Mikuláše Mináře opouštějí lidé. Má problém i se sběrem podpisů, kterými podmínil svou účast ve volbách

"Neřekl bych, že jsme odešli, spíš jsme přerušili dodávky služeb. Hnutí si nás v tuto chvíli nemůže finančně dovolit," přiznal HN spoluzakladatel agentury Jakub Hussar. "Jako agenturu nás to moc mrzí, ale dělat teď kampaň, jakou jsme chtěli, není možné," dodává muž, který s kolegou Martinem Charvátem stál v minulosti také za prezidentskou kampaní Pavla Fischera.

"Naše kampaně byly vždy postaveny na principu vlny. Ale bohužel je tady jiná vlna. A jestli má vláda omezovat pohyb, tak přece nemůžeme mobilizovat tisíce dobrovolníků a objíždět republiku," vysvětluje Hussar, s nímž odchází i další lidé z agentury. Zároveň říká, že by hnutí mělo upustit od sběru podpisů. "Sběr podpisů byla strategická chyba. Za sebe myslím, že posbírat jich půl milionu v této době není reálné. A je zbytečné o to usilovat," říká.

Minář si však za cílem dál stojí. Před týdnem na sjezdu Strany zelených prohlásil, že do konce března chce mít podpisů 100 tisíc a pak věří, že se projekt víc rozjede.

Za stále reálný plán to považuje i Minářův kolega z hnutí a bývalý ředitel české pobočky organizace Transparency International David Ondráčka.

"Kontaktní kampaň je komplikovaná, ale při dodržení ochranných opatření naši dobrovolníci a kandidáti v ulicích být mohou," říká Ondráčka. "V posledních pár dnech jsme sběr podpisů v ulicích začali pořádně rozjíždět, dobrovolníci dostali stánky, tvoří se jejich regionální buňky, vyrážejí do ulic. Funguje to skvěle, stejně jako naše on-line komunikace. Už nyní máme o stovky podpisů denně víc a chceme dál akcelerovat," tvrdí Ondráčka.

Důvodem k zamyšlení, co dál s hnutím, podle něho bude, až pokud by se nepodařilo sesbírat sto tisíc podpisů do konce března. Variantu, že by hnutí rozpustili, si nechce připouštět, pravděpodobnější podle něho je spíše to, že by se bavil o spolupráci s některou z dalších stran. Otázkou však je, kdo bude mít zájem. Například od Pirátů a STAN, kteří se v minulosti nebránili spolupráci, zaznívá, že Minář už správný čas promeškal.

A skeptičtí jsou i Zelení, kteří přitom dlouhodobě o spolupráci stojí. "Pro nás to bohužel v dubnu může být pozdě i vzhledem k připravovanému harmonogramu vyjednávání s ČSSD. Ale úplně bych to nevyloučila," uvádí spolupředsedkyně Strany zelených Magdalena Davis.

O tom, že by se Minářovo hnutí ještě letos zvedlo, však pochybuje například sociolog Jan Herzmann. "Odezva na sociálních sítích zatím není zvlášť velká, sběr podpisů jde daleko pomaleji, než očekávali. Už když pan Minář s projektem vystoupil, říkal jsem, že to budou mít velmi obtížné, protože směřují do segmentu voličů, kde je obsazeno. A mám pocit, že se to naplňuje," říká Herzmann. "Když je projekt osm měsíců před volbami mimo hledáček agentur, které dělají volební modely, je to signál, že má malé šance," dodává.

V minulosti se sice stalo, že i strany, které se pohybovaly v nulových hodnotách, před volbami vyskočily, asi nejznámější je hnutí ANO, jehož preference se ještě v polovině roku 2013 pohybovaly kolem 0,5 procenta a na podzim se vyšvihly až k volebním 18,65 procenta.

"Ale rozdílů proti té době je spousta. ANO tehdy bylo jedinou viditelnou alternativou, která se nabízela jako nová a opoziční a byl tam souběh jejich sloganů, že jsou protikorupční hnutí, a krachu politiky ODS, který přišel s policejním zásahem na Úřadu vlády. I teď se může stát něco mimořádného, ale na rozdíl od té doby silný opoziční subjekt, který se jeví jako nový, který nahradí to staré, tady je − a jsou to Piráti se STAN," říká Herzmann.