Trapas v Bruselu. Češi dostali vynadáno za potravinové kvóty a pak vyzývali ostatní k solidaritě a posilování jednotného trhu

Za Evropskou komisi vystoupila přímo její generální ředitelka pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky Kerstin Jornaová, tedy vůbec nejvýše postavená úřednice, která má v komisi toto téma na starosti.

Zákon o povinných kvótách na prodej českých potravin ve větších obchodech přijali poslanci minulý měsíc. Kritici tehdy namítali, že si zákazníci kvůli němu už celoročně nekoupí zeleninu, vepřové maso nebo třeba víno. A dodávali, že pokud by zákon začal platit, čeká Česko ze strany Evropské komise okamžitá žaloba kvůli porušení základních principů EU. Dnes je jasné, že v tom druhém měli pravdu.

"Víme zcela jistě, že pokud zákon přijmeme, spustí to žalobu proti Česku. Ten návrh prostě je protiprávní," řekl HN vysoce postavený zdroj ze státní správy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které Česko na lednové schůzce zastupovalo, se kritice ani nebránilo. "V současné podobě se k novele kriticky veřejně vyjádřil i předseda české vlády," sdělila komisi a ostatním členským státům náměstkyně Martina Tauberová. Poukázala tak na fakt, že premiér Andrej Babiš (ANO) povinné kvóty na české potraviny označil za nesmysl.

S jedinou výjimkou pro ně ale hlasovali všichni poslanci za jeho hnutí.

Samo ministerstvo HN potvrdilo, že Evropská komise kvóty "považuje za rozporné s pravidly vnitřního trhu EU". A ministr Karel Havlíček (za ANO) dodává, že "částečně rozumí" důvodům komise. "V té novele nevidím úplně smysl," uvedl s tím, že o ní v Česku ještě bude velká diskuse.

Česko se na schůzce zároveň dostalo do paradoxní situace − bylo ostře kritizováno za to, že chce novým zákonem vytvářet bariéry pro podnikání. Ale samo na ní přitom zopakovalo svůj tradiční postoj, že by veškeré zbývající bariéry měly zmizet. "Jsme v době krize, kdy jsou zpochybňovány základní principy včetně přínosů vnitřního trhu. Aktuálně je nejdůležitější spojit síly a společně znovu vyzdvihnout a vysvětlit hodnotu správně fungujícího vnitřního trhu," uvedla podle zápisu náměstkyně Tauberová.

V současnosti je Česko existenčně závislé na tom, aby mohli podnikatelé v rámci vnitřního trhu v unii vyvážet bez bariér. Více než 80 procent českého vývozu směřuje na tento trh. Ať už byla u moci jakákoliv vláda, tak Česko vždy ostře kritizovalo, když se nějaká země snažila omezovat cizí podnikatele ve prospěch těch vlastních.

Nyní se v té samé situaci ocitlo samo. Proti zamýšleným kvótám se dopisem zaslaným šéfovi zemědělského výboru sněmovny Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) už dříve ohradili pražští velvyslanci osmi klíčových zemí EU, například Německa, Francie, Polska, Itálie, Nizozemska či Rakouska. Koncem minulého týdne následovalo prohlášení tří významných zahraničních hospodářských komor v Česku, tedy Česko-německé, Česko-francouzské a Česko-italské. Podle nich je návrh "ve všech směrech proti zájmům české ekonomiky a jejích firem". A varovaly, že "by mohl oslabit důvěru evropských partnerů v Česko a jeho politickou reprezentaci".

Povinné kvóty na prodej českých potravin prosadili poslanci hnutí ANO, ČSSD, SPD, komunistů a Trikolóry. Zákon nyní posoudí Senát, který jej pravděpodobně odmítne. Zastánci normy ale mají mezi poslanci dost hlasů na to, aby senátory přehlasovali.

Pokud návrh projde, tak by už od příštího roku musely větší prodejny zajistit, aby se u nich prodalo minimálně 55 procent potravin z české produkce. Tento poměr by postupně rostl tak, aby v roce 2028 dosáhl minimálně 73 procent. Jde o potraviny, které je možné v Česku vyprodukovat. Mezi více než stovkou zmíněných věcí je však i sůl či chilli papričky. Kvóty by se netýkaly prodejen menších než 400 metrů čtverečních a specializovaných obchodů.

Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kritici poukazují na to, že Česko zdaleka není soběstačné ani v potravinách, které se na jeho území produkují. Například u čerstvé zeleniny pokryjí tuzemští zemědělci poptávku jen z 35 procent, u vepřového masa z poloviny, u vína ani ne ze třetiny.

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však poukazuje na to, že velkým cílem EU je snižování emisí skleníkových plynů. "Zkrácení dodavatelského řetězce a preference lokálních surovin, které nezatěžují celou Evropu zbytečnými tisícikilometrovými převozy, s tím úzce souvisí," sdělil HN.

Odborníci však argument, že závazný podíl domácích potravin v obchodech pomůže životnímu prostředí, označují za nesmyslný. "Doprava je ve skutečnosti zodpovědná pouze za malé procento emisí skleníkových plynů u potravin. U většiny z nich je to méně než 10 procent," uvádí Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku. "Pokud by vládě opravdu šlo o ekologizaci českého zemědělství, která je jistě potřeba, pak by měla jít úplně jinou cestou," říká Davidová.

Podle ní jde o podporu menších, ekologicky hospodařících zemědělců a také o omezování průmyslového zemědělství, které produkuje velké množství emisí kvůli úbytku lesů či degradaci půdy.

S přispěním Petra Zenknera.