Před vyučováním se studenti a učitelé sejdou v tělocvičně nebo ve stanu před školou, kde si sami udělají test na covid-19. Díky tomuto opatření by se maturanti a závěrečné ročníky středních škol mohli vrátit do lavic už v březnu, přestože se epidemická situace v Česku nelepší. Následovat by měli studenti oborů s praktickou výukou a žáci základních škol. Návrh ministerstva školství, který mají HN k dispozici, v pondělí projednala vláda. Dopracovat ho má nyní krizový štáb.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"Bude to velmi složitá logistická operace, otestovat se bude muset několik stovek tisíc dětí každý týden nebo dva," uvedl ministr vnitra a předseda krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD).
Tlak na návrat do tříd roste. Česko bylo na podzim dlouhou dobu jedinou zemí EU, která školy uzavřela. Závěrečné ročníky chodily v prvním pololetí do školy jen 26 dnů a ostatní žáci ještě méně. Maturity a závěrečné zkoušky se přitom blíží a ředitelé varují, že studenti zejména praktických oborů se na ně nestihnou připravit.
"Řemeslník si nemůže dovolit něco neumět. Nechtěl bych, aby mi měnil umyvadlo někdo, koho jsme nechali prolézt jen proto, že byla pandemie," říká předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák.
Ostatní země přitom už s otevíráním škol začínají. V pondělí se do lavic vrátili žáci některých škol na Slovensku, v Itálii, stejně jako ve velké části Rakouska. Žáci vyšších ročníků se tam budou ve školách střídat. Část z nich bude ve třídách v pondělí a v úterý, druhá část ve středu a ve čtvrtek. V pátek se budou všichni dál učit dálkově.
Rakousko zvolilo antigenní testy, které si student může udělat sám, výsledek se dozví do 15 minut. České ministerstvo školství ale pro maturanty počítá s PCR testem, který se k vyhodnocení musí odvézt do laboratoře. Výsledek by studenti dostali až druhý den. Resort školství je vybral proto, že jsou vyzkoušené a mohou se použít co nejdříve. Studenti by se testovali kloktáním, ze slin nebo výtěrem štětičkou z nosu, která se nestrká příliš hluboko.
Až ve druhé fázi, kdy by se do škol měli vrátit žáci ze základních škol, by se začaly používat antigenní testy s výsledkem do 15 minut. "Státní zdravotní ústav nyní pracuje na studii, která má posoudit jejich vhodnost, ta by měla být hotová do dvou týdnů," uvádí plán ministerstva školství.
Studenti, kteří by testování odmítli, do školy nebudou vpuštěni. Budou se dál učit z domova, ale škola pro ně nezajistí žádné on-line vyučování.
Zatímco v Rakousku 20 milionů testů rozveze stát, v Česku se počítá s tím, že nákup, rozvoz i odvoz výsledků testů dostanou na starost kraje. Měsíčně by testování žáků mělo vyjít na 80 až 180 milionů. "Nerozumím tomu, proč by testy neměly platit zdravotní pojišťovny," míní hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN). S tím návrh počítá až jako s další variantou.
S kraji navíc ministerstvo školství svůj plán testování studentů dopředu vůbec neprojednalo. Nákup testů by podle předsedy Asociace krajů Martina Kuby (ODS) zajistit dokázali, s odvozem vzorků do laboratoří si už tak jistý nebyl. "Je předběžné to komentovat, ale máme dobrou zkušenost s mobilními týmy, s nimiž bychom to snad zvládli," uvedl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Dnes mají s vládou jednat o podrobnostech.
Školy se nejvíc bojí organizace: k testování budou podle návrhu ministerstva školství potřebovat minimálně čtyři zaměstnance. "Je otázkou, kdo by tam šel, když je většina učitelského sboru v rizikové skupině," říká ředitel Střední integrované školy Mladá Boleslav Štefan Klíma. Ještě větší problém ale vidí v tom, jak dlouho by testování trvalo − závěrečné ročníky mají v mladoboleslavské škole 140 žáků.
Až se otevřou i základní školy, mladším dětem by s odběrem vzorku museli nejspíš pomáhat učitelé. Školské odbory se tomu ale brání. "Nepřenášejme na učitele zodpovědnost za testování žáků," uvádí jejich předseda František Dobšík a apeluje na co nejvčasnější očkování učitelů.
Řada škol volá po tom, aby se Česko inspirovalo právě rakouským modelem. "Funguje dobře, nevymýšlejme něco nového," říká předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Studenti se tam testují sami výtěrem z nosu. Do obou dírek si zavedou vatovou tyčinku, a to do hloubky 1,5 centimetru. Několikrát s ní zakroutí a po vytažení ji pokapou roztokem. Nejmenším žákům pomohou učitelé. "Je to tak jednoduché, jako když se dloubete v nose," popisuje fungování testu profesor Hans-Peter Hutter z Lékařské univerzity ve Vídni. "Vůbec to nebolí," dodává. Pokud je pozitivní, dítě musí na PCR test.
Podobně jako Rakousko postupuje řada dalších zemí − například Slovensko či Itálie, od 15. února by se měly školy opět otevřít v Německu. Vedle testování kladou všechny země důraz na dodržování opatření, jako je pravidelné větrání, výuka v menších skupinách, povinné nošení respirátorů či roušek nebo zákaz míchání žáků z různých tříd. Školy chce co nejdříve otevřít také nový americký prezident Joe Biden. Fakt, že se studenti musí učit na dálku, označil za "národní stav nouze".
Většina odborníků se navzdory dalším mutacím viru s větší nakažlivostí stále shoduje, že pokud jsou ve školách dodržovány všechny hygienické předpisy a nakažení studenti směřují ihned do karantény, nejsou školní budovy místem, kde by se virus nadprůměrně šířil.
Příkladem může být Belgie, kde se žáci i v prosinci či v lednu, kdy řada zemí své školy zavřela, dál učili prezenčně. Virus se v té době v zemi šířil velmi rychle, ale škol se to netýkalo. "Kvůli covidu máme uzavřeno zhruba jedno procento škol. To je zcela marginální," uvedla ministryně školství valonské části Belgie Caroline Désirová. Například v mateřských a základních školách bylo ve Valonsku 91 pozitivních případů na 100 tisíc obyvatel, zatímco v celé populaci bylo šíření viru téměř třikrát silnější.
Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že "uzavření škol má jednoznačně negativní dopady na zdraví, vzdělání a celkový vývoj dětí, stejně jako i na příjmy rodin a celkově na ekonomiku". Státy by tak podle ní měly školy nechat otevřené, pokud je to možné.
Podle mnichovského hospodářského institutu Ifo dosavadní uzavření škol způsobilo Německu ztráty za asi 3,3 bilionu eur, tedy zhruba 85 bilionů korun. Podle institutu jde například o důsledky toho, že se žáci kvůli zhoršené výuce v budoucnu hůře uplatní na pracovním trhu. "Studie z minulosti, například zkoumající dopady učitelských stávek nebo uhelných prázdnin, ukázaly, že uzavření škol může mít celoživotní dopad na výdělky a kariéry žáků," řekl HN Ingo Isphording z německého institutu IZA, který se zabývá výzkumem trhu práce. Potvrzuje, že uzavření škol poškozuje hlavně děti ze znevýhodněných rodin. "Každý týden, kdy je škola zavřená, může prohloubit už existující nerovnosti v kvalitě vzdělání," varuje.
