Když jsme si s Ondřejem Frycem domlouvali tento rozhovor, byl k povídání o svém byznysu nejprve skeptický. "Myslím, že jsem už všechno podstatné řekl," vysvětloval jeden z nejbohatších Čechů do telefonu. Když jsme se pak ale v sídle jeho fondu Reflex Capital na pražském Rašínově nábřeží přece jen sešli, bylo všechno jinak. V místě, kde měl po svém zvolení v roce 1989 Václav Havel první prezidentskou kancelář, Fryc chrlil jeden zajímavý postřeh za druhým.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na týden zdarma předplatitelem HN+ i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN+ na týden zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Uplynulý rok byl na české startupové scéně ve znamení velkých odprodejů. Za miliardy korun do rukou nových zahraničních vlastníků zamířily IT firmy Socialbakers, Integromat či Webnode. Na prodeji posledně jmenovaného vydělal odhadem stovky milionů korun právě fond Reflex. V brněnském tvůrci webových stránek pro živnostníky a menší firmy mu patřil desetiprocentní podíl. Frycova venture kapitálová společnost tím potvrdila, že patří mezi nejúspěšnější investory v Česku.

Ondřej Fryc (47)

◼ Absolvent pražské VŠE začínal v Nizozemské obchodní komoře. V roce 2000 s dalšími dvěma kamarády založil e-shop Bílézboží.cz, z něhož se později stala on-line galerie Mall.cz. Svůj podíl v ní prodal nadvakrát – definitivně v roce 2015 skupině investorů v čele s Jakubem Havrlantem. Časopis Forbes jeho majetek odhaduje na 2,5 miliardy korun.

◼ Momentálně se Fryc věnuje svému investičnímu fondu Reflex Capital (původně Spread Capital). Má podíl ve firmách Rekola, Spaceknow, Spaceti, Woodplastic, Bushman nebo Sens. Do jeho portfolia patří také velmi úspěšný start-up Productboard, který od investorů ze Silicon Valley loni vybral přes miliardu korun. V minulosti držel také podíl v portálu ePojištění.cz, ten za tři miliardy korun koupila skupina Bauer Media.

◼ Ondřej Fryc je ženatý, má tři děti, rád se věnuje vysokohorské turistice. Jezdí Teslou Model S.

Reflex byl v minulosti také akcionářem start-upu Apiary, jejž před časem koupil americký softwarový obr Oracle. Fond se před pěti lety slušně zajistil i prodejem akcií internetového srovnávače ePojištění.cz, který tehdy připadl německé skupině Bauer Media. Nyní Frycův fond drží podíl i v Productboardu. Hvězda zdejšího startupového nebe má našlápnuto ke zhodnocení ve výši miliardy dolarů, tedy v přepočtu 23,5 miliardy korun.

Sedmačtyřicetiletý podnikatel v rozhovoru mluví o současném vývoji českého startupového trhu. Nebo také o tom, jak se teď daří firmám z jeho fondu, včetně výrobce outdoorového oblečení Bushman, když se na tomto trhu několik českých konkurentů potácí na hraně přežití. Fryc se rovněž vymezuje vůči plánu české vlády podpořit v pocovidové obnově ekonomiky rozvoj start-upů miliardami korun. "Stát by se neměl montovat do trhu, který funguje dobře," říká byznysmen.

HN: Jak z pohledu Reflexu hodnotíte uplynulý rok?

Nám se dařilo dobře. Prodali jsme podíly ve Webnodu nebo v další české firmě Samepage. Část z našich byznysů ale byla na druhou stranu těžce zasažena koronakrizí. Bushman musí čelit uzavření svých prodejen a těžká je nynější situace třeba i pro náš start-up DaVinci, protože v cestovním ruchu jsou nyní tržby úplně na nule. Z hlediska celého byznysu si ale nemáme na co stěžovat.

HN: Jak vám nynější situace komplikuje práci, když je váš byznys do značné míry založen na osobním setkávání?

To nás teď hodně trápí. Nepořádají se žádné konference, žádné akce, takže se tolik nemůžeme pouštět do nového byznysu. Se zakladateli firem, kteří od nás chtějí investici, se v menší míře potkáváme pořád. My neinvestujeme do jejich byznysplánu, který nám pošlou mailem nebo odprezentují přes video. My peníze vkládáme do jejich podnikatelské energie. Tu prostě musíme cítit při osobních setkáních. A tak raději neinvestujeme do firmy, s jejímiž zakladateli se potkat nemůžeme.

Problém je i v tom, že se na vás teď odevšad valí depresivní zprávy. Jako fond jsme tu od toho, abychom podporovali rozvíjející se nadějné a optimistické projekty. Na vytváření takových projektů musí být zakladatelé nových firem správně naladění. Teď ale lidé přemýšlejí spíš o tom, jak se ochránit. Energie na to vymyslet něco nového a pak se svým nápadem v byznyse expandovat, trochu chybí. Firem tohoto typu nyní vzniká výrazně méně, než jsme zvyklí.

HN: Kdy se může u zakladatelů start-upů znovu zvýšit aktivita?

Myslím si, že k tomu dojde, až bude společnost víc proočkovaná, až bude méně restrikcí a bude se zase moci cestovat. Začínající podnikatelé musí mít nové obzory. Musí vidět, jak vypadá svět dál než za rohem místního zelinářství. Něco vás zaujme v Americe, něco v Indii, něco dalšího třeba v Číně. A pak se vám může najednou v hlavě urodit skvělý byznysový nápad. Když ale nemůžete cestovat a každý den vidíte stále toho samého zelináře, těžko vás napadne něco přelomového.

HN: To dává smysl. Ale přece i krize jako ta současná může být inspirací pro nové nápady...

Ano, proto taky vznikají firmy, které se snaží nějakým způsobem nynější situaci řešit. Co mi teď ale osobně chybí, jsou projekty, které těží z nějakého překvapivého a nečekaného nápadu. Právě takové věci vznikají ze syntézy různých kultur a prostředí.

I přes menší počet nových zajímavých nápadů ale v Reflexu pořád investujeme. V lednu jsme například uzavřeli jednu investici a s tou druhou právě finišujeme. První obchod se týkal britské firmy Wavepaths. Ta automaticky generuje hudbu pro psychoterapii. Zvukové podkreslení je velmi důležitou součástí terapeutického prožitku. Psychiatrické kliniky přitom hodně řeší, jakou hudbu mají svým pacientům pouštět, s čímž jim pomáhá právě Wavepaths.

Investice do duševního zdraví jsou obecně velkým trendem. Už před covidem znatelně rostla křivka počtu lékařských předpisů na antidepresiva. Covid jejich užívání ještě zmnohonásobil. Množství lidi, kteří jsou dnes závislí na psychofarmakách, je neuvěřitelné a podle mě dál poroste. Proto si myslíme, že oblast péče o vlastní duševní zdraví je perspektivní.

HN: A ta další investice?

Jde o českou firmu, která pořádá on-line eventy. Dřív pomáhala se správou fyzických akcí. Starala se o rozesílání pozvánek, prodej vstupenek nebo o vyúčtování vstupného. Nyní podobným způsobem pečuje také o eventy na internetu. Je schopná zorganizovat třeba 3D virtuální konferenci. Název společnosti zatím nemůžu prozradit, obchod dokončíme až za několik dní. Jde ale opět o druh byznysu, který se rozvíjí vlivem covidu.

HN: Vrátím se k nedávným odprodejům podílů dvou vašich firem. Šlo o obchody, které jste začali dojednávat ještě před koronakrizí, nebo se jednání o nich rozjela právě v pandemii?

V případě Samepage nabídku na odprodej přinesla krize. Samepage je digitální nástroj na vzdálenou spolupráci, což nyní všichni lidé pracující na home officu potřebují. Samepage akvírovala americká firma Paylocity. Nástroj přesně tohoto druhu potřebovala zařadit do svého portfolia. Takový obchod by se asi neuskutečnil, kdyby nebyla situace, jaká nyní je.

O prodeji Webnodu se začalo jednat už před pandemií. Zvažovali jsme, zda ten proces zastavíme kvůli covidu, ale nakonec jsme ho i tak dokončili.

HN: Mluvil jste o potížích Bushmanu. Na českém oděvním trhu jsou teď v problémech značky jako Blažek nebo Pietro Filipi, sráží je zmíněné nucené uzavření kamenných prodejen. Vy jste Bushman před lety zachránili před krachem a po dvou letech se pod vaším vedením předloni znovu dostal do zisku. Jak se mu tedy vede nyní?

V plusu jsme dokonce i za loňský rok, což je neuvěřitelný výsledek a úspěch práce týmu, který za Bushman zodpovídá. Celou firmu jsme překlopili do on-linu, protože se zavřenými obchody ani nic jiného dělat nešlo.

Měli jsme štěstí, že jsme do rozvoje e-shopu šlápli hned po koupi Bushmanu. V roce 2019 jsme investovali do vytvoření nového internetového obchodu, což se nám teď vyplácí.

E-shop narostl neuvěřitelným tempem. Za celý loňský rok tak firma na obratu ztratila jen asi pět procent. Kamenné obchody přitom společnosti ještě v roce 2019 přinášely 85 procent tržeb. V tomto kontextu to je famózní výsledek.

Související

HN: Není to také tím, že Bushman vyrábí outdoorové oblečení, zatímco Pietro Filipi či Blažek se soustřeďují spíš na formální oděvy?

Když jste doma na home officu, logicky nepotřebujete oblek, ale spíš oblečení do přírody, což je právě doména Bushmanu. Tenhle fakt nám samozřejmě taky pomohl. Kdybychom ale nebyli připraveni na prodej přes internet, stejně nic neprodáme. Díky e-shopu jsme byli schopní zákazníky přesvědčit, že Bushman má hezké věci, a oni si je mohou bez problému koupit.

HN: Jak koronakrizi zvládá váš start-up Spaceti, jehož senzory měří obsazenost kanceláří? V nich teď moc lidí není, když pracují převážně z domova.

Spaceti proto muselo výrazně změnit své produktové zaměření spíše na řešení dobrých pracovních podmínek. Jeho senzory dnes ani tolik nesledují obsazenost kanceláří, jako spíš měří kvalitu vzduchu.

Museli jsme si zkrátka najít místo, jak v současném uspořádání fungovat. Zuby nehty se držet původních produktů by bylo poukázkou na katastrofu. To platí pro Spaceti, Bushmana nebo třeba Fruitisimo.

HN: To prodává čerstvé džusy ve stáncích většinou uvnitř nákupních center, kde teď návštěvnost vlivem zavření menších obchodů klesá. Jak tedy řešíte tenhle problém?

Kdybychom se jen drželi toho, že budeme čerstvé džusy prodávat u stánku tam, kam najednou nechodí lidé, pak Fruitisimo skončí. Management firmy proto neustále vymýšlí nějaké nové přístupy od donáškových služeb už hotových džusů či za studena lisovaných šťáv až po dodávku mraženého zboží do retailových řetězců. Vedle toho má teď Fruitisimo i e-shop s džusy, což by byla dříve nemyslitelná věc. Zkrátka pořád vymýšlíme něco, aby i tato firma přežila.

HN: Chcete si všechny podniky zasažené koronakrizí držet a měnit jejich byznysmodely, aby byly dále životaschopné?

Do některých firem dál investujeme a snažíme se v nich rozvíjet alternativní způsoby fungování. Některé investice držíme, ale už do nich další peníze nevkládáme. Spíš čekáme, až se situace opět vrátí do normálu. Míra naší angažovanosti je zkrátka individuální.

HN: Takže se nechcete některých firem vyloženě zbavovat.

Ve firmách těžce zasažených covidem to nedává smysl. Nikdo si je teď nekoupí, protože lidé chápou, že by to byla spíš starost než radost. Na druhou stranu, když vidíme, že nezměrné úsilí lidí k něčemu dobrému vede, je to radost. Cítíme energii ze snahy zachovat danou firmu naživu. Je to, jako když se člověk otužuje v ledové vodě. Na jednu stranu trpí, na druhou z toho má ale radost, protože dělá něco pro posílení své imunity.

HN: Nynější situace v Česku i ve světě nahrává velkým obchodům na technologické scéně. Znamená to, že letos zvažujete významnější odprodeje některých svých firem, nebo spíš vyčkáváte?

Když přijde dobrá nabídka, vždycky ji zvážíme. Že bychom ale nějak aktivně tlačili na exity, to neděláme. Současná doba moc nepřeje námluvám s možnými kupci firem a vždycky je lepší, když se s takovými lidmi setkáte osobně.

HN: A přicházejí vám teď dobré nabídky?

Třeba Samepage je dobrý příklad. My jsme ho v tuto chvíli ještě prodávat nechtěli. Přišla ale neodolatelná nabídka, na kterou jsme spolu se zakladateli firmy nakonec kývli.

HN: Jak vidíte další vývoj na venture kapitálovém trhu? Teď to vypadá, že je na trhu spousta volných peněz. Čeká nás tedy investiční boom?

Venture kapitálové firmy peníze nejprve získávají, takzvaně raisují, od svých investorů a až poté je investují. Všechny venture fondy, které teď mají peníze, je získaly před dvěma, třemi či více lety a teprve teď je investují. To znamená, že množství peněz, které jsou teď v ekonomice, se ve venture kapitálu může projevit třeba za tři roky.

Já si upřímně nemyslím, že je současná situace pro raisování fondů vhodná. Investoři jsou teď opatrní, a když už do něčeho vkládají peníze, jde spíš o krátkodobé investice. Nikdo neví, jak bude svět vypadat za tři roky. Když vezmete v potaz dlouhodobost venture fondů, v nichž se jako investor většinou upisujete na pět, osm nebo deset let, tak podle mě není vhodná doba na získávání peněz do dalších fondů.

HN: Evropská unie členským státům slibuje velký balík podpory, aby jim pomohla se ekonomicky zotavit z koronakrize. Pro český Národní plán obnovy, jenž z tohoto balíku bude čerpat, se počítá se zhruba pěti miliardami korun na rozvoj start-upů. Co na to říkáte?

Já obecně nevidím rád, když se stát angažuje ve financování start-upů. Venture kapitálový trh funguje dobře a stát by se do něj montovat neměl. Je zbytečné, aby do něj vkládal prostředky. Miliardy může raději vložit třeba do zdravotnictví, zkrátka do infrastruktury, kterou má právě stát zajišťovat. Aby nějaký úředník rozhodoval o tom, že tenhle nebo tamten start-up je dobrý a zda z toho či onoho člověka sálá správná podnikatelská energie, to nemůže fungovat.

HN: Krize ukazuje, jak moc jsme závislí na digitálních technologiích. Jak se podle vás změní svět, až pandemie pomine?

Já si myslím, že se úplně nevrátíme do stejných kolejí. Společnost bude daleko víc fungovat v on-line světě. Spoustě lidí vyhovuje, že mohou pracovat z domova. Zaměstnavatel si dříve nedovedl v práci představit takovou míru flexibility. Teď k ní byl donucen a najednou zjistil, že takhle jeho společnost může bez problémů fungovat.

Tenhle fenomén podle mě určitě přetrvá. Doba, kdy lidé seděli od devíti do pěti v práci a pak šli zase domů, a bylo to tak ve většině případů, je už za námi. I když samozřejmě zůstane spousta profesí, které takhle budou fungovat dál. Některým lidem ostatně vyhovuje chodit do práce. Běžné ale bude, že část týmů bude pracovat v kanceláři a část z domova.

Podle mě se také výrazně omezí i služební cesty. Najednou firmy zjistily, že nemusí vysílat své pracovníky letecky na jednání k jiné firmě v jiné zemi, aby tam domlouvali nějaký obchod, když to jde provést on-line, což je mnohem efektivnější.

HN: Vy jste ostatně odprodej Webnodu také dojednávali přes internet...

To je pravda, ale to byla spíše z nouze ctnost. V mnoha případech je osobní kontakt nenahraditelný. Setkání přes videohovor je neosobní. Když takhle jednáte s budoucím majitelem firmy, kterou prodáváte, těžko si vzájemně na dálku předáte nějakou energii. Věřím, že kdybychom o prodeji Webnodu mohli jednat osobně, obchod by díky tomu dopadl ještě lépe, než jak jsme ho dojednali ve virtuálním prostředí. Já si chci zkrátka vždycky s kupcem potřást rukou. 

HN: Loni na jaře jste v jednom rozhovoru řekl, že po zdravotnické stránce Česko pandemii zvládá, ale selhává ekonomicky, protože vládní opatření jsou zmatená a nekoncepční. Jak to vidíte nyní?

Napadá mě okřídlená historka, jak se v roce 1970 potkají členové politbyra KSČ a hodnotí rok 1968. A říkají: Soudruzi, stáli jsme na okraji propasti! Ale udělali jsme obrovský krok kupředu.

To říkám pro pobavení k tomu, jak jsme se tu loni plácali po ramenou, že pandemii bezvadně zvládáme. A podívejte se, jak to vypadá dnes. Nevím, co k tomu dodat. Já nejsem příznivcem přílišných restriktivních opatření. Ale jsem příznivcem jasného leadershipu. A ten tu bohužel není.

HN: Může nám koronakrize přinést i něco dobrého?

Můžeme se díky ní připravit na daleko horší katastrofu, která může ještě přijít v budoucnu. Třeba nám nynější situace otevře oči právě v oblasti leadershipu a třeba nám konečně ukáže, že se máme začít chovat odpovědně k planetě nebo že se máme chovat odpovědněji k našemu duševnímu zdraví. Je jen na nás, jestli se dokážeme poučit a posunout k tomu lepšímu.

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností odemykat placené články pro přátele.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru