Podle energetických kritérií vnímá Evropa Česko jako špinavou zemi. Sice ne tak špinavou jako Polsko, ale s podílem uhlí na výrobě tepla a elektřiny okolo 50 procent mu patří druhá příčka od konce. Navzdory tomuto českému lpění na tradičním přírodním zdroji konec spalování této suroviny se i zde neúprosně blíží.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekAsi největší roli v procesu odcházení od uhlí hraje klimatická politika Evropské unie. Jako nástroj pro vypořádání se s klimatickou krizí stále zpřísňuje své cíle pro kvalitu ovzduší v roce 2030. Naposledy loni na podzim se šéfové sedmadvacítky dohodli, že emise skleníkových plynů by měly do 10 let klesnout o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Původní dohoda byla na 40 procent.
Následky na sebe nenechaly dlouho čekat. Jako první vystřelily nahoru ceny emisních povolenek. To je stěžejní nástroj EU v boji s klimatickými změnami. Jeho základní ideou je zdražit vypouštění emisí CO2 do ovzduší a donutit tak velké energetické a průmyslové firmy přejít na ekologičtější výrobu.
Systém dlouho nefungoval. Po jeho revizi, která snížila počet emisních povolenek na trhu, a stanovení nových přísnějších cílů ale začala cena povolenek strmě růst. Na počátku roku 2017 stála jedna okolo pěti eur, v prosinci loňského roku už překročila hranici 30 eur. A v minulém týdnu se cena pohybovala dokonce nad 40 eury za tunu CO2 vypuštěnou do ovzduší.
Hořký konec těžby: Od března bude v Česku jen jeden důl pro těžbu černého uhlí. I nad ním se ale smráká
Majitelé elektráren a tepláren spalujících uhlí výrazně pocítili dopad na své hospodaření již u ceny okolo 20 eur za tunu. První takové podniky se začaly od energetického systému odpojovat už v minulém roce, další se na to postupně připravují. Asi největší dopad budou mít drahé povolenky na teplárny. Ministerstvo průmyslu a obchodu již s Teplárenským sdružením, Českým plynárenským svazem a dalšími připravuje plán masivního přechodu na jiná paliva. V první řadě na plyn, následovat má spalování biomasy a odpadu. Odhady nákladů se pohybují mezi 50 a 100 miliardami korun.
Elektráren se zatím zavírá jen minimum. Většinou se jedná o ty, u kterých majitelé nechtěli investovat do snižování limitů oxidů dusíku, síry nebo pevných částic. Polostátní ČEZ takto loni odstavil několik bloků v Prunéřově či Ledvicích, letos čeká konec Mělník 3.
Až donedávna plánovaly elektrárenské firmy výrobu z uhlí ještě na 15 až 20 let. Stát jim překážky nekladl. Jím zřízená komise na konci roku navrhla, aby uhlí v Česku skončilo v roce 2038. Vláda o návrhu ještě nehlasovala, nyní se vede spor mezi ministry, zda neuspíšit konec uhlí k roku 2033.
S povolenkami v cenách okolo 40 eur je však velice pravděpodobné, že konec uhelných elektráren a tepláren přijde výrazně dříve. Situace je taková, že spalování uhlí omezuje už i nejmenší z trojky tuzemských těžařů hnědého uhlí Sokolovská uhelná. Ve svých vlastních teplárnách přejde na plyn.
A další to čeká. Otázkou zůstává, jestli vláda dokáže, podobně jako v Německu, připravit životaschopný plán. Do toho současného komise víceméně převzala plány elektrárenských firem. Pálit uhlí naplno až zhruba do roku 2033 a pak skokově odstavovat elektrárny tak, jak budou dosluhovat.
Německo sice také plánuje vypnout uhelné elektrárny do roku 2038, jedná se nicméně o postupný odchod, za sedm či osm let jich pojede naprosté minimum. Již v loňském roce u sousedů rozjeli aukce, v nichž firmy soutěží o příspěvky za dřívější zavření takzvaných špinavých zdrojů.
Experti volají rovněž po tom, aby mělo Česko připravené i alternativy na různý vývoj cen povolenek. Pokud vystřelí během pár let ještě na dvojnásobek, může se teoreticky stát, že nebude reálně z čeho elektřinu vyrábět a stát bude muset uhelné bloky významně dotovat. Měly by se připravit plány na nové plynové zdroje a zvýšit investice do elektráren označovaných jako zelené.
Německo v tomto sází ve velkém právě na výrobu energií z plynu. Má vykrývat výkyvy v dodávkách z větrníků v Severním moři. I kvůli tomu finišuje stavba plynovodu Nord Stream 2 pro přívod plynu z Ruska. A uhelné elektrárny, které by mohly být potřeba pro vykrývání výpadků či v době mrazů, jaké Evropu zasáhly v minulých týdnech, přesouvá do systémových rezerv.
