Přesně před rokem se v Česku objevily první případy koronaviru. K zachycení prvních tří pozitivních vzorků došlo 1. března 2020. A zatímco řada evropských zemí může říci, že po roce má situaci pod kontrolou, Česko si první výročí začátku epidemie připomíná v chaosu. Nakažených i mrtvých rychle přibývá. Nemocnice jsou přeplněné. Vláda narychlo odvolává sliby otevírání obchodů a škol. Sousední země před námi zavírají hranice. Státu docházejí peníze na kompenzace. Ministři se mezi sebou hádají. Lze bez jakékoliv nadsázky říci, že právě dnešek je nejhorším dnem celé epidemie. Což je samo o sobě hrozné, ale ještě horší je, že stejná věta bude platit i ve dnech dalších. Jedeme z kopce. Co se děje? Jak k tomu došlo? A můžeme se ještě dostat z katastrofy ven?

Tento článek patří do placené sekce.

Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.


Pokud budete předplatitelem, budete moci stejným způsobem odemykat placené články i pro své přátele.
A získáte i řadu dalších výhod.

Nejhorší je zdravotní aspekt krize. Na jednotkách intenzivní péče docházejí lůžka, což se už netýká jen nejpostiženějších regionů Chebska a Trutnovska, ale například i Prahy. V nemocnici na Královských Vinohradech už nemají volné ani jedno covidové lůžko. V největší Fakultní nemocnici v Motole jich zbývá 20. V řadě míst republiky začíná platit to, co tvrdě formuloval primář chebské interny Stanislav Adamec. "Jsme nuceni selektovat pacienty, které na intenzivní péči dáme a které necháme na standardním oddělení prakticky umírat na těžký covidový zápal plic." Pacienti jsou navíc stále mladší. "V naší nemocnici bojují o život třicetiletí i čtyřicetiletí lidé. Máme také pacienta ročník 2001," prohlásila lékařská ředitelka karlovarské nemocnice Dagmar Uhlíková. Celkem v celém Česku zbývá na JIP a ARO volných už jen 541 lůžek − 13 procent. "Mám obavu, že kapacita přeteče," říká exporadce premiéra Roman Prymula.

Situaci zhoršuje nakažlivější britská varianta viru, která se rychle žene Českem. Denně přibývá přes 10 tisíc nakažených. Nejpozději v příštím týdnu přesáhne počet českých obětí koronaviru 20 tisíc. Česko tak je v počtu obětí v přepočtu na milion obyvatel čtvrté na světě. Před Velkou Británií, Itálií, Španělskem i Francii, které byly naší vládou vydávány v první vlně za odstrašující příklady. Věta Andreje Babiše "Itálie to nezvládla" dnes zní přízračně, podobně jako jeho jsme "best in covid".

Smutné je, že na situaci reaguje vláda stále standardně chaoticky a překotně. Zatímco ještě minulý týden slibovala otevření obchodů a škol, ani k jednomu nedojde. Obchodníci jsou nyní na pokraji rebelie. "Vláda slibovala otevření ode dneška, obchodníci vynaložili na přípravu desítky milionů. Tohle je neuvěřitelné, i vzhledem k tomu, že podle studií se v obchodech na rozdíl od výrobních provozů koronavirus prakticky nešíří," stěžuje si šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. A má pravdu minimálně v tom, že vládní taktika "slibem nezarmoutíš" je nyní ta nejhorší možná. Neotevřou se zřejmě ani školy, přestože návrat deváťáků a maturantů do lavic byl součástí dohody mezi premiérem a hejtmany o prodloužení nouzového stavu. "Podmínkou byla příznivá epidemická situace a ta v současné době není," prohlašuje nyní Babiš. Nutno uznat, že za pravdu mu dává skutečnost, že podle pražské hygienické stanice je tu v současné době nejvíce uzavřených škol od začátku epidemie. Zatímco na začátku roku byly tři, nyní jich je kvůli nakaženým covidem 36. Ovšem vývoj byl jasný už ve chvíli, kdy otevření škol sliboval. Celé je to ukázkou katastrofální komunikace vlády. Právě tyto zmatky, kdy se nedá ministrům nic věřit a kdy nikdo neví, co přesně platí a co bude platit druhý den, jsou jedním z hlavních důvodů, proč ochota veřejnosti dodržovat stále se měnící opatření je nízká.

Odpovědné rozhodování navíc dál komplikují konflikty ve vládě. Premiér Babiš chce zrušit soutěž na antigenní testy, jimiž se měli žáci při návratu do škol testovat. O co jde? Celkem 3 654 000 testů měla dodat firma Tardigrad International Consulting, kterou vybralo ministerstvo vnitra. Babiš ji ale označil za firmu "netransparentní, která nemá výkazy a je podivná a nemá žádnou minulost". Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček pro změnu na Twitteru obvinil Babiše, že kope za konkurenční nabídku firmy Chironax. "Nechápu, proč pan premiér bojuje za firmu, která se i jeho jménem snažila od pondělí zakázku nestandardně získat." Chironax byl ještě před měsícem ovládaný lidmi napojenými na lobbistu Horáčka, obžalovaného z manipulací zdravotnických zakázek… Celé je to dokladem drolení vlády ANO a ČSSD, která už přišla o podporu komunistů. Vládnutí v Česku se proměňuje v soutěž "seber, co můžeš, dokud to jde".

Pro byznys je nejhorší, že státu začaly docházet peníze na podpory. Vicepremiér Havlíček na jednání expertního týmu prezidenta prohlásil, že dosavadní podpory skončí od května a budou nahrazeny garancemi na úvěry. "Řešili jsme, zda rozpočet bude mít dostatek zdrojů na to, abychom na ty částky, které činí zhruba jednu miliardu korun denně, měli. Pan prezident má názor, že bychom měli přecházet z dotačního charakteru na záruční charakter, což stejně bude s ohledem na kapacity rozpočtu někdy v květnu v červnu nutné," pronesl Havlíček, jako by se nechumelilo. Jenže ono se chumelí, protože podle Hospodářské komory do tří měsíců zkrachuje už za současných opatření více než polovina podnikatelů z nejvíce zasažených oborů. Jde například o provozovatele hotelů, posiloven, restaurací či barů. Důvodem je mimo jiné to, že většině z nich současná státní pomoc nepokryje ani 30 procent jejich celkových nákladů. Co bude, až přímá podpora skončí úplně, raději nedomýšlet.

Katastrofální koronavirová situace v Česku komplikuje i vztahy se sousedy. Hranice s Německem a Rakouskem, kde jsou denní přírůstky případů koronaviru oproti Česku zhruba desetinové, jsou pro Čechy s výjimkou několika stovek pendlerů prakticky uzavřené. O víkendu oznámilo pravděpodobné uzavření hranic i Polsko, které si dosud vede tak dobře, že mohlo otevřít sjezdovky a hotely. "Samozřejmě to vzhledem k vývoji v Česku a na Slovensku zvažujeme," řekl polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

Související

Česko je zkrátka po roce epidemie suverénně worst in covid. Zdálo se, že si můžeme vybrat: buď mít byznys v kondici, ale velké množství obětí. Nebo poničený byznys, ale prázdné nemocnice. Vláda si však "kreativně" vybrala třetí možnost: poničený byznys a tisíce mrtvých.

Muselo se to stát? Podle expertů − ať už epidemiologů, sociologů nebo ekonomů − nikoliv. Česká katastrofa vynikne například ve srovnání s Belgií či Portugalskem, zeměmi, kde se ještě nedávno koronavirus šířil rychleji než u nás. V Portugalsku kolem vánočních svátků došlo k radikální změně vládní komunikace: "Evidentně tu byly chyby v tom, jak jsem Portugalcům předával informace. Když příjemce zprávy nechápe, co mu říkáte, tak je chyba na straně toho, kdo zprávu podává," řekl premiér António Costa. Vláda změnila styl, Portugalci pochopili a začali opatření dodržovat. A dnes je počet nově nakažených v této zemi v přepočtu na obyvatele čtyřikrát nižší než v Česku. U nás se o zlepšení komunikace nikdo ani nepokusil. Naopak z ministerstva zdravotnictví se ozývají defétistické věty, které naznačují, že všechno selhalo a každý má už jet sám za sebe.

Dalším důvodem, proč je u nás situace horší než kdekoliv jinde, je absence promyšleného mixu restrikce a pozitivní motivace. Ministr zdravotnictví Blatný říká, že u nás platí podobná opatření jako v jiných státech, jenže to není pravda. Pokud jde o restrikce, tak možná ano, ale pokud jde o vstřícné kroky státu, tak ani náhodou. Je to vidět na klíčové problematice testování. V sousedním Rakousku proběhne přes 120 tisíc testů denně. Testuje se také v lékárnách, u lékařů, ve školách i v takzvaných testovacích ulicích v obcích. Více než 800 lékáren, tedy každá třetí, má v nabídce bezplatné antigenní testy. Testovací strategie počítá s výraznější rolí podniků. Model vypadá následovně: Za každý provedený test získají podniky 10 eur. Firmy mohou testovat také příbuzné pracovníků, stejně tak zákazníky. Od března dostanou Rakušané pět domácích testů měsíčně zdarma. U nás je toto sci-fi.

Tím se dostáváme k možným řešením. Právě zlepšení testování a testování ve firmách uvádějí jako základní podmínku zlepšení katastrofální situace v Česku v dopise premiérovi členové Národní ekonomické rady vlády sociolog Daniel Prokop a ekonomové Jan Švejnar a Štěpán Jurajda. Kromě toho přicházejí s 10 body, jak tristní situaci vyřešit. "Zrychlené zavedení finanční motivace k sebeizolaci, a to nejen pro zaměstnance, ale pro i OSVČ," uvádějí například. Narážejí na to, že bonus 370 korun v karanténě je nízký, a navíc na něj mají mít nárok jen ti živnostníci, kteří si platí nemocenské pojištění, tedy z milionu asi desetina. Stát tady opět šetří na nejhorším možném místě. Dalším bodem je například zavedení motivací firem k využívání home officu. "Dnes ho využívá pouze 14 procent pracovníků oproti třicetiprocentnímu potenciálu v české ekonomice," uvádějí. Nutná je podle nich také například důsledná kontrola dodržování karantén.

Situace je zřejmě stále zvládnutelná. Ale určitě ne jen drakonickým zpřísňováním, kterým hrozí ministr Blatný. Stát musí zlepšit komunikaci, pozitivně motivovat lidi a hlavně rychle očkovat. Zatím bohužel hrozí to, před čím varují Jurajda, Prokop a Švejnar: "Pokud stát v jednom z klíčových okamžiků naší porevoluční historie rezignuje a demobilizuje, může i kvůli současné rétorice ministerstva zdravotnictví dojít k obrovským a zbytečným ztrátám."

Související

Líbil se vám článek? Chcete víc takových článků?

Kupte si předplatné a můžete si je číst všechny. Navíc bez reklam a s možností sdílet přátelům.

Vyzkoušejte předplatné HN+
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru