Vypadá to na impozantní ztroskotání. Mikuláš Minář plánoval sebrat půl milionu podpisů, což mělo demonstrovat poptávku lidí po jeho novém politickém projektu. A po dvou měsících jich má necelých třicet tisíc. Minářovi lidé to zkoušejí svést na covid, na dobu, kdy se nedá vést kontaktní kampaň. Ale v tom problém není. Je v tom, že o projekt Lidé PRO prostě není zájem. Srovnejme to s působením spolku Milionu chvilek pro demokracii: jeho petice podepsalo skoro šest set tisíc lidí, na Facebooku ho sleduje 380 tisíc, o sto tisíc víc než Andreje Babiše. Mikuláš Minář zkrátka nepochopil, že dostat statisíce lidí na Letnou ještě neznamená poukázku na úspěch v praktické politice. Demonstranti nechodili na největší polistopadová shromáždění PRO Mináře, ale PROTI Andreji Babišovi.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

Pokud by se ale někdo chtěl Mikuláši Minářovi vysmívat, musíme ho okřiknout. I když v praktické politice Minář ztroskotal ještě dříve, než se rozjel, má na ni paradoxně větší vliv než kdokoli jiný. Byl to on, kdo dokázal zvednout vlnu společenské energie, kterou nyní kapitalizují opoziční strany. Byl to on, kdo de facto přinutil demokratické partaje, aby se spojily do koalic, které budou mít naději Babiše porazit. Teď sice mohou tvrdit, že by to udělaly tak jako tak. Ale strach z toho, že Milion chvilek půjde do voleb a přebere jim voliče, byl silný motivátor. To, že se nakonec Minář od Milionu chvilek trhl a rozhodl se jít do voleb v momentu, kdy opoziční strany začaly fungovat podle jeho představ, je projev ztráty instinktu a možná i soudnosti. Ale to na jeho zásluhách nic nemění.

Z Mináře si někteří utahují, že si chtěl hrát v pětadvaceti letech na Václava Havla. Ovšem něco společného mají. Havel dokázal mobilizovat odpor proti komunismu, Minář proti babišismu. Havlovy představy o praktické politice selhaly, jím favorizované partaje zanikly. Minář narazil velmi podobně. Koncept "nepolitické politiky" se zjevně hodí proti něčemu, ne pro něco. Přesto, pokud v říjnových volbách zamíří babišismus tam, kam zamířil před jedenatřiceti lety komunismus, bude pod tím spolupodepsán Mikuláš Minář. A nikde není řečeno, že ho ještě nečeká velká budoucnost.