Díky krizi způsobené covidem už i Faltýnek a ANO vědí, že nový zákon o exekucích nelze zdržovat, věří Výborný

HN: Kdy můžeme čekat třetí čtení, tedy to rozhodující, ve kterém se již bude o nové podobně zákona hlasovat?

Hovořil jsem s předsedy poslaneckých klubů včetně hnutí ANO, kterým je pan Faltýnek. Když bude vůle, tak bychom mohli v pátek 26. března odhlasovat finální znění a návrh posunout do Senátu.

HN: Takže by se země měla dočkat nového zákona ještě do voleb.

Věřím, že se to povede do prázdnin. Na novelu čekají lidé, kteří si za sebou vlečou obrovské exekuční břímě, z malých původních dluhů řádově v tisícikorunách dnes dluží stovky tisíc. A jako důsledek ekonomické krize způsobené pandemií covidu-19 se může do obdobných potíží dostávat řada dalších. Musíme na to být připraveni. Nedovedu si představit, že by se sněmovna chtěla chovat obstrukčně, že by vláda, která to má v programovém prohlášení, neudělala vše pro to, aby byl zákon řádně projednán.

HN: Věříte, že už ANO projednávání nebude odsouvat jako v minulosti? Že předseda poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek, který je známý vstřícností k zájmům velkých exekutorů, svolí ke změnám, nebude své poslance přesvědčovat, aby volili v jejich prospěch?

Role pana Faltýnka je známá a popisujete ji poměrně přesně. Od listopadu jsem opakovaně navrhoval zařazení druhého čtení na program sněmovny, možná šestkrát či sedmkrát, a vždy neúspěšně. Takže je pravda, že hnutí ANO skutečně v uplynulých měsících nedělalo nic pro to, abychom novelu projednali co nejdříve.

Ale v klubu ANO je třeba i Patrik Nacher, který o přijetí novely upřímně a dlouhodobě usiluje a se kterým jsme připravili řadu smysluplných pozměňovacích návrhů. Vnímám nyní jistý posun v tom, že si vedení poslaneckého klubu uvědomuje, že to nyní už není možné zdržovat.

HN: Z vládní podoby po zásahu ústavně-právního výboru ale zmizel důležitý princip jeden dlužník − jeden exekutor, který měl řízení zjednodušit a zlevnit.

Byl to jeden z důležitých aspektů novely. Nicméně nyní bude záležet na tom, zda se poslanci přikloní k některému z návrhů místní příslušnosti (exekutora by jmenoval soud podle kraje, ve kterém má dlužník trvalé bydliště. Taková úprava by zrušila volný trh mezi exekutory − pozn. red.), který v sobě tento princip obsahuje.

Variant teritoriality je tam načtených několik. Od úplné krajské, kdy by krajský soud přiděloval dlužníkovi jakýmsi kolečkem vždy jen jediného exekutora, po můj návrh na spotřebitelskou teritorialitu. To je kompromisní řešení, při kterém by si věřitel mohl exekutora vybírat jen pro případy, kdy dlužníkem je podnikatelský subjekt.

Pro všechny ostatní by platila krajská teritorialita včetně klíčové podmínky jeden dlužník − jeden místní exekutor.

HN: Co říkáte na návrh na takzvanou nepravou teritorialitu, která by se týkala jen dluhů u státních či veřejnoprávních institucí, včetně třeba zdravotních pojišťoven? Ty by ale i v novém režimu dál mohly svoje pohledávky přeprodávat, jak se to často děje i dnes, soukromým inkasním společnostem a ty by si už exekutora vybíraly. Podle kritiků by se tak obchod s pohledávkami mohl dále točit.

Nebezpečí tam skutečně je. Hlasování by proto podle mě mělo probíhat od té nejširší čisté varianty teritoriality (navrhují Piráti − pozn. red.) přes spotřebitelskou a nepravou až k verzi bez teritoriality, což je podoba zákona, který je nyní na stole.

HN: Je územní příslušnost jádrem sporu?

Píše se o ní nejčastěji, ale je to trochu chyba. Součástí projednávání je řada dalších, neméně důležitých návrhů, jež řeší minulost, kterou si s sebou vlečeme.

Například naše lidovecké milostivé léto. Pokud by byl princip přijatý, tak kdo má dluh vůči státu, včetně společností se státní účastí, dostal by jednorázově příležitost ho během půlroku splatit bez doplácení celého příslušenství, tedy úroků a penále. Pouze by ještě zaplatil exekutorovi náklady zastavené exekuce 750 korun. A pro soukromé věřitele by platil princip jedna plus jedna, tedy nutnost splatit původní dluh, jistinu, plus nejvýše jednou tolik na příslušenství, tedy nákladech řízení, úrocích a penále.

Vedle milostivého léta je tu i návrh na zastavování marných bagatelních exekucí do výše 1500 korun. To by dalo možnost ukončit statisíce takových exekucí.

HN: Existují ale výhrady, že je to velmi výhodné zejména pro ty exekutory, kteří se nechovali fér, neslučovali drobné exekuce a vymáhali je po jedné, aby si mohli účtovat zvláště odměny a náklady na každou z nich. A nyní je ještě stát odmění, když jim skutečně za každou zaplatí.

Samozřejmě. Ale ideální spravedlnost nenajdeme. Jako navrhovatelé jsme však s Patrikem Nacherem do návrhu zakomponovali omezení. Snížili jsme původní vyčíslení nákladů na zastavení každé marné exekuce na 750 korun z původních několika tisíc, navíc jich u jednoho dlužníka bude možné účtovat nejvýše deset.

HN: V čem spočívá návrh na humanizaci mobiliárních exekucí, tedy laicky řečeno polidštění zabavování věcí přímo v místě bydliště dlužníka?

Chceme chránit zvláště zranitelné skupiny osob, jako jsou invalidé, děti do 18 let, a také omezit souběh srážek z příjmů a mobiliárních exekucí. Důležitý je i zdánlivě vedlejší návrh povinného nahrávání hovorů exekutora či jeho pracovníka s dlužníkem, často dochází k nemístnému nátlaku ze strany některých exekučních úřadů.

HN: Co nejvíc pomůže v době pandemie?

Jestli chceme být připraveni na budoucnost, musíme mít vyčištěnu minulost. Je tu stále skoro 800 tisíc lidí v exekuci, přes 4,5 milionu exekučních řízení. K tomu směřují návrhy na zastavení bagatelních exekucí, stejně jako milostivé léto. Pomoci tomu může i nějaká forma teritoriality, která by samozřejmě směřovala do budoucna.

HN: Důležitý je také návrh, aby se nejdříve splácela jistina, a až poté všechny úroky a poplatky.

Ano, to už je zaneseno v tisku schváleném ústavně-právním výborem. Po nákladech soudu bude hned následovat jistina.

HN: SPD má na billboardech návrh na zestátnění exekutorů. Dala takový pozměňovací návrh?

Ne. Je to od SPD velmi pokrytecké, přitom neustále vykřikují, jak jim jde o dlužníky a jak bojují s exekuční mafií. Ale v situaci, kdy se mají ve sněmovně zapojit do debaty a diskuse, tak si nepamatuji, že by některý poslanec i na podvýboru nějak aktivně vystupoval a připravil jakýkoli pozměňovací návrh.

HN: Lze s jistou nadsázkou, co do škod a zničených lidských životů, srovnat dluhovou pandemii se současnou pandemií covidu?

Je to srovnatelné. I když mnohé už se podařilo zlepšit. Ale nyní jsme ve specifické situaci, kdy si ještě před rokem či rokem a půl někteří lidé vůbec nedokázali představit, že by měli potíže se závazky. Nyní se ale do potíží dostávají a i jim hrozí riziko dluhové pasti. S exekucemi ale tvoří spojitou nádobu insolvence, možnost oddlužení. Vláda předložila novelu insolvenčního zákona, která mění dobu oddlužení na tři roky, což je například v Německu standardní. Tady ale vláda příliš aktivity k tomu, abychom to stihli projednat, nevyvíjí. Bohužel u špiček hnutí ANO není vůle vůbec žádná.

HN: A co ODS? Ta také nebyla vstřícná k zásadním změnám v exekucích ani insolvencích.

ODS novelu exekučního řádu podporuje, je poněkud kritičtější k novele insolvenčního zákona. Bavíme se například o možnosti, aby tříleté oddlužení platilo jen pro první oddlužení (nyní je pět let − pozn. red.). Nelze si říkat o oddlužení stále dokola bez jakýchkoli následků a systém je třeba postavit vyváženě i s ohledy na oprávněné zájmy věřitelů.

HN: Často se říká, že dosud byly váhy spravedlnosti vychýlené ve prospěch věřitelů a že nyní se to mnozí snaží napravit tím, že je vychýlí ve prospěch dlužníků. Není ale systém vychýlený spíše ve prospěch těch, kteří mají zájmy věřitelů zajistit? Tedy zejména exekutorů, advokátů, inkasních společností. Věřitel je velmi často bitý stejně jako dlužník.

Je pravda, že často řada i nedobrovolných věřitelů, například majitelé bytových domů, na celém systému prodělávají stejně jako řada dlužníků. Platí, že chceme ošetřit práva seriózního věřitele a pomoci zodpovědnému dlužníkovi. A pak je tady třetí hráč − ti, kteří celý systém administrují, tedy například exekutoři, ale i soudy. A v tomto trojúhelníku je třeba hledat vyváženost, abychom ho nevychýlili ani na jednu ze tří stran.

Marek Výborný (KDU-ČSL) říká, že už i vedení poslaneckého klubu ANO si uvědomuje, že nyní není možné zákon o exekucích dál zdržovat.

Foto: ČTK