoda) D21, ve kterém má každý volič více hlasů, než je volených mandátů, a pracuje se i s možností udělit hlas proti.

HN: Covid s sebou ale nese i smrt, jen v Česku kvůli němu zemřelo přes 20 tisíc lidí. Toho se nebojíte?

Nepodceňuji to. Zhruba pro dvě promile lidí je smrtelný. Zemřít udušením je hrozná smrt, jsem si toho vědom. Na druhou stranu, zabíjí spíše staré lidi. A já, kdybych byl stařec, bych radši byl se svými dětmi a nějak normálně žil, než abych byl někde zabarikádovaný. Život by se mi stejně zkrátil jen o pár let.

HN: Považujete restrikce kvůli pandemii za přehnané?

Ano, jednoznačně. Co se teď děje, je strašlivá absurdita a iracionalita.

HN: Opatření mají hlavně zabránit zbytečným úmrtím, protože by pod náporem nemocných zkolaboval zdravotní systém.

Ano, ale to dělá vláda špatně. I covidoví strašáci se shodují, že je mimo. Naše země je unikátní v blbosti. Češi jsou přitom v průměru velmi chytří, ale z nějakého důvodu, asi aby byla rovnováha, se do popředí dostávají ti… kdo nejsou chytří.

HN: Co udělala podle vás vláda nejvíc špatně?

Opatření způsobila mnohem víc smrti než virus. Přináší to traumata, domácí násilí, konflikty, víc nemocných lidí, kteří trpí bolestmi zad, obezitu dětí... Nemůže se jít cvičit třeba. Ta strašně restriktivní opatření prostě zkracují lidem životy. Když vynásobíme počet lidí a počet měsíců či let, o kolik jim ty stresy zkrátily život, tak dostaneme mnohem větší číslo, než kolik let života vzal lidem celkem samotný virus.

HN: Ale kdyby se zahltilo kvůli covidu zdravotnictví, zemřelo by podstatně více lidí než doposud. To uznáváte?

Ano, je to pro mě jediný argument, zahlcení nemocnic. To se musí řešit, ale ne za cenu toho, že způsobíme ztráty životů jinde. To je prostě nelogické. Navíc náklady toho všeho půjdou do bilionů korun. Kdyby se přitom malé procento těchto peněz dalo do prevence nemocí, třeba rakoviny nebo kardiovaskulárních chorob, mělo by to mnohem větší dopad. Pojišťovny platí léčbu do 1,2 milionu korun za "člověkorok" života. Pak už si to musí lidé platit sami. Když vezmeme celkové náklady na boj s covidem, nedává to smysl. A navíc máme zaděláno na ekonomickou katastrofu. V západním světě se tisknou peníze a není jasné, jak se z toho dostaneme. Velká část peněz se ještě k tomu, obzvlášť u nás, zpronevěří. Teď se třeba kupují testy z Číny, přitom máme české. Kdyby se ty peníze investovaly do vzdělání, něco by z toho aspoň bylo. A šílené také je, jak se zneužívá věda. Riziko novodobé totality není, že bude rasová, třídní nebo diktátorská, ale paradoxně je to totalita vědy.

HN: Jak se zneužívá věda?

Je tu skupina odborníků, kteří mají velice úzce a účelově nastavený cíl, aby co nejmenší počet lidí zemřel na covid. Oni prosazují ta opatření, kvůli kterým ale pak umírají lidé na něco jiného. Je to strašlivý omyl. Lidé, kteří mají racionální názory, jako třeba profesor Martin Balík, jsou v mainstreamových médiích potlačováni. Zneužívání vědy mi vadí i proto, že jsem matematik a i tato disciplína se začala zneužívat. Je tu hrozná asymetrie, když někdo straší a nevyjde to, tak se to neřeší. A když je někdo odvážný a řekne, bude to dobré, a pak to není dobré, tak se zprofanuje. Takže ti, kdo nechtějí strašit, jsou demotivovaní. A ti, kdo straší, tak jsou vnímaní, jako že zachraňují životy.

HN: Co je na tom divného? Je to nebezpečnější, když někdo říká, nic se neděje, a ono se pak děje. Může tak způsobit větší škody...

Když někdo straší, tak to také způsobuje škody. Lidé, kteří se tak bojí, že ani nejdou na procházku, si snižují imunitu a budou mít vážné problémy. To jsou medicínská fakta. Takže když pan Flegr vystupuje s injekční stříkačkou jako strašidlo, tak to není dobře. Neříkám, aby někdo tvrdil, že se nic neděje, ale aby spíš uklidňoval. Zmínil bych třeba doktora Tomáše Šebka. Ten řekl, že polní nemocnice je nesmysl, že je to spíš cvičení pro vojáky. Stejně do ní nikdy nebyl personál. To je člověk, který apeluje na zdravý rozum.

HN: Takže podle vás jsou v popředí vědci, kteří pro stromy nevidí les?

Přesně tak.

HN: Ovlivnila koronakrize nějak váš byznys?

Upřímně, já se teď byznysu věnuji minimálně. Mě zajímá volební systém a fenomén covid. Ale ano, ta situace měla na byznys spíš vliv pozitivní, některým věcem velmi pomohla. Třeba mojí investici do herní firmy z oboru e-sportu Entropiq a datověanalytické a obchodní firmy Ematiq.

HN: Jako že lidé sedí doma a hrají víc hry, tak jste se rozhodl do nich investovat? Nebo v čem to pomohlo?

To také. Ale hlavní bylo, že za mnou přišel můj přítel a bývalý kolega z RSJ Martin Kabrhel, mimochodem náš nejlepší hráč pokeru, který Entropiq a Ematiq založil a věnuje se tomu. Potřeboval investici na rozvoj.

HN: Když říkáte, že se byznysu věnujete minimálně, z čeho máte teď hlavní příjmy?

Tak částečně se mu věnuji. Třeba moje srdcovka je CB21 Pharma, to je kosmetika z konopí. Máme i licenci na léčebné produkty z konopí.

HN: To je ale zisková, nebo spíš nákladová záležitost?

Zatím to pro mě byly náklady, ale teď už máme i zajímavé příjmy a začalo by se to vracet. Samozřejmě pokud budeme chtít vyrábět další léčebné produkty, budou to další investice. Pak mám nadace…

HN: ... ještě zůstaňme u byznysu. Co vám tedy generuje hlavní příjmy. Je to stále RSJ?

Ano, moje primární příjmy byly a stále jsou z RSJ. Je to naše algoritmické obchodování, samozřejmě máme už konkurenci, ale pořád jsme úspěšní. Další zdroje příjmů jsou moje velké investice v podílových fondech RSJ. Úspěšná firma je UiPath, start-up z Rumunska, který měl při posledním ocenění hodnotu 35 miliard dolarů, to je historický úspěch Rumunů a my prostřednictvím Credo Ventures držíme menší procenta. UiPath teď půjde na burzu.

HN: Jak velké příjmy vám z RSJ ročně plynou?

Řádově jsou to nižší stovky milionů korun.

HN: Jaká je nyní vaše pozice v RSJ?

Jsem stále největší akcionář, i když můj podíl je již výrazně menší než před lety.

HN: Ostatní čas tedy věnujete charitě... Váš volební model, to je charita, nebo je to i byznys?

Volební systém má prosadit politickou změnu, to je samozřejmě nezisková věc. Něco jiného je to, co dodáváme a děláme v New Yorku nebo pro Škodovku, to je služba, kterou prodáváme. Volební systém ale implementuje Institut 21, to je nezisková organizace. Pokud bych to měl brát z hlediska peněz, tak já jsem do volebního systému nainvestoval už víc než 100 milionů korun a nic z toho mít nikdy nebudu.

HN: Přes 100 milionů? Jak je to možné?

Hodně nás stál software a takové věci, bohužel, nebylo to úplně efektivní... Ale pak mám ještě Science 21, to je vědecký projekt. Členové jsou vědci a děláme multioborovou syntézu a také spojení těla a ducha.

HN: Jak velkou kapacitu vám berou neziskové a jak velkou byznysové projekty?

Ten byznys opravdu minimální. 

HN: Změnil covid nějak vás osobně?

Hodně mě to posunulo v tom, že jsem víc zavnímal lidskou psychiku a pomohlo mi to víc pochopit společnost. Bohužel ale už od studií zjišťuji, že je lidská společnost zvláštně nastavená, že je hloupější a hloupější. Politika je marasmus, myslel jsem, že aspoň ta věda funguje dobře, ale to už také ne. Tedy kromě matematiky. To je výjimka, kostra našeho vesmíru. Když někdo tvrdí nepravdu, tak udělal chybu a dá se to najít. Pro mě je šílené poznání to, že ti nejchytřejší lidé, vědci, dokážou být tak iracionální.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+