Pouze jeden až tři lékaři ročně se po šestiletém studiu medicíny rozhodnou, že se budou specializovat na hygienu a epidemiologii. "Chybí nám mladá generace epidemiologů," upozorňuje Dana Göpfertová, vedoucí katedry hygieny a epidemiologie Institutu postgraduálního vzdělávání. Situace se nelepší ani v době pandemie covidu-19.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"Jako člen atestační komise z epidemiologie dobře vidím, že v našem oboru v posledních letech atestuje velmi málo lékařů," potvrzuje epidemiolog Rastislav Maďar, toho času děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví.
Roman Chlíbek
- vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti
Nedostatek epidemiologů je dán zejména tím, že nejsou mezi lékařskými povoláními doceňováni a adekvátně finančně ohodnocováni. Dlouho byli na okraji zájmu. Pro studenty medicíny to byl jeden z posledních oborů, který by si vybrali. Já jsem se k tomuto oboru dostal oklikou. Začínal jsem jako vojenský obvodní lékař a cestoval jsem různě po republice, pak jsem si ale uvědomil, že bych se rád vrátil do svého rodného Hradce Králové. Tehdy se tam uvolnilo místo vojenského epidemiologa na fakultě vojenského zdravotnictví. Tak jsem to vzal. Dnes jsem rád, že jsem se tak rozhodl.
Rastislav Maďar
- děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany
veřejného zdraví
Ti starší kolegové, kteří kdysi vystudovali 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy zaměřenou v určitém období specificky na hygienu a epidemiologii, se už blíží k důchodovému věku nebo jej přesáhli a posty na hygienických stanicích postupně čím dál víc obsazují nelékaři, například absolventi oboru ochrana veřejného zdraví. Já osobně jsem měl vždy mezinárodní ambice a tak mě nižší platové ohodnocení u nás až tak moc netrápilo. Důležitá byla pestrost práce a osobní uspokojení z výsledků. Navíc mě vždy bavila terénní medicína a taky jsem šel na medicínu s tím, že bych rád jezdil na mise do rozvojových zemí.
To vše se mi splnilo a práce mě naplňuje i po 24 letech od promocí. Již krátce po škole jsem si domluvil stáže v Anglii a v prestižním institutu tropické medicíny na Kubě a v následujících letech jsem pracoval nebo přednášel v desítkách dalších zemích na skoro všech kontinentech.
Svou první humanitární misi jsem absolvoval v roce 2004 po tsunami
na Srí Lance.
Epidemiologie jako taková nabízí možnost těsné spolupráce s jakýmkoliv jiným oborem světa medicíny. Propojení praktické medicíny, terénních misí, výuky a výzkumu mi dává velmi pestrou možnost seberealizace a ani po skoro čtvrtstoletí bych při výběru své specializace zpětně neměnil.
"Starší epidemiologové odchází do důchodu a mladší nepřichází," říká Roman Chlíbek, vedoucí epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví. Nedostatek epidemiologů je podle odborníků dán zejména tím, že nejsou mezi lékařskými povoláními doceňováni a adekvátně finančně ohodnocováni. "Dlouho byli na okraji zájmu. Pro studenty medicíny to byl jeden z posledních oborů, který by si vybrali," vysvětluje Chlíbek.
Základem podle něj je, aby lékaři epidemiologové byli placení jako lékaři, ne jako úředníci.
Platy lékařů na hygienických stanicích loni začínaly na 23 tisících korun, zatímco v nemocnicích jejich kolegové brali třeba o deset tisíc více. Připravuje se ale změna, díky vládní novele, která by měla umožnit zvýšení platu lékařů v hygienické službě.
Na některých krajských hygienických stanicích teď podle Chlíbka převažují pracovníci, kteří nemají vystudovanou medicínu. Posty plní absolventi oboru ochrana veřejného zdraví. Ten jako jediná nabízí Lékařská fakulta Ostravské univerzity. Podle Aleny Šteflové, nedávno odvolané náměstkyně ministra zdravotnictví, která na ministerstvu působí do konce března, tato kvalifikace ale není plnohodnotnou náhradou a lékaři epidemiologové by na krajských hygienických stanicích neměli chybět. I proto aby dodali lékařský pohled na věc.
"Vzdělávání epidemiologů jsme v Česku naprosto podcenili. Tento obor prakticky neexistuje. Myslíme si, že krajské hygienické stanice epidemiology mají, ale upřímně, nemají," uvedla Šteflová.
Zatímco před rokem 1989 se podle ní Československo svou epidemiologií pyšnilo − například zakladatel moderní československé epidemiologie Karel Raška byl v 60. letech jednou z klíčových osobností globálního vymýcení pravých neštovic − dnes tu jako samostatný obor zcela chybí. Na lékařských fakultách se vyučuje v rámci základního oboru hygiena a epidemiologie.
Na tom, zda je to dostatečnou náhradou za samostatný obor epidemiologie, který v roce 2018 vyhláškou zrušilo ministerstvo zdravotnictví, se odborníci neshodnou. Podle Šteflové rozhodně není, naopak podle Chlíbka je spojení hygieny a epidemiologie dostatečné. "Není potřeba jednotlivé obory atomizovat," říká Chlíbek.
Podle Šteflové by se mělo ministerstvo zdravotnictví na vzdělávání epidemiologů, ale i jejich lepší finanční ohodnocení v budoucnu více soustředit. Počítá s tím i ve svém strategickém dokumentu Zdraví 2030, který pro ministerstvo jako náměstkyně připravila. Kdy se ministerstvo k nějakým konkrétním krokům odhodlá, však není zatím jasné. Úřad na dotazy HN ani po skoro dvou týdnech a několika urgencích neodpověděl. Šteflová poukazuje na to, že teď ministerstvo řeší hlavně akutní problémy spojené s pandemií covidu-19.
Právě současná situace kolem koronaviru už zviditelnění oboru napomohla. "Měli bychom tuto dobu využít, dokud je to prioritní oblast. Po pandemii se na to zase zapomene," obává se Šteflová. Už před pandemií odborníci na nedostatek epidemiologů upozorňovali. "Musíme s tím začít něco dělat. Bude trvat léta, než se nám podaří nové epidemiology získat," uvádí Šteflová. I Světová zdravotnická organizace (WHO) vidí epidemiologii jako prioritní oblast.
