Poměrně bez povšimnutí prošel minulý čtvrtek sněmovnou návrh, který výrazně mění podmínky na pracovním trhu. Poslanci tehdy ve zrychleném režimu během jediného dne schválili zákon, který pro lidi v karanténě zavádí příspěvek 370 korun denně. Zvedli však ruku také pro návrh, který k zákonu přidali dva poslanci z ČSSD Alena Gajdůšková a Roman Onderka. Jeho definitivní schválení by znamenalo, že by stát získal okamžitý přehled o všech pracovnících, které firmy zaměstnávají takzvaně na dohodu.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekO zákonu bude příští středu rozhodovat Senát. Zástupci firem či advokátů doufají, že senátoři z něj návrh sociálních demokratů vypustí. "Jde o ukázkový případ zneužívání stavu legislativní nouze," míní Jiří Nesrovnal z Komory daňových poradců. Oslovení senátoři zatím návrh nekomentovali, protože ho ještě neprostudovali.
Co se změní, pokud novinka Senátem projde? Podniky by musely zaměstnání každého brigádníka "na dohodu" do osmi dnů nahlásit státu. Úředníky znovu upozorní ve chvíli, kdy brigádník v podniku skončí. Pokud to zaměstnavatel neudělá, riskuje až milionovou pokutu. Její výši podle Gajdůškové navrhlo ministerstvo práce a sociálních věcí.
1 mil. Kč
Taková pokuta může hrozit firmám, které státu nenahlásí, že přijaly nového pracovníka takzvaně na dohodu.
Poslankyně chce návrhem bojovat především proti zaměstnávání lidí "načerno" a také s řetězením dohod. "Na jaře, při první vlně pandemie, se ukázalo, že je dost lidí, pro které je řetězení dohod jediným zdrojem příjmů. U těch pak nastal velký problém, protože velmi rychle přišli o práci, a tedy i příjmy," říká.
Podle firem však novinka přinese jen další papírování navíc. "De facto se tím smazává rozdíl mezi pracovním poměrem a dohodou," říká právní expertka Hospodářské komory Lucie Vojtíšková. "Dohody jsou přitom v zákoníku práce právě proto, aby se zaměstnávání zjednodušilo jak na straně zaměstnavatele, tak na straně státu."
Dnes musí firmy pracovníka "na dohodu" úřadům nahlásit pouze tehdy, když jeho měsíční výdělek překročí hranici 10 tisíc korun. V takovém případě za něj musí odvádět nemocenské pojištění. V měsících, kdy si pracovník vydělá méně, ho mzdové účetní musí na úřadech opět odhlásit.
K názoru, že nápad sociálních demokratů výrazně zkomplikuje firmám život, se přidává také místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Pavla Břečková. "Dohody o provedení práce v mnoha případech trvají i jen jeden den či několik málo dnů a je běžné, že u jednoho zaměstnavatele je souběh velkého počtu lidí zaměstnaných na základě tohoto typu dohody. Jde například o příležitostné zaměstnávání studentů nebo důchodců," uvádí Břečková.
Gajdůšková nicméně trvá na tom, že administrativní zátěž se běžným firmám nijak nezvýší. "Jen nahlásí o nějakou položku víc," říká. Ve svém návrhu ale zmiňuje, že podniky budou muset upravit mzdové a personální systémy. Přesná evidence lidí zaměstnaných "na dohodu" podle Gajdůškové usnadní státu kontrolu společností, které lidi zaměstnávají "načerno". "Na úřadech práce vám poví množství případů, kdy mají ve firmě bianco dohodu bez data nástupu v šupleti. Ve chvíli, kdy dorazí kontrola, jen doplní datum. Kontrolním orgánům pak tvrdí, že ten člověk nastoupil v ten den. Přitom pracuje načerno kdovíjak dlouho. To při povinnosti dohody hlásit při uzavření už nebude možné," říká poslankyně.
Podle zástupců byznysu tak ale stát jen přenáší svou odpovědnost na firmy. "Zneužít je možné cokoliv a od toho je zde stát, aby případné zneužívání kontroloval a případné porušení práva sankcionoval," myslí si Jiří Nekovář ze Svazu průmyslu a dopravy.
Do zákona, který zavádí příspěvek pro zaměstnance v karanténě, se dostala ještě jedna nová povinnost pro firmy. Kromě přijetí pracovníka "na dohodu" budou muset oznamovat také všechna nová pracovní místa. Tedy i taková, na jejichž obsazení už mají předem vybraného kandidáta.
Pozn. red.: V původní verzi článku jsme chybně uváděli, že snaha o evidenci lidí zaměstnaných na dohodu je namířena proti takzvanému švarcsystému. Tento způsob zaměstnávání však neovlivní. Za chybu se omlouváme.
