Spor mezi českými bankami v souvislosti se zavedením nových "digitálních občanek" se zřejmě chýlí ke konci. Vedení akciové společnosti s názvem Bankovní identita (BankID), kterou loni v září založily největší české finanční domy − Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka −, učinilo významný krok k tomu, aby se do jejich řad přidaly i další tuzemské banky, které to doposud odmítaly.
Nedávno jste již předplatné aktivoval
Je nám líto, ale nabídku na váš účet v tomto případě nemůžete uplatnit.
Tento článek pro vás někdo odemknul
Obvykle jsou naše články jen pro předplatitele. Dejte nám na sebe e-mail a staňte se na den zdarma předplatitelem HN i vy!
Navíc pro vás chystáme pravidelný výběr nejlepších článků a pohled do backstage Hospodářských novin.
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení
Využitím nabídky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.
Přihlaste se,
nebo si jen přečtěte odemčený článek bez přihlášení.
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet.
Děkujeme, teď už si užijte váš článek zdarma
Od tohoto okamžiku můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Začít můžete s článkem, který pro vás někdo odemknul.
V e-mailu máte odkaz k nastavení hesla a dokončení registrace. Je to jen pár kliků, po kterých můžete číst neomezeně HN na den zdarma. Ale to klidně počká, zatím si můžete přečíst článek, který pro vás někdo odemknul.
Pokračovat na článekJde především o menší banky v čele s Monetou Money Bank, Air Bank a Fio bankou. Ty v listopadu minulého roku vytvořily vlastní, konkurenční platformu s názvem Aliance pro bankovní identitu. A to proto, že nesouhlasily s podmínkami, za jakých se k BankID mohly připojit. "Mohu potvrdit, že došlo k dohodě mezi původní aliancí a uskupením malých bank," řekl HN zdroj z velké banky, který je se situací obeznámen a přál si zůstat v anonymitě.
Řekl také, že k předběžnému ujednání došlo právě proto, že "velká trojka" ustoupila od svých požadavků týkajících se podílů v akciové společnosti.
◼ Lidé se přihlásí na příslušné stránce, která umožňuje ověření totožnosti pomocí bankovní identity, podobným způsobem, jako to dělají v případě svého digitálního bankovnictví. Posléze jen udělí své bance souhlas k tomu, že může dále poskytnout jejich osobní údaje. Díky tomu člověk bezpečně ověří svou totožnost a druhá strana přesně ví, s kým v danou chvíli komunikuje. Zavedení bankovní identity umožnil od ledna nový zákon.
◼ V ověřování totožnosti na podobném principu jsou nejdále severské země. V Norsku a Švédsku funguje bankovní identita od počátku nového tisíciletí a využívá ji až 98 procent lidí ve věku od 18 do 55 let.
◼ V Česku je 5,5 milionu uživatelů internetového bankovnictví, kteří by teoreticky mohli bankovní identitu využívat.
Že oba znesvářené tábory spějí k dohodě, potvrdil HN i Filip Haering, předseda představenstva společnosti BankID. "Jsme ve fázi významného posunu v jednání pozitivním směrem. Ale na to, říct, že jsme si definitivně plácli, je ještě brzy." Uvedl také, že o tom, zdali k dohodě skutečně dojde a případně v jaké podobě, bude definitivně jasno zhruba v polovině února.
Dohoda může významně přispět k masovějšímu zapojení lidí do procesu ověřování totožnosti přes takzvanou bankovní identitu. Ta je od ledna jedním z klíčových nástrojů digitalizace státní i firemní sféry. Díky ní nemusí miliony klientů bank fyzicky chodit na úřady ve chvíli, kdy si chtějí vyřídit například živnostenské oprávnění, podat daňové přiznání nebo si zkontrolovat stav bodového konta u řidičského průkazu. K digitálním službám státu se mohou lidé díky bankovní identitě přihlašovat prostřednictvím webu Portál občana podobně jako do svého internetového bankovnictví − pomocí uživatelského jména, hesla a mobilní aplikace.
Možnost přihlásit se takto k eGovernmentu zatím nabízejí svým klientům Česká spořitelna, ČSOB a v omezeném provozu také Komerční banka. Od začátku roku si zřídily bankovní identitu první tisíce jejich zákazníků. Další domy ji plánují spustit v následujících měsících. Podle odhadu samotných bank bude moci službu využívat více než 5,5 milionu uživatelů internetového bankovnictví.
Banky slibují, že zhruba od poloviny roku nabídnou klientům možnost podepisovat on-line také některé smlouvy či formuláře se soukromými firmami − například mobilními operátory, dodavateli energií či pojišťovnami. Právě těmto společnostem by se velmi hodilo, kdyby nemusely domlouvat podmínky používání bankovní identity, za které navíc budou bankám platit, s vícero subjekty, ale pouze s jedním.
Výhodné by to nebylo jen pro firmy, ale také pro samotné klienty bank. Ověřování totožnosti u soukromých subjektů přes jednu bankovní alianci by bylo uživatelsky jednodušší. Pokud jich bude více, hrozí například to, že využít bankovní identitu nepůjde, protože se některá firma z jedním z uskupení nedohodne na podmínkách. Klientům by pak nezbývalo než službu sjednat jinak nebo si otevřít účet u jiné banky.
"Umožnilo by to jednodušší spolupráci napříč trhem, snížilo náklady a zefektivnilo vývoj služeb," řekl Josef Donát, partner advokátní kanceláře Rowan Legal, která na vzniku projektu BankID spolupracovala.
Menším bankám vadily hlavně podmínky, za kterých se mohly do aliance triumvirátu největších bank v Česku připojit. Když v říjnu loňského roku Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka společnost BankID založily, tvrdily, že se budou snažit o to, aby k nim přistoupil postupně co největší počet hráčů na bankovním trhu.
Menším domům ale vadilo, že velké banky si hodlaly podržet 80 procent akcií a zbylá pětina by se do budoucna vždy dělila mezi další banky. Maximální podíl každé z nich by přitom nemohl přesáhnout pět procent. Zároveň mělo platit, že v dozorčí radě společnosti by seděli pouze zástupci velké trojky.
Proti této nabídce byla od začátku především Moneta. Podle mluvčí společnosti Zuzany Filipové počítá nový návrh vedení banky s tím, že by se vlastnický podíl upravil v poměru 60 ku 40. Moneta současně požaduje, aby v dozorčí radě byli zástupci i menších bank, které do firmy přistoupí později, a to v počtu alespoň dvou členů z pěti.
"Jednání stále probíhají a my předpokládáme, že by k nějakému konsenzu, který by reflektoval naše požadavky, mohlo v krátké době dojít," řekla. Zdali už skutečně došlo k nějaké předběžné dohodě o výši podílů a v jaké fázi je současné vyjednávání, však nechtěla blíže komentovat.
