Na základních školách se mají žáci učit informatiku mnohem více než doposud. Aby ale zbyl čas na analytické myšlení či základy programování, některé dříve povinné učivo se muselo vyškrtat. Hlavně ve fyzice, ale i v chemii, dějepise a výchovách. Řadě učitelů to vadí.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článek"Se škrty určitě nesouhlasíme. Proti redukci učiva bych nic neměl, ale teď zmizely zcela zásadní věci," zlobí se Zdeněk Drozd, předseda Fyzikální pedagogické společnosti. Žáci by nově nemuseli umět například Ohmův zákon o elektrickém odporu či Newtonovy pohybové zákony. "Právě ty jsou základním stavebním kamenem fyziky. A bez Ohmova zákona se neobejde žádný elektrikář," vysvětluje Drozd.
Co se žáci musí povinně dozvědět, říká školám Rámcový vzdělávací program. To je nezbytné minimum, podrobný vzdělávací plán si pak každá škola vytváří sama podle toho, na co chce klást důraz. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už několikrát upozornil, že se v povinných výstupech bude muset škrtat, zásadní změny ale mají přijít až za dva roky. Ty nynější vznikaly narychlo, právě kvůli informatice, které školy mají věnovat více času už od září, do dvou let pak bude povinná téměř ve všech devíti ročnících.
Podle řady učitelů jsou nynější škrty nekoncepční a nahodilé. "Myslela jsem, že je to hloupý vtip. Zmizela řada témat, která prolínala chemii s normálním životem − ekologická témata, chemické havárie, zásady správné výživy," říká učitelka chemie Iva Roháčová ze Základní školy Bobrová u Žďáru nad Sázavou.
Národní pedagogický institut, který za škrty stojí, po reakci některých učitelů připravil ke změnám vysvětlení. Řada témat se v různých předmětech opakovala, takže třeba zásady správné výživy zmizely z chemie, ale zůstaly ve výchově ke zdraví. "Ohmův zákon a jeho praktická aplikace se pro žáky ukazují jako příliš náročné. Zákon vnímají formálně a nerozumí mu natolik, aby byli schopni řešit praktické problémy. Další obsah ve fyzice kolegové škrtali na základě zkušeností, že je pro děti příliš složitý," vysvětluje Daniela Růžičková, která se na změnách za institut podílela. Zároveň ale upozorňuje na to, že školám nikdo nezakazuje, aby vyškrtané pasáže do výuky zařadily, jen už nejsou povinné.
Při změnách odborníci z institutu vycházeli z šetření České školní inspekce a zkušeností učitelů a didaktiků. Třeba v dějepise se škrtala povinnost znát archeologické kultury na našem území nebo antické osobnosti. "Neříkáme, že se o téhle době nemají žáci učit, ale měli by ji poznávat jiným způsobem než vyjmenováváním seznamu osobností," říká Růžičková s tím, že se snaží vyhovět trendu, podle kterého by se žáci neměli učit fakta nazpaměť, ale probírané látce rozumět v širších souvislostech.
U změn v jednotlivých předmětech byl také zástupce učitelů, kterého doporučila Asociace ředitelů základních škol. "Když se zeptáte deseti učitelů, aby napsali pět témat, která se mají v jejich předmětu škrtnout, sejde se vám pět různých věcí," hájí změny předseda asociace Michal Černý s tím, že sám by tolik škrtů nedělal a nechal více na školách, jaké učivo na úkor informatiky vynechají. Ředitelé škol mají navíc k dispozici ještě několik volných hodin, které mohou využít na posílení témat, jež jim přijdou důležitá.
"Porozumění informatice vyžaduje stále více profesí napříč obory a uplatňuje se i při řešení každodenních situací. Vyspělé státy zařazují informatiku do výuky již od počátku základní školy," zdůrazňuje její důležitost ministerstvo školství. "Ať bychom vyškrtali cokoliv, reakce by byly podobné. Změny by učitelé měli vnímat jako první krok k zásadnějším revizím, které nás čekají v roce 2023," míní Růžičková.
