Měl to být průlom v boji s dezinformacemi kolem covidu. Alespoň tak popsal v říjnu tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula spolupráci se společností Semantic Visions. Česká firma měla mapovat mýty týkající se koronaviru na internetu a zároveň radit vládě, jak komunikovat s veřejností. Výsledkem je, že po čtyřech měsících firma končí. Smlouva o spolupráci vyprší v polovině února a nebude se prodlužovat.

"Nastal čas, abychom se z toho stáhli. Vláda na nás nedá, takže nemá smysl pokračovat," oznámil šéf společnosti František Vrabel v průběhu rozhovoru pro HN. Krátce po něm zamířil do Spojených států, kde ho o pomoc s dezinformacemi požádalo tamní ministerstvo zahraničí.

Nedávno jste již předplatné aktivoval

Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.

Pokračovat na článek

Tento článek pro vás někdo odemknul

Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!

Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.

Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma

Na váš e-mail jsme odeslali bližší informace o vašem předplatném.

Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.

Na váš e-mail jsme odeslali informace k registraci.

V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.

Pokračovat na článek

HN: Co přesně pro ministerstvo zdravotnictví v boji proti dezinformacím děláte?

Mapujeme internetový prostor a ukazujeme jim články, které náš algoritmus vyhodnotí jako dezinformační. A také trendy. Vysvětlujeme, jak se dezinformace vyvíjejí v celém internetu a jak vznikají nové výklady v souvislosti s covidem. Část analýzy, kterou jim každý týden předáváme, obsahuje i konkrétní doporučení, jak komunikovat s veřejností. Těmi se ale, nutno říci, vláda příliš neřídí.

HN: Co jste třeba doporučovali?

Dlouhodobě apelujeme na jednotnou komunikační linii napříč ministerstvy. Aby výsledná sdělení byla jednotná. Dezinformační weby profitují z informačního chaosu a nejistoty. V nejisté společnosti mohou své teorie snadno šířit. Je proto důležité chaosu cíleně předcházet. Dalším naléhavým doporučením je, aby komunikace byla pozitivní. Až na výjimky se nemá zabývat vyvracením dezinformací, protože tak paradoxně pomáhá s jejich rozšiřováním. Hlavní zásadou pak je, aby byla komunikace důvěryhodná. Cílem je, aby lidé nebyli tak zranitelní a snadno zmanipulovatelní zahraniční nepřátelskou propagandou.

Spolupráce s ministerstvem

Semantic Visions mapuje dezinformace kolem covidu-19 pro ministerstvo zdravotnictví od loňského října. Připravovala i doporučení, jak komunikovat s veřejností. Smlouva na první dva měsíce spolupráce byla za 60 500 korun. Za další dva měsíce ministerstvo zaplatilo 121 tisíc korun. Vyplývá to z registru smluv. Společnost však nadále nechce pokračovat, protože se stát jejími doporučeními neřídí. Jak nyní bude ministerstvo zdravotnictví dezinformace kolem koronaviru řešit, není jasné. Úřad na žádost HN o reakci neodpověděl.

HN: Říkal jste toto i vládě či ministrovi zdravotnictví?

Nikdy jsem se bohužel s ministrem nesetkal. Problém je ale na úrovni vlády. Ministerstvo zdravotnictví nebylo připravené na vedení strategické komunikace. Mají tam pouze tiskový odbor, kde nejsou lidé na tuto oblast proškolení.

HN: Když jste přemýšleli, jestli to vzít, co byly argumenty pro a proti?

Dlouho jsme váhali, zda tu zakázku vůbec přijmout. Nešlo o peníze. Do jisté míry tu práci dotujeme. Nakonec v nás převládl pocit společenské odpovědnosti. Argument pro byl, že pomůžeme klíčovým představitelům vlády, kteří zodpovídají za zvládnutí pandemie. Ta nás stojí tisíce životů a stovky miliard, které by místo toho mohly jít například do vzdělávání a vědy. Argumentem proti bylo, že budeme s nepříznivou situací spojováni, což se i stalo.

HN: Vidíte nějaké výsledky?

Bohužel ne.

HN: Nelitujete tedy toho, když je vaše práce přehlížena?

Nelituji. Chtěli jsme pomoci státu, který považujeme za vlastní. Nastal ale čas, abychom se z toho stáhli. Vláda na nás nedá, takže nemá smysl pokračovat.

HN: Co tedy bude s potíráním dezinformací dál?

Míč je na straně vlády, ať už té současné, nebo budoucí. Výrazný prostor musí dostat odborná komise pro hybridní hrozby při Bezpečnostní radě státu a Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám na ministerstvu vnitra. Tam v oblasti strategické komunikace potřebné znalosti mají. Pomocná ruka řady z nás, zástupců občanské společnosti a byznysu zapojených do boje proti dezinformacím, zůstává natažena i nadále.

HN: Mapování internetu se věnujete už sedm let. Co vaše průzkumy ukazují?

František Vrabel (61)

Vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně, od roku 1994 podniká v mezinárodním obchodě, mimo jiné má zkušenost ze Silicon Valley. V roce 2011 spoluzaložil společnost Semantic Visions. Firma mapuje, jak nepřátelské výklady aktuálních událostí manipulují s myslí lidí. Využívá k tomu takzvanou sémantickou analýzu, která vyhodnocuje především jazyk, významy slov, ale i kontext, ve kterém je lidé používají. Na základě toho firma vyvíjí algoritmy, které mimo jiné dokážou mapovat právě dezinformace.

V Česku působí asi 20 až 30 stránek, které se tváří jako klasické zpravodajské weby, ale drtivou většinu jejich obsahu tvoří dezinformace. Ovlivňují ho zájmy cizích mocností, převážně Ruska. Stratégové v Kremlu se rozhodli, že budou útočit na rozkoly v naší společnosti, aby tím oslabili demokracii. Cílem je ponížit naši společnost na jejich úroveň.

HN: Co tyto weby například tvrdí?

Jednou z nejčastějších dezinformací je, že svět řídí nikým nezvolené elity s ďábelskými úmysly. Například, že vytvořily koronavirus, aby se snížil počet obyvatel a vyřešil se tím problém s rostoucím počtem důchodců. Od vypuknutí pandemie se obsah koncentruje na jedno téma, a to právě na covid-19.

HN: Jak reagují na očkování?

Dominantní jsou různé výklady o škodlivosti očkování. Součástí je snaha démonizovat vakcíny výrobců ze Západu, jako je Pfizer či AstraZeneca. Současně ale podsouvají, že ruská nebo čínská vakcína funguje lépe a že je to ta správná cesta. Lidé, na které tento obsah míří, ale pravděpodobně nejsou schopni pochopit, že si ta tvrzení odporují.

HN: Proč ne?

Čtenáři těchto webů je většinou sledují dlouhodobě. Když je člověk roky vystaven proudu dezinformací, nakonec přijme tu argumentaci za svou.

HN: Dokážete s jistotou určit, že původ dezinformací je v Rusku?

Ano, dokážeme. Ne každá jednotlivá dezinformace přichází z Ruska, ale stopy hlavních sdělení jsou zřetelně vidět. Vinou se z Kremlu napříč mnoha státy.

HN: Jak to víte? Mohu argumentovat, že jde o snahu Spojených států, které podkopávají vztahy mezi Ruskem a Evropou.

Usuzujeme z toho, že ty narativy jsou proruské a nejprve se objevují na oficiálních zdrojích ruské vlády, jako je Sputnik, televizní síť RT či TV Zvezda. Přicházejí s nimi i důležité ruské postavy, například ministr zahraničí Sergej Lavrov nebo prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.

HN: Kdo tvoří obsah dezinformačních stránek na českém internetu?

Většinu dezinformačního obsahu publikují zmanipulovaní čeští občané, kteří pro Rusko hrají roli takzvané páté kolony. Tedy zevnitř narušují fungování státu. Tito lidé se stali sami obětí mnohaletého dezinformačního úsilí Ruska. Zmanipulovalo jim to mysl.

HN: Co k šíření obsahu nejvíce přispívá?

Facebook. Hraje naprosto rozhodující roli. Sociální sítě polarizují společnost tím, že upřednostňují silně negativní a emotivní obsah, aby upoutaly větší pozornost svých uživatelů. Mohou pak lépe manipulovat jejich vědomím ve prospěch těch, kteří za tuto manipulaci platí.

HN: Jak to na uživatele působí?

Posouvají názory lidí do extrému. Kdo byl například dříve pravicově smýšlející, tak se působením dezinformací stává vyznavačem extrémní pravice. Facebook to bohužel dělá záměrně, protože z toho má víc peněz. Příspěvky vzbuzující emoce udrží pozornost lidí na stránce déle, prodá tak víc reklamy.

HN: Facebook je teď ale v mazání příspěvků aktivnější.

To je jenom kouřová clona. Jen kecy. Občas něco smažou, ale to nemá skoro žádný dopad. Například v Česku najali francouzskou tiskovou agenturu AFP, aby pomáhala s čištěním příspěvků na internetu. V reálu to vypadá tak, že jedna zaměstnankyně má označit jen deset příspěvků za měsíc. Český Facebook má přitom 5,1 milionu uživatelů. Průměr uživatele jsou dva až tři publikované příspěvky na den. Když si to vynásobíme, je jasné, že mazání nemá žádný dopad.

HN: Existuje jiná cesta, jak proti tomu bojovat?

Regulovat algoritmy Facebooku tak, aby přestaly zvýhodňovat obsah, který polarizuje společnost. Aby ho přestaly účelově tlačit mezi více uživatelů. To je ale řešení, kterého se Mark Zuckerberg bojí, protože by to znamenalo výrazný pokles příjmů.

HN: Když je řešení známé, proč to státy nezastaví?

Mělo by se tak stát. Velká většina politiků ale nechápe, co se ve skutečnosti děje. Jaká je role sociálních platforem. Skočili na špek obraně, kterou Facebook používá, že jde o svobodu slova. To vůbec není o svobodě slova. Právo mluvit neznamená mít právo tu vyřčenou zprávu šířit. Platformy mohou nebezpečnou komunikaci potlačit, nebo dokonce utnout velmi rychle. Samy to ale nedělají, protože postrádají dostatek společenské odpovědnosti.

HN: Vidíte nějaké řešení?

Měl by nastoupit stát, jehož prvořadým úkolem je chránit občany. Víme, že sociální sítě jsou hlavní nástroj pro manipulaci s vědomím lidí, Rusko, částečně také Čína, to využívají. Stát by měl vytvořit potřebné zákony a sociální sítě regulovat, aby nemohly dezinformace tímto způsobem šířit.