Na povrch Marsu dosedlo dosud největší lidmi vyslané automatické vozítko. Rover Perseverance, v češtině Vytrvalost, o velikosti malého automobilu sestup zvládl bez chyby za sedm minut. S sebou si stroj přivezl nástroje pro hledání stop života, speciální zařízení schopné vyrábět z tamní atmosféry kyslík nebo malou helikoptéru.
Vědecká výbava vozítka je přizpůsobená pro přistání v kráteru Jezero. Podle vědců bylo před 3,5 miliardy let v kráteru skutečně jezero. Vozítko se zaměří především na deltu starodávné řeky, která do jezera ústila. Bude tam hledat známky života mikrobů. Zda na Marsu kdysi existoval život, je dosud předmětem vědecké diskuse. A právě vozítko by mohlo přinést potřebné důkazy.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekVůz k tomu bude využívat zařízení vybavené kamerou, laserem a spektrometrem. Nástroje umístěné na rameni roveru jsou schopné analyzovat v jeho okolí půdu a zachytit v ní případnou přítomnost organických sloučenin či známky existence dávného života.
"Budeme hledat stopy látek, které běžně vznikají v důsledku přítomnosti života," uvedla pro BBC vědkyně Kathryn Morganová z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), který celou misi vede. Ve spodní části vozítka je pak umístěn přístroj schopný díky radaru odhalit přítomnost vody až do hloubky deseti metrů pod povrchem.
Perseverance bude také odebírat vzorky marsovské půdy a konzervovat je. Má proto k dispozici 43 speciálně vyvinutých trubičkových pouzder. V roce 2028 si je na povrchu planety vyzvedne speciální automatizovaná mise a dopraví je zpět na Zemi. Půjde o první vzorek půdy přivezený z jiné planety.
Už v tu dobu by se měla připravovat pilotovaná mise na Mars, neboť cílem NASA je dostat lidi na povrch planety do roku 2033. Rover Perseverance přitom hraje klíčovou roli. Na Mars si s sebou veze zatím nikdy neozkoušené zařízení, které by mělo dokázat vyrábět z tamní atmosféry kyslík.
Konkrétně by měl přístroj rozkládat oxid uhličitý na oxid uhelnatý a kyslík. Atmosféra na Marsu je z 96 procent tvořena právě oxidem uhličitým a pro člověka nedýchatelná. Kyslík budou pilotované mise potřebovat jak pro dýchání, tak jako palivo.
Vozítko bude také schopné díky dalším zařízením tavit tamní horniny, pořizovat panoramatické snímky nebo nahrávat na rudé planetě zvuk. Lidé by tak díky vozítku mohli slyšet, jak zní písečná bouře na Marsu.
Spolu s vozíkem na povrchu planety přistál ještě jeden unikátní stroj. A tím je malá helikoptéra Ingenuity, česky Vynalézavost, kterou si rover veze s sebou. Jejím úkolem bude poprvé otestovat, jak létat v atmosféře Marsu pomocí vrtule. Nabídnout by měla také nový úhel pohledu na tamní povrch.
"Větší podobná zařízení s malými vědeckými nástroji mohou v budoucnu umožnit přístup do oblastí nedosažitelných rovery," říká Bob Balaram, vedoucí projektu Ingenuity pro BBC. Bude i záležet, jak se helikoptéra osvědčí.
Atmosféra na Marsu je podstatně řidší než pozemská, a proto musela být helikoptéra vybavena speciálními vrtulemi. Přístroj zároveň nemůže kvůli nestabilnímu magnetickému poli planety využívat k navigaci kompas, nese proto zařízení sledující polohu slunce. Helikoptéra je stejně jako samotný rover do velké míry autonomní. Komunikace mezi Zemí a Marsem je kvůli vzdálenosti zpožděná, proto není možné ani jeden ze strojů efektivně řídit.
I proto bylo čtvrteční přistání roveru zcela závislé na automatice a vědci na Zemi by nebyli schopni v případě potíží jakkoliv zakročit. V první fázi přistání rover brzdil velký padák, kvůli řídké atmosféře ale nedostačoval, a přistání proto záviselo na technologii nebeského jeřábu, která zabrzdila pomocí trysek a rover spustila na povrch na lanech. Tuto technologii američtí vědci už na Marsu úspěšně vyzkoušeli. Od roku 2012 zkoumá planetu vozítko Curiosity, které přistálo stejným způsobem. Kromě něj mají Američané na povrchu planety od roku 2018 i stacionární sondu InSight.
Dobývání Marsu není záležitostí výhradně Američanů. Minulé úterý dorazila na oběžnou dráhu Marsu sonda Amal vyslaná Spojenými arabskými emiráty. O den později doletěla i čínská mise Tianwen-1 nesoucí průzkumné vozítko, které má sestoupit na povrch v květnu. Důvodem, proč stroje všech států dorazily ve stejný čas, je ten, že k rudé planetě se létá vždy ve speciálním startovacím okně, které trvá 39 dní a otevře se jednou za 26 měsíců. V tuto dobu jsou si Země a Mars nejblíže a cesta na Mars je nejefektivnější.
